Cesko.wiki Alexandro-Něvská lávra
Author
Albert FloresSvato-Trojická Alexandro-Něvská lávra ( Свято-Троицкая Александро-Невская лавра) je mužský pravoslavný monastýr na východním okraji Něvského prospektu v Petrohradě, první a zároveň největší monastýr ve městě. Od roku 1797 má status lávry.
Dějiny
Petrovská epocha
V oblastních historický záznamech se často uvádí, že Něvský monastýr založil sám Petr I. +more Veliký. V červenci roku 1710 si car prohlédl místo u ústí Černé říčky (nynější řeka Monastyrka) do Něvy a vydal příkaz k vybudování monastýru. V nařízení bylo na stavbu vyčleněno 5000 čtverečních sáhů pozemku na obou březích řeky Něvy v Oloněském okrese, a zároveň k němu byl přičleněn bohatý Iverský monastýr s údělnými doménami.
Zasvěcení kláštera svatému knížeti Alexandru Jaroslaviči Něvskému se vysvětlovalo tím, že právě v tomto místě, jak se tehdy soudilo, kníže zvítězil nad Švédy v bitvě na Něvě v roce 1240. Vzhledem k tomu, že klášter byl budován v době války se Švédském na znovudobytých územích, jde o typický historický omyl.
Výstavbu nového kláštera řídil archimandrita Feodosij (Janovskij). Za oficiální datum vzniku je považován 25. +more březen 1713 (svátek Zvěstování Přesvaté Bohorodice), tedy den vysvěcení prvního dřevěného chrámu Zvěstování. Plán výstavby monastýru, okolo roku 1720 Projekt architektonického komplexu byl vypracován o dva roky později pod vedením Domenica Trezziniho. Trezzini zamýšlel vybudování Něvského monastýru jako symetrický celek kamenných budov, vyplňující pozemek mezi Něvou a Černou říčkou. Byl to zároveň přídavný fortifikační bod na jihovýchodním okraji nového carského hlavního města, vyprojektovaný podle pravidel opevňování. Součástí plánu bylo vybudování široké cesty od kláštera k Petrohradu - „Něvskou perspektivu“.
Sovětská éra
V sovětské éře prostory kláštera zprvu sloužily sovětům, chrám Zvěstování sloužil jako městské muzeum soch. Ostatky Alexandra Něvského byly konfiskovány, vráceny byly teprve r. +more 1989. Stalin nechal klášter r. 1935 uzavřít, zpět do majetku církve přešel až r. 1946. V r. 1957 byl znovu posvěcen, od té doby slouží církvi, je však veřejně přístupný.
Popis
Zakladatelem kláštera byl car Petr I. +more Veliký. Do architektonického komplexu monastýru patří několik chrámů a také několik významných pohřebišť, na nichž odpočívá mnoho vynikajících osobností 18. -19. století.
Mezi kostely lávry patří chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice, Chrám svaté Trojice, Staroobřadský chrám a budova, chrám sv. knížete Fjodora Jaroslaviče a chrám svatého Mikuláše.
Monastýr náleží do církevní správy biskupa Sankt-petěrburské eparchie.
