Thyestés

Thyestés (řecky Θυέστης, latinsky Thyestes) je v řecké mytologii syn élidského krále Pelopa a jeho manželky Hippodameie.

Thyestés vyplnil svůj život nesmiřitelným bojem se svým bratrem Átreem o mykénský trůn, který byl provázen mimořádnými krutostmi a rafinovanými způsoby pomsty. Nejděsivější z nich jsou Thyestovy hody, které mu Átreus přichystal a vydával za gesto smíření. +more Thyestés nakonec dosáhl bratrovy smrti a stal se mykénským králem, sám však byl zabit jeho synem Agamemnónem, který pak převzal vládu.

Thyestés incestně zplodil se svou dcerou Pelopeiou syna Aigistha, který zavraždil svého adoptivního otce Átrea a stal se tak nástrojem Thyestovy pomsty. Nakonec zabil i Agamemnóna a toho zas pomstil jeho syn Orestés. +more Vina a krutosti tak v rodě pokračovaly i po smrti obou bratrů.

Mytologický příběh

V rodině Thyesta a jeho bratra proslul krutostí už jejich děd Tantalos, který svého syna Pelopa zabil, naporcoval a předložil bohům k hostině, a to jenom proto, aby se přesvědčil, zda jsou opravdu tak vševědoucí, jak se tvrdí. Byli, a Tantalos skončil v podsvětí a do konce všech dob tam zažívá muka.

První zločin spáchal Thyestés společně s bratrem Átreem, a to dokonce na pobízení jejich matky Hippodameie. Zabili totiž svého nevlastního bratra Chrýsippa, jehož matkou byla milenka krále Pelopa, nymfa Axiocha. +more Důvodem byla pomsta otcovy nevěry a také odstranění možného uchazeče o trůn. O tomto činu však jsou vyprávěny i jiné verze, totiž, že oba bratři odmítli plány své matky a ona poté Chrýsippa zavraždila sama, přičemž chtěla čin svést na thébského krále Láia. Dokonce se ani nevylučovala možná Chrýsippova sebevražda poté, co byl králem Láiem unesen a stal se jeho milcem. Ať tak či tak, oba bratři poté uprchli před hněvem svého otce z Élidy a našli útočiště v Mykénách.

Tam kraloval Eurystheus, proslavený především tím, že mu sloužil největší hrdina Héraklés. V tomto čase Eurystheus už pronásledoval Héraklovy potomky, na této válečné výpravě byl však poražen a zabit trestající rukou Alkmény, Héraklovy matky. +more Eurystheus nezanechal následníka, Mykéňané si tedy vybrali za svého krále Átrea.

Pomohlo mu k tomu, že ve svých stádech objevil beránka se zlatým rounem. Toho tam nastražila s pomocí Pana bohyně Artemis, jíž Átreus už kdysi slíbil obětovat nejlepší ze svých stád. +more Měla to být zkouška, zda Átreus obětuje celé stádo. Udělal to tak napolo - maso beránka obětoval, zlatou kůži si však ponechal, protože věštba stanovila, že majitel beránka bude vládnout v Mykénách.

Thyestés se o kůži beránka se dozvěděl z bratrova vychloubání. Lstivě vyhledal Átreovu novomanželku Áeropé, která se do něj zamilovala a on byl ochoten se s ní za beránka sblížit. +more Spolu s ní beránka ukradli. (Později ji její manžel hodil do moře. ) Když se Átreus veřejně ucházel o mykénský trůn, uváděl své právo prvorozeného a zdůrazňoval své vlastnictví beránka. Thyestés ho lstivě nechal prohlásit, že bude následníkem trůnu ten, kdo beránka vlastní. Nato vedl všechny do svého domu a beránka jim ukázal. Vzápětí byl prohlášen právoplatným králem.

To vše bedlivě sledoval nejvyšší bůh Zeus nakloněný Átreovi a poslal k němu boha Herma s nápovědou: „Zeptej se Thyesta, jestli se vzdá svého nároku na trůn, když slunce půjde po obloze pozpátku. “ Thyestés klidně souhlasil. +more Nato Zeus a bohyně sváru Eris zařídili, že bůh slunce Hélios obrátil sluneční vůz zpět, obrátily se i hvězdy a ten večer zapadalo slunce na východě. To se obrátilo proti Thyestovi a Mykénští ho poslali do vyhnanství.

Thyestés vzal s sebou Átreova syna Pleisthena a vychoval ho k nenávisti k otci. Když chlapec dospěl, poslal ho do Mykén, aby zavraždil Átrea. +more Jenže stal se opak, Átreus zabil mladíka, ve kterém až dodatečně poznal svého vlastního syna. To rozpoutalo další krvavé historie.

Átreus lákal Thyesta do Mykén, sliboval mu milost a půl království. Thyestés to pozvání přijal, zasedli a hodovali. +more Když už byli skoro u konce, vzpomněl si Thyestés na své syny a požádal, aby pro ně poslali. Átreus povolal sluhy a ti přinesli velké mísy, na nich krvavé hlavy, ruce a nohy Thyestových synů Tantala a Pleisthena. Thyestés hrůzou oněměl, pak požádal o vydání mrtvých těl k pohřbení - a dozvěděl se, že si na nich před chvílí pochutnával.

Tento hrozný zločin museli bohové potrestat, pomohli pro tuto chvíli Thyestovi k útěku. Na Mykény poté seslali neúrodu, která měla trvat až do Thyestova návratu. +more Átreus dal bratra hledat, ale objevil jenom jeho posledního syna Aigistha, jehož matkou byla Thyestova vlastní dcera Pelopia, znásilněná mužem, o němž netušila, kdo je. Átreus přivedl Aigistha do Mykén a vychoval ho jako vlastního se svými syny Agamemnonem a Meneláem. A právě tito dva Thyesta vypátrali a přivedli do Mykén. Átreus uvrhl bratra do vězení a poručil Aigisthovi, aby ho zabil. Jakmile však mladíka v kobce Thyestés spatřil, hned poznal svého syna a stačilo pár slov na projednání pomsty. Aigisthos se vrátil ke králi a oznámil, že je splněno. Átreus připravoval na mořském břehu obětní hranici, ale Aigisthos ho probodl stejným mečem, kterým měl zabít svého otce.

Na mykénský trůn poté zasedl Thyestés a vládl „těžkou rukou“ společně se svým synem Aigisthem. Ta vláda však neměla dlouhé trvání. +more Átreův syn Agamemnón, který i s bratrem Meneláem po smrti svého otce uprchl do Sparty ke králi Tyndareovi, se u Thyesta ohlásil jako cizinec. Když však vstoupil do královské síně, tasil meč a jedinou ranou meče ho zabil. Poté vyhnal také Aigistha a prohlásil se za mykénského krále.

Bratři Thyestés a Átreus asi drží prvenství ve zradě a úkladných vraždách v boji o trůn, rozhodně se však v historii najde mnoho jejich následovníků.

Odraz v umění

Téma bratrské krvavé nenávisti zpracovali dramatici starověku Aischylos, Sofoklés a Eurípidés, stejně jako novověcí Racine, Goethe, Hauptmann nebo Sartre.

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

Kategorie:Mykénští králové