Alexandr I. Karađorđević
Author
Albert FloresAlexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje - 9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 1921-1929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.
Vláda
Alexandr byl až druhým synem srbského krále Petra I. +more, jeho starší bratr Jiří Karađorđević však byl nucen vzdát se následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Alexandr byl od roku 1914 regentem Srbska během první světové války a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce 1921 zdědil trůn mezitím vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jako monarcha se obával růstu vlivu Itálie a restaurace Rakousko-Uherska.
Během politické krize se 6. +more ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval.
Atentát a smrt
V prosinci roku 1933 se ustašovci neúspěšně pokusili na krále při jeho návštěvě Záhřebu spáchat atentát. O rok později využili královu cestu do Francie. +more Atentát naplánoval sám Ante Pavelić. Teroristická skupina se spojila s VMRO. Ve Francii se atentátníci rozdělili na dvě skupiny: marseillskou, složenou z Bulhara z VMRO Vlada Černozemského a ustašovce Mija Kralja, a pařížskou, složenou z Ivana Rajiće a Znovimira Pospišila. První skupina se měla pokusit zabít krále ihned po přistání v Marseille, druhá skupina byla v záloze pro případ, že by se atentát nepovedl. Při přistání lodi 9. října 1934 se Vladovi Černozemskému podařilo přiblížit k otevřenému automobilu, ve kterém král jel, a zastřelit jej. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl francouzským policistou zabit na místě činu. Stopy atentátu vedly nejenom k Ustaše a VMRO, ale i k maďarské, italské a německé tajné službě, neboť vládám těchto států byla trnem v oku Alexandrova profrancouzská orientace, a tak měly zájem na jeho odstranění. Králova údajná poslední slova byla: "Střezte Jugoslávii. " Ve skutečnosti král nic takového neřekl.
Po jeho smrti se stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn Petr II. +more Karađorđević, za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla tříčlenná regentská rada vedená jeho strýcem Pavlem Karađorđevićem, podle královy závěti.
Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. +more Byl také odpůrcem Adolfa Hitlera.
Rodina
8. června 1922 se oženil s Marií Hohenzollernskou, která mu porodila tři sny:
* Petr II. +more Jugoslávský (6. září 1923 - 3. listopadu 1970), poslední král Jugoslávského království, ⚭ 1944 Alexandra Řecká a Dánská (25. března 1921 - 30. ledna 1993) * Tomislav Jugoslávský (19. ledna 1928 - 12. července 2000) *: ⚭ 1957 Markéta Bádenská (14. července 1932 - 15. ledna 2013) *: ⚭ 1982 Linda Mary Bonney (*22. června 1949) * Ondřej Jugoslávský (28. června 1929 - 7. května 1990) *: ⚭ 1956 Kristýna Markéta Hesenská (10. ledna 1933 - 22. listopadu 2011) *: ⚭ 1963 Kira Melita z Leiningenu (18. července 1930 - 24. září 2005) *: ⚭ 1974 Eva Maria Andjelkovich (26. srpna 1926 - 13. prosince 2020).
Vyznamenání
Galerie
Soubor:AleksandarI-Karadjordjevic.jpg|Králův portrét Soubor:1934-10-17 King Alexander Assassination.ogv|Video o atentátu na krále
Odkazy
Reference
Související články
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Království Jugoslávie * Petr I. +more Karadjordjević * Petr II. Karađorđević * Pavel Karađorđević * Seznam představitelů Jugoslávie.
Externí odkazy
[url=http://www. youtube. +morecom/watch. v=RfxL67Uqp6E]Video o zavraždění krále na YouTube[/url] * [url=https://plus. rozhlas. cz/politicke-vrazdy-ktere-zmenily-svet-8268612]Pořad Českého rozhlasu o atentátu v Marseille[/url].
Kategorie:Karađorđevićové Kategorie:Jugoslávští králové Kategorie:Srbští princové Kategorie:Členové Řádu Božího hrobu Kategorie:Pravoslavní panovníci Kategorie:Oběti vražd ve Francii Kategorie:Zavraždění panovníci Kategorie:Zastřelení lidé Kategorie:Oběti atentátů Kategorie:Natočená úmrtí Kategorie:Narození 1888 Kategorie:Narození 16. +more prosince Kategorie:Narození v Cetinje Kategorie:Úmrtí 1934 Kategorie:Úmrtí 9. října Kategorie:Úmrtí v Marseille Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na jugoslávských bankovkách.