Saintgermainská smlouva

Technology

12 hours ago

Author

Smlouva mezi Francií, Velkou Británií, Itálií, Japonskem, Německem a Československem, známá jako Saintgermainská smlouva, byla podepsána 10. září 1919 ve francouzském městě Saint-Germain-en-Laye. Smlouva byla výsledkem Pařížské mírové konference a upravovala podmínky uzavření míru s Rakouskem, které bylo jedním z hlavních poražených států první světové války. Ve smlouvě se řešilo rozdělení území a hranice mezi Rakouskem a jeho sousedy, zejména Československem. Smlouva také stanovila podmínky pro demilitarizaci Rakouska, navrácení majetku a finanční reparace. Smlouva také zakotvila některá práva menšin a ochranu jejich jazyka a kultury. Saintgermainská smlouva měla významný dopad na vývoj Československa. Stanovila jeho hranice, které se staly základem pro současné územní uspořádání státu. Smlouva také ukončila vojenskou okupaci Rakouska a umožnila obnovení československých institucí na území bývalého Rakouska-Uherska. Smlouva však také přinesla některá kontroverzní rozhodnutí, například rozhodnutí o postavení Sudetských Němců, které mělo vliv na budoucí problémy a napětí mezi národnostními skupinami v Československu. Saintgermainská smlouva byla jednou z hlavních mírových smluv podepsaných po první světové válce a měla významný vliv na politické a územní uspořádání Evropy. Její důsledky se projevily v následujících desetiletích a výrazně ovlivnily mezinárodní vztahy.

Územní rozdělení Rakousko-Uherska po 1. světové válce

Saintgermainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války. Jejím cílem bylo formálně ukončit válečný stav a právně zakotvit rozpuštění rakouské části dřívějšího Rakousko-Uherska a stanovit podmínky vzniku nového rakouského státu. +more Smlouvu podepsalo 10. září 1919 v zámku v Saint-Germain-en-Laye poblíž Paříže Rakousko a 27 spojenců a zástupců přidružených stran.

V květnu roku 1919 přicestovala do St. Germain-en-Laye delegace rakouských vyjednavačů, přímá účast na rozhovorech jí však byla odepřena; na vyjednávání se mohla podílet pouze prostřednictvím písemně podávaných návrhů. +more Veškerá vina za rozpoutání válečného konfliktu byla uvalena na Rakousko-Uhersko a Německé císařství.

Pozadí

21. +more října 1918 se sešlo 208 německy mluvících delegátů rakousko-uherské říšské rady a prohlásilo se za Provizorní národní shromáždění Německého Rakouska. 30. října byl zvolen Karl Renner za kancléře Německého Rakouska. O den později byla vyhlášená Maďarská demokratická republika, čímž se de facto rozpadlo Rakousko-Uhersko. 11. listopadu 1918 císař Karel I. podal abdikaci a ještě téhož dne opustil svou rezidenci v Schönbrunnském zámku ve Vídni.

Den poté bylo Německé Rakousko prohlášeno za demokratickou republiku a mělo se stát součástí Německé říše. Mezitím, na území Předlitavska bylo vyhlášeno několik nástupnických států, tedy Československo, Polsko a Jugoslávie. +more Ve stejné době došlo i k italské okupaci Jižního Tyrolska a Trentina.

První rakouské volby byly pořádány 16. +more února 1919 a vyhrál je opět Karl Renner. Volby potvrdily i platnost Habsburského zákona. V květnu 1919 Karl Renner přicestoval i se svou vyjednávací delegací do Saint-Germain, kde však zjistil, že nejsou připuštěni k vyjednávání, ale jen k vlastnímu podpisu mírové smlouvy, ke kterému došlo 10. září.

Obsah smlouvy

Smlouva ze St. Germain obsahuje celkem 381 článků. +more K nejdůležitějším z nich patří tyto body: * Čechy, Morava, Rakouské Slezsko a drobná území v Dolním Rakousku, České Rakousy (mj. Valticko a Západní Vitorazsko obsahující i část Českých Velenic s nádražím) připadají nově vzniklému Československu; přitom se nebere ohled na právo na sebeurčení německojazyčného obyvatelstva v Sudetech, jež v říjnu 1918 založilo vlastní provincie; smlouva neřeší československo-polský spor o Těšínsko. * Jižní Tyrolsko, Italské Tyrolsko a Kanálské údolí připadají Itálii. * Istrie připadá Itálii. * Bukovina připadá Rumunsku. * Halič a Lemko-rusínská republika připadá Polsku. * Části dolního Štýrska a Korutanska (údolí řeky Meža a Jezersko) připadají nově vzniklému státu Srbů, Chorvatů a Slovinců - Jugoslávii. * O přináležitosti jižního Korutanska k Rakousku či Jugoslávii má rozhodnout referendum. * Západní oblast Maďarska připadá Rakousku pod novým názvem Burgenland. * Zakazuje se používání názvu státu "Deutschösterreich" - Německé Rakousko. * Zakazuje se připojení Rakouska k Německé říši. * Rakouský stát a ČSR jsou zavázány platit válečné reparace. * Zakazuje se všeobecná branná povinnost v Rakousku, povolena je pouze profesionální armáda čítající nanejvýš 30 000 mužů. Továrny na zbraně a výzbroj musí být zničeny.

Po oddělení těchto území zbyla z bývalého Rakousko-Uherska část čítající přibližně 6,5 milionů obyvatel. Na Maďarsko byla, stejně jako na Rakousko, uvalena povinnost platit reparace. +more Obdobou smlouvy ze St. Germain byla Versailleská smlouva.

Smlouva ze St. Germain vstoupila v platnost formálně 16. července 1920 a právně tak potvrdila zánik Rakousko-Uherska.

Important

Kategorie:Smlouvy Itálie

Odkazy

Reference

Literatura

PRECLÍK, Vratislav: "Profesor Masaryk a Podkarpatská Rus právě před sto lety", in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden - březen 2019, roč. XXVII. +more čís. 125. ISSN 1210-1648, str. 18 - 23.

Externí odkazy

Kategorie:Mírové smlouvy první světové války Kategorie:Smlouvy Itálie Kategorie:Smlouvy Jugoslávie Kategorie:Mírové smlouvy Rumunska Kategorie:Vzniklo 1919 Kategorie:Mírové smlouvy Rakouska Kategorie:Mírové smlouvy Československa Kategorie:Zánik Rakousko-Uherska