Akademie esperanta

Technology

12 hours ago

Author

Logo Akademie esperanta

Akademie esperanta (v esperantu Akademio de Esperanto) je nezávislá jazyková instituce dohlížející na vývoj jazyka esperanto a dodržování jeho základních principů. Jejím současným předsedou je britský fonetik +more_Wells'>John Wells. Akademie esperanta byla založena účastníky prvního Světového kongresu esperanta v Boulogne-sur-Mer roku 1905 na popud tvůrce esperanta dr. Ludvíka Zamenhofa a funguje na podobných principech jako Francouzská akademie.

Původní název instituce byl Jazykový výbor (Lingva Komitato) a Akademie, založená roku 1908 a sestávající z jejích nejvýznamnějších členů, byla jejím řídícím orgánem. V rámci reorganizace uskutečněné roku 1948 Jazykový výbor a Akademie splynuly do dnešní Akademie esperanta. +more Akademii esperanta tvoří zpravidla 45 členů (voleni na devět let, vždy jednou za tři roky se obměňuje třetina) a spravují ji předseda, místopředsedové a tajemník. Korespondenci akademie (včetně e-mailové) vyřizuje tajemník. Činnost v Akademii esperanta není honorována, její provoz je financován z dotací Světového esperantského svazu a z darů.

Mezi úkoly Akademie esperanta patří zkoumat jazykové otázky, vypracovávat slovníky, navrhovat odborné výrazy, revidovat a posuzovat vyšlá díla (včetně učebnic) z jazykového hlediska či bránit jazykovou čistotu esperanta. Obhajuje také esperanto proti konkurenčním systémům. +more Svá rozhodnutí dává Akademie esperanta na vědomí prostřednictvím oběžníků (Oficialaj Informoj de la Akademio de Esperanto) nebo v oficiálním věstníku (Oficiala Bulteno).

Z Čechů je členem Akademie esperanta informatik Marek Blahuš (od roku 2013), před ním v ní působili literátka Eli Urbanová (✝2012) a spisovatel Karel Píč (✝1995); z dřívějších pak překladatelé poezie Rudolf Hromada a Tomáš Pumpr, propagátor Československa v zahraničí Augustin Pitlík, dlouholetá autorka rubriky „Z esperantského světa“ v Národní politice Julie Šupichová, diplomat Eduard Kühnl či historik Stanislav Kamarýt.