Volby do Říšské rady 1911
Author
Albert FloresVolby do Říšské rady roku 1911 byly volby konané 13. a 21. června 1911 v Předlitavsku. Zvoleno v nich bylo 516 členů poslanecké sněmovny (dolní komory) celostátního parlamentu, Říšské rady. Šlo o historicky poslední celostátní volby v Předlitavsku před zánikem Rakouska-Uherska.
Dobové souvislosti
V roce 1911 Předlitavsku již více než dva roky vládla vláda Richarda Bienertha. Definovala se jako úřednická, odbornická a konzervativní, třebaže měla podporu některých sil v parlamentu. +more Trvale se potýkala s roztříštěností a nestabilitou parlamentního života v Rakousku. V roce 1911 se vláda uchýlila k trvalejšímu obcházení parlamentu s cílem parlament vyhladovět (myšleno obrazně, protože poslanci v době, kdy parlament nezasedal, nepobírali poslanecké diety a náhrady a vláda sněmovnu opakovaně odročovala). Tato taktika ovšem nebyla úspěšná, proti vládě se postavily silné frakce, zejména Polský klub. A když kabinet nedokázal projednat v parlamentu klíčové zákony, nechal Říšskou radu rozpustit a vypsat nové volby.
Výsledky a dopady voleb
Volby proběhly ve dvou kolech 13. a 21. června 1911.
Výrazným prvkem voleb roku 1911 byla porážka klerikálních stran, a to jak českých tak německých. Zejména německorakouští křesťanští sociálové zaznamenali výrazné ztráty. +more Naopak posílili němečtí i čeští agrárníci a taky nacionalistické formace jako čeští národní sociálové. Úspěchem nebyly volby pro rakouské sociální demokraty, protože jejich někdejší jednota zanikla a jednotlivé sociálnědemokratické strany v příslušných etnických skupinách postupovaly samostatně. Kvůli propadu klerikálních stran a zejména ztrátám křesťanských sociálů pak v červnu 1911 definitivně skončila vláda Richarda Bienertha.
Ve volbách se silně projevily koalice pro druhé kolo voleb, takže některé strany sice zaznamenaly vysoký zisk hlasů, ale získaly málo mandátů, protože se proti jejich kandidátům spojili v druhém kole voliči ostatních stran.
Mandátů | 232 | 108 | 83 | 31 | 24 | 19 | 13 | 5 | 1 | 516 |
---|
Strana | % hlasů | Mandátů |
---|---|---|
etnicky české strany | etnicky české strany | etnicky české strany |
agrárníci | 26,4 | 30 |
národní sociálové | 9,7 | 15 |
sociální demokraté | 36,5 | 14 |
mladočeši | 9,8 | 14 |
státopráv. radikálové | 2,4 | 1 |
staročeši | 0,4 | 1 |
klerikálové | 11,9 | 0 |
nezávislí | 2,0 | 0 |
realisté | 0,7 | 0 |
soc. +more dem. - centralisté | 0,2 | 0 |
etnicky německé strany | etnicky německé strany | etnicky německé strany |
radikálové | 15,2 | 16 |
agrárníci | 17,8 | 15 |
sociální demokraté | 40,6 | 9 |
pokrokáři | 4,8 | 4 |
Volkspartei | 3,4 | 4 |
Všeněmci | 4,3 | 3 |
DAP | 5,4 | 2 |
křesť. -sociálové | 6,8 | 1 |
nez. socialisté | 1,0 | 1 |
společný něm. kandidát | 0,7 | 0 |
Strana | % hlasů | Mandátů |
---|---|---|
etnicky české strany | etnicky české strany | etnicky české strany |
sociální demokraté | 26,5 | 11 |
klerikálové | 36,6 | 7 |
agrárníci | 18,9 | 6 |
mladočeši | 8,4 | 4 |
nár. soc. +more | 2,2 | 1 |
realisté | 1,5 | 1 |
soc. dem. - centralisté | 2,5 | 0 |
staročeši | 2,1 | 0 |
nezávislí | 1,2 | 0 |
etnicky německé strany | etnicky německé strany | etnicky německé strany |
pokrokáři | 19,7 | 6 |
radikálové | 14,4 | 5 |
agrárníci | 14,0 | 5 |
Volkspartei | 9,5 | 3 |
soc. dem. | 27,8 | 0 |
křesť. -sociálové | 13,6 | 0 |
DAP | 0,9 | 0 |
Strana | % hlasů | Mandátů |
---|---|---|
etnicky české strany | etnicky české strany | etnicky české strany |
nár. sociálové | 17,5 | 2 |
soc. +more dem. - centralisté | 33,8 | 1 |
soc. dem. | 35,5 | 0 |
nezávislí | 6,2 | 0 |
etnicky německé strany | etnicky německé strany | etnicky německé strany |
agrárníci | 16,9 | 2 |
Volkspartei | 10,4 | 2 |
pokrokáři | 7,9 | 2 |
soc. dem. | 39,8 | 1 |
DAP | 4,8 | 1 |
radikálové | 3,9 | 1 |
křesť. sociálové | 16,3 | 0 |
etnicky polské strany | etnicky polské strany | etnicky polské strany |
soc. dem. | 45,0 | 1 |
konzervativci | 42,1 | 1 |
lid. strana | 10,5 | 1 |
nár. dem. | 1,4 | 0 |