Cesko.wiki Bitva na Něvě
Author
Albert FloresBitva na Něvě byla první významnou bitevní operací druhé světové války na východní frontě, ve které Rudá armáda významně porazila německou armádu. Bitva se odehrála mezi 5. prosincem 1941 a 20. lednem 1942 na řece Něva, nedaleko Leningradu. Hlavním cílem Rudé armády bylo prolomit obléhání Leningradu, které německé vojsko zahájilo na konci roku 1941. Bitva byla silně ovlivněna extrémně tuhými mrazy a nepříznivými povětrnostními podmínkami. Nakonec se však podařilo Sovětům zlepšit své postavení a vyhnat Němce zpět. Bitva na Něvě byla prvním ukazatelem toho, že Němci nejsou neporazitelní a rozšířila renomé Rudé armády. Tato bitva měla také symbolický význam, protože boje probíhaly poblíž Leningradu a představovaly odhodlání sovětského lidu bránit své město. Bitva na Něvě je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších událostí druhé světové války a památku na ni připomínají různé vojenské památníky.
Bitva na Něvě či Něvská bitva ( Невская битва) se odehrála 15. července 1240 na řece Něvě a byla v ní poražena švédská vojska družinou Novgorodských pod velením knížete Alexandra Jaroslaviče, později zvaného Něvský.
Bitva je zmiňována jen v pozdější novgorodské kronice a není jasný její skutečný historický význam. V Ruské tradici však jde o slavnou bitvu, která pomohla uchránit Rus od vnějších nepřátel.
Okolnosti
Na pozadí bitvy stálo celkové oslabení Rusi následkem ničivých mongolských nájezdů po roce 1237. Toho chtěli využít Švédové k získání kontroly nad strategickým místem při ústí Něvy a města Stará Ladoga, které patřily mezi klíčové body na obchodní cestě „od Varjagů k Řekům“.
Průběh bitvy
+more028_-_Battle_of_Neva. png|náhled|vlevo|upright=0. 8'>Znázornění bitvy v ilustrovaném kronice Ivana Hrozného z poloviny 16. století Poté, co se kníže Alexandr dověděl o postupu Švédů, vedl své vojsko podél řeky Volchovy, aby do Ladogy dorazil dříve, než protivník, což se mu podařilo. Ve městě se k jeho vojsku připojili také místní obyvatelé. Švédové, v jejichž řadách byli také Norové, Finové a Tavastinci, mezitím pronikli k ústí řeky Ižory.
Rusové využili husté mlhy a napadli švédské ležení. Okamžik překvapení byl silný a Švédové utrpěli těžkou porážku, načež se zbytek švédské armády dal na útěk. +more V bitvě zahynul švédský vůdce jistý Spiridon, o němž není nic bližšího známo. Pozdější kroniky se zmiňují o tom, že Alexandr v průběhu bitvy vypíchl jarlu Birgerovi oko.
Někteří historici ztotožňují vůdce Švédů s jarlem Birgerem, pozdějším sjednotitelem Švédska, případně s novgorodským arcibiskupem téhož jména. Při zkoumání Birgerových ostatků bylo v oblasti pravé očnice zjištěno zhojené vážně zranění, nicméně Birger na rozdíl od švédského vůdce zemřel až v roce 1266, 26 let po Něvské bitvě.
Následky
Díky vítězství v této bitvě, v níž Alexandr prokázal pozoruhodné vůdčí schopnosti a odvahu, získal později přízvisko Něvský. Bitva na Něvě zřejmě na čas odvrátila švédské útoky v době, kdy se Švédsko zabývalo vnitřní konsolidací a dobýváním Finska.
Další slávy dosáhl Alexandr v bitvě na Čudském jezeře, ve které se o dva roky později utkal s řádem německých rytířů.
Na domnělém předpokládaném místě bitvy, tehdy na předměstí Petrohradu, byl carem Petrem I. +more Velikým roku 1710 založen monastýr sv. Alexandra Něvského (Alexandro-Něvská Svatotrojická lávra) a v roce 1723 sem car nechal přenést ostatky velikého knížete. Dalším domnělým místem bitvy je Usť-Ižora (Ústí Ižory).