Markrabství Istrie

Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.

Historie

Od roku 976 tvořila oblast zvláštní marku tehdejšího Korutanského vévodství. Později po roce 1209 se města na západním pobřeží ocitla pod nadvládou Benátek.

V roce 1420 byla Istrijská marka definitivně rozdělena mezi Benátskou republiku (jihozápadní část) a Habsburky (severovýchodní část), kteří přijali titul istrijského markraběte do své titulatury. Ti ale již od roku 1374 ovládali velkou část vnitrozemí poloostrova. +more Habsburská část Istrie pak byla správou spojená s Kraňskem.

+more5|vlevo|Znak_markrabství_od_Hugo_Gerhard_Ströhl'>H. G. Ströhla Istrie byla opět sjednocena až v roce 1797 tzv. Mírem v Campo Formio, kdy západní benátská část přešla do rakouských rukou a byla připojena ke stávající rakouské korunní zemi Markrabství Istrie. Tímto mírem získalo Rakousko ale také Benátsko a Dalmácii.

Od roku 1861 byla Istrie samostatnou korunní zemi Rakouského císařství, od roku 1867 Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Istrijský zemský sněm. +more Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Gorice a Gradiška se společným místodržícím. V roce 1920, podle Saintgermainské smlouvy, připadla Istrie Itálii.

Demografie

Etnické a náboženské složení

Z etnického hlediska byla populace Istrie smíšená. Na západním pobřeží a ve městech převládali Italové, ve vnitrozemí Slovinci a Chorvati. +more Jistou část obyvatelstva tvořili i Němci a žila zde malá komunita Istrorumunů. Podle sčítání lidu 1890 v Rakousku-Uhersku žilo v Istrii 140 713 osob Srbo-Chorvatského obcovacího jazyka, 118 027 hovořících italsky, 44 418 slovinsky, 5004 (v jiném zdroji 5904) německy, dále 470 rumunsky a 400 česky.

Co se týče náboženské orientace, bylo obyvatelstvo Istrie v drtivé většině katolické. Sčítání roku 1890 zde evidovalo podíl obyvatel římskokatolického vyznání 99,6 %. +more V celé zemi žilo tehdy jen 443 osob řeckokatolického vyznání, 100 evangelíků, 274 kalvinistů a 229 židů.

Počet obyvatel

Istrie měla k roku 1890 317 610 obyvatel. V roce 1857 tu žilo pouze 230 000 lidí. +more Hustota zalidnění dosahovala podle sčítání lidu z roku 1890 64 obyvatel na kilometr čtvereční. Podíl městského obyvatelstva (v obcích nad 2000 obyvatel) byl 23,8 %.

Geografie

Markrabství Istrie mělo (včetně ostrovů) rozlohu 4941,5 kilometrů čtverečních. Délka pobřeží (pevninské části) činila 365 km.

Největší města

Nejlidnatějším městem Istrie byla roku 1890 Pula s více než 26 tisíci obyvatel. Hlavní město Poreč bylo až 11. v pořadí s populací necelých 3 tisíce lidí.

Správní dělení

+more5|vpravo'>Znak Istrie Korunní země Istrie se dělila na konci 19. století na šest politických okresů: Koper, Lošinj, Poreč, Pazin, Pula, Volosko.

Ostrovy

Součástí Istrie byly v době její existence jako historické země následující ostrovy:

V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi Chorvatsko (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a Slovinsko (severní část bývalého markrabství Istrie). Malá část historické Istrie okolo města Muggia na předměstí Terstu je součástí Itálie.

Odkazy

Reference

Související články

Istrie (poloostrov) * Seznam istrijských markrabat * Slovinská historická území

Externí odkazy

[url=http://pvh.ff.cuni.cz/exkurze05/referaty/sekyrova_rakousko-benatske.pdf]Rakousko-benátské soupeření o "Přímoří"[/url]

Kategorie:Dějiny Slovinska Kategorie:Zaniklé státy Chorvatska Kategorie:Regiony Chorvatska Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově Kategorie:Historická území Chorvatska Kategorie:Historická území Slovinska Kategorie:Markrabství