Alétés

Alétés (latinsky Aletes) je v řecké mytologii syn mykénského krále Aigistha. Byl po krátký čas mykénským králem.

Jeho činy samy o sobě by nezabraly velké místo v řeckých mýtech, vladařem v Mykénách byl jen vcelku nevýznamnou dobu.

Zaujímá však významné postavení v historii vladařských rodů mykénských, a to proto, že v jeho osobě byla ukončena dlouhá krutá generační a rodinná válka, kdy vražda byla následována další vraždou, pomsta novou pomstou. Poslední v těchto krvavých historiích byl právě Alétés.

Posloupnost a skutky: * Na začátku byl Tantalos, který proslul tím, že svého syna Pelopa zabil, rozčtvrtil, uvařil a předložil jako pokrm na hostině bohů. Chtěl své hosty jenom vyzkoušet, jsou-li opravdu tak vševědoucí, že poznají, co je jim nabídnuto k snědku. +more Poznali a Tantalos neušel spravedlivému trestu, navěky trpí v podsvětí Tantalova muka. Jeho syna Pelopa však bohové znovu oživili.

* Pelops měl syny jménem Átreus a Thyestés. Celý život se přetahovali o vládu v Mykénách a žádný prostředek jim nebyl dost dobrý.

* Thyestés svedl bratrovu manželku Áeropé, aby mu pomohla k trůnu, Átreus jej podvedl, trůnu se zmocnil a Thyesta vyhnal. Ten s sebou vzal Átreova syna Pleisthena, vychoval ho a později ho přivedl do Mykén, aby zabil svého otce. +more Stalo se ale, že Átreus zabil mladíka a teprve dodatečně v něm poznal svého syna. Aby se pomstil svému bratru, nalákal Thyesta do Mykén a předložil mu k uvítání příšerné hody: zabil jeho tři syny a předložil mu je na mísách. Bohové pomohli zničenému Thyestovi uprchnout.

* Átreus ho dal hledat, ale našel jenom jeho posledního syna Aigistha, přivedl ho do Mykén a vychoval ho společně se svými syny Agamemnónem a Meneláem. Ti později Thyesta vypátrali, přivedli ho do Mykén a uvrhli do vězení. +more Átreus poručil Aigisthovi, aby svého otce zabil. Jenže vězněný Thyestés svého syna poznal a běh osudu se opět změnil; mladý Aigisthos naopak probodl mečem svého strýce Átrea.

* Potom se Thyestés a Aigisthos zmocnili vlády nad Mykénami. Átreovi synové Agamemnón a Meneláos museli uprchnout a našli si útočiště u spartského krále Tyndarea. +more Agamemnón se však po několika letech vrátil a zabil Thyesta. Stal se mykénským králem, budoval silné království a na určitý čas se i smířil s vrahem svého otce, Aigisthem. Ten se však nikdy nerozloučil s myšlenkami na pomstu.

* Poté Agamemnón, který toužil po válečné slávě, zorganizoval velké řecké vojsko, které vytáhlo proti Tróji, aby dovedli zpět krásnou Helenu, manželku Meneláa. Unesl ji Paris, syn trojského krále Priama. +more Válka trvala dlouhých deset let, nakonec však přinesla Řekům vítězství a Tróji totální zkázu.

* Aigisthos se války nezúčastnil. Naopak - navštěvoval opuštěnou královu manželku Klytaimnéstru a sváděl ji tak dlouho, až mu podlehla. +more Spolu pak zosnovali plán, jak se krále zbavit. Když se Agamemnón vracel z války, dal manželce smluvenou zprávu o svém návratu. Aigisthos ho uvítal a uspořádal velkou hostinu na jeho počest, ale v průběhu hodování znamením přivolal dvanáct najatých vrahů, kteří Agamemnona a jeho druhy přímo u stolu zabili. Aigisthos nechal krále spěšně pohřbít a hned se prohlásil mykénským králem. Mykénský lid mu nikdy ten strašný skutek neodpustil. Aigisthova krutá vláda trvala však jenom sedm let.

* Poté se vrátil Agamemnonův syn Orestés. Nepoznán se dostal do hradu a otcova vraha Aigistha i zrádnou matku Klytaimnéstru probodl mečem. +more Za zabití matky se musel Orestés očistit, což se stalo v Tauridě. Hrozila mu tam i smrt, ale s pomocí své dávno neviděné sestry Ífigeneie se vrátil do Mykén.

* V Mykénách se mezitím zmocnil trůnu Alétés. Toho Orestés v sebeobraně probodl mečem.

A to byl konec hrůzných roků prolévání krve, protiprávních nástupců na mykénském trůnu. Vlády se ujal Orestés, tím se k moci dostal zpět rod Átreův. +more Orestés prý podle práva vládl. K bohaté mykénské říši přidal vládu nad Argem a Spartou. Oženil se s krásnou Hermioné, dcerou spartského krále Meneláa a jeho manželky krásné Heleny. Měl prý dva syny: Penthila (jeho matkou byla Érigoné, dcera Aigisthova) a Tísamena, jehož matkou byla Hermioné. Orestés vlády spravedlive a ke spokojenosti svého lidu až do vysokého věku, kdy zemřel přirozenou smrtí.

Tak skončilo vražedné běsnění, které trvalo několik generací.

Odkaz v umění

Alétovo jméno se vyskytuje ve všech dramatech od antiky až k novodobým autorům. Je všude tam, kde šlo o mykénský trůn. Poprvé je ovšem zmíněn v Homérovi.

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie