Albert Mühlwerth

Albert Mühlwerth (* 18. listopadu 1899, Bystřice nad Pernštejnem – září 1942, Praha) byl český novinář, překladatel, esperantista a politik. Narodil se v rodině majitele hotelu Franze Mühlwertha a jeho manželky Joanny, rozené Havelkové. V roce 1920 vystudoval gymnázium v Brně a poté začal studovat filosofii na Karlově Univerzitě v Praze. V roce 1923 přerušil svá studia a začal pracovat jako novinář a překladatel. Byl spolupracovníkem několika českých novin a časopisů, včetně právě vydaného Českého slova. Mühlwerth byl také aktivním esperantistou a přispíval do esperantských časopisů a novin. Byl členem vedení české esperantské organizace. V roce 1929 vstoupil do politiky a stal se členem České strany národněsocialistické. V roce 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za tuto stranu. V parlamentu se zabýval otázkami spojenými se zemědělstvím a hospodářstvím. Po okupaci Československa nacistickým Německem v roce 1939 pokračoval Mühlwerth ve své politické činnosti. Patřil mezi odpůrce nacistického režimu a angažoval se v odbojové organizaci Obrana národa. V září 1942 byl Mühlwerth zatčen gestapem a uvězněn v Praze. Při výsleších byl mučen a nakonec popraven. Albert Mühlwerth byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka Československé armády a v roce 1945 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939. Jeho památka je uctívána jako symbol boje proti totalitním režimům. Po něm byla také pojmenována ulice v Praze 4 a v Brně.