Cesko.wiki Alexej Fjodorovič Orlov
Author
Albert FloresAlexej Fjodorovič Orlov byl ruský hrabě a diplomat, který působil ve službách ruského cara Petra III. Orlov se proslavil jako velitel ruské floty, která v roce 1762 zasáhla do ruského mocenského boje a podpořila Kateřinu II. ve svržení svého manžela cara Petra III. Po úspěchu při svržení cara se Orlov stal významným členem Kateřininého dvora a získal mnoho vlivných pozic a titulů. V roce 1769 zahájil kampaň proti Osmanské říši, která vyvrcholila vítězstvím v bitvě u Česma. Orlov také sehrál důležitou roli při rozdělení Polska v roce 1772 a při obsazení Krymu ruskými vojsky. Kromě svých vojenských úspěchů se Orlov věnoval také diplomacii a zásadním rozhodnutím ve vztahu k ruským spojencům. Byl znám pro svůj vztah s Kateřinou II., se kterou měl dlouhodobý milenecký poměr. Po Kateřinině smrti v roce 1796 se Orlov stáhl z politiky a již nehrál tak významnou roli. Zemřel v roce 1808 ve věku 84 let. Alexej Fjodorovič Orlov zanechal významnou stopu jak v ruských dějinách, tak i v evropské diplomacii 18. století. Jeho úspěchy ve vojenství a politice ho předurčily k roli vlivného člena ruského dvora.
Kníže Alexej Fjodorovič Orlov (rusky: Алексе́й Фёдорович Орло́в; 30. října 1787 - 2. června 1862) byl ruský diplomat, syn hraběte Fjodora Grigorjeviče Orlova. Narodil se v Moskvě. Zúčastnil se všech napoleonských válek od roku 1805 až po dobytí Paříže. Za jeho služby velitele jezdeckého pluku mu byl po povstání v roce 1825 udělen titul hraběte a v turecké válce (1828-1829) získal hodnost generálporučíka.
Od té doby se začal Orlov věnovat kariéře diplomata. Byl ruským zástupcem při vyjednávání Drinopolského míru, a v roce 1833 byl jmenován ruským velvyslancem v Istanbulu. +more Zároveň zastával funkci vrchního velitele černomořské flotily. Byl jedním z nejdůvěryhodnějších agentů cara Mikuláše I. , kterého v roce 1837 doprovázel na zahraniční cestě. Od roku 1844 do roku 1856 měl na starosti nechvalně proslulou Třetí sekci, neboli tajnou policii.
V roce 1854 byl poslán do Vídně, aby během krymské války přivedl Rakousko na ruskou stranu, ale neuspěl. V roce 1856 se podílel na uzavření Pařížského míru. +more Ve stejném roce získal titul knížete a byl jmenován prezidentem Císařské rady státu a Rady ministrů. V roce 1857, během císařovy nepřítomnosti, předsedal komisi zabývající se otázkou emancipace nevolníků, ke které se ovšem stavěl nepřátelsky. Zemřel v Petrohradě.
Orlova si svými satirickými verši dobíral Alexandr Puškin, který tvrdil, že Orlovova milenka, tanečnice Istomina, mohla vidět jeho penis pouze mikroskopem.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Ruští princové Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí 1862 Kategorie:Narození 1787 Kategorie:Narození 30. +more října Kategorie:Úmrtí 2. června Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Muži Kategorie:Diplomaté carského Ruska.