Akkadská říše

Technology

12 hours ago

Author

Akkadská říše byla starověká civilizace, která existovala mezi lety 2334 a 2154 př. n. l. Byla založena Sargonem Akkadským a brzy se stala jedním z prvních imperií v dějinách lidstva. Akkadská říše se rozkládala na území dnešního Iráku a Sýrie a měla velký politický, ekonomický a kulturní vliv. Akkadská říše byla známá svým centralizovaným vládním systémem a silnou armádou. Sargon Akkadský a jeho potomci byli schopni sjednotit různé městské státy pod jednu centrální vládu a vytvořit tak silné impérium. Říše se rozrostla na území Sumeru a severní Mezopotámie a ovládla důležité obchodní cesty. Kultura Akkadské říše měla vliv na mnoho pozdějších civilizací. Byla zde rozvinutá písma, umění, literatura a náboženství. Akkadština, jazyk používaný v říši, byl jedním z prvních zaznamenaných semitských jazyků a byl předchůdcem pozdějších semitských jazyků v regionu. Akkadská říše nakonec zanikla kolem roku 2154 př. n. l., pravděpodobně v důsledku tlaku vnějších nájezdů a vnitřního rozvratu. Přesto si její vliv a odkaz na dějiny země zanechaly trvalý dojem. Na základě archeologických nálezů a historických záznamů jsme schopni rekonstruovat život a kulturu této jedinečné civilizace.

Akkadská říše (akkadsky 𒆳𒌵𒆠, māt Akkadi) je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334-2154 př. n. l. a zahrnoval prakticky celou Mezopotámii (dnes Irák) a část Sýrie. Jednalo se o první rozlehlou říši v této oblasti (do té doby charakterizovanou městskými státy) a zároveň první významnou politickou jednotku, jejímž nositelem byla semitská, nikoli sumerská složka populace. Název sám je odvozen od pojmenovaní města Akkadu, založeného kolem roku 2330 př. n. l.

Tvůrcem akkadské říše byl Sargon Akkadský, jenž byl původně správcem v Kiši a k moci se dostal za nejasných okolností. Během své vlády dobyl postupně Uruk, Ur, Ummu, Lagaš a Eninmar, na západě část Sýrie (města Mari a Ebla), na jihovýchodě Elam a na východě kraje až k pohoří Zagros. +more Tím byla Mezopotámie poprvé v historii sjednocena pod vládou jediného rodu a odstraněn dosavadní partikularismus sumerských městských států. Na akkadském trůně se v průběhu doby vystřídalo celkem dvanáct králů, z nichž nejvýznamnějším byl kromě Sargona Narám-Sín (2254-2218 př. n. l. ). Poslední léta vlády akkadské dynastie byla vyplněna boji mezi jednotlivými uchazeči o moc, což umožnilo Gutejcům ovládnout větší část říše.

Historie

+more7|Stéla_akkadského_krále_Narám-Sín_(Akkad)|Narám-Sína,_oslavující_jeho_vítězství_nad_Lulubové'>Luluby ze Zagrosu. Akkadskou říši vytvořil panovník Sargon Akkadský („Šarrukén - sargon“ = „pravý král“) (cca 2340/2284 př. n. l. ), původně úředník v Kiši.

Poprvé v dějinách máme doloženo dobytí kulturní oblasti barbary, v tomto případě Akkaďany, a jejich kulturní asimilaci podmaněným prostředním, v tomto případě Sumerem (Sumer).

Sargon přijal titul „pán čtyř dílů světa“, aby vyjádřil svůj nárok na světovládu a byl zbožštěn. Akkadská říše byla prvním centralisovaným mesopotamským státem a první mnohonárodnostní říší v dějinách. +more Severně od Sumeru založil Sargon nové hlavní město Akkad, které se dosud nepodařilo objevit. Jeho pozůstatky leží snad blízko Babylonu.

Z počátku nesl Sargon zahraniční politiku ve znamení sjednocování dosud samostatných států. Sjednocena tak byla celá Mesopotamie včetně Sumeru a Elamu, možná Sargon připojil i Dilmun, kam vedl první doloženou vojenskou námořní výpravu v dějinách, a část pozdějšího Íránu.

Ve třech bitvách porazil Sargon svého největšího soupeře ummsko-uruckého krále Lugalzageziho. Proti pohyblivé pouštní taktice akkadské armády, vyzbrojené oštěpy a luky, neměly těžkopádné sumerské jednotky v šicích s oštěpy a velkými štíty šanci.

Sargonův vnuk Narám-Sín (= akkadský bůh, cca 2260/2223) vybudoval v severní Mezopotámii pevnosti Tell Brak a Ninive, které podle tradice ovšem založil Aššur (nebo Ninus nebo Gudea). Narám-Sínova vláda znamenala vrchol moci Akkadu. +more Dobyta byla severní Sýrie, Kypr a východní Malá Asie. Koncem Narám-Sínovy vlády vypukaly už vzpoury.

Kolem roku 2140 př. n. +more l. se v Akkadské říši dostávají k moci Gutejci. Po jejich porážce Utu-hengalem z Uruku se celý region dostal na dalších asi 100 let pod vliv III. urské dynastie.

Kultura

Bronzová hlava akkadského krále, irácké národní muzeum

Jazyk

Během 3. tisíciletí před naším letopočtem vznikla velmi důvěrná symbióza mezi Sumery a Akkaďany, což zahrnovalo také velmi rozšířený bilingualismus. +more Vliv sumerské kultury na akkadskou (stejně tak akkadské na sumerskou) je velmi znatelný v mnoha oblastech, od velmi rozšířeného propůjčování slov mezi oběma jazyky k morfologickému, syntaktickému i fonologickému sblížení obou jazyků. To pozvolna vyústilo někdy na pomezí 3. a 2. tisíciletí k úplnému nahrazení sumerštiny jako mluveného jazyka akkadštinou. Sumerština se však dále používala jakožto svatý, obřadní a vědecký jazyk v Mezopotámii až do 1. století našeho letopočtu.