Alexej Fried

Alexej Fried (13. října 1922 Brno - 19. června 2011 Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.

Život

Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské konzervatoři klavír. Již na gymnáziu založil studentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. +more V letech 1942-1944 hrál v různých tanečních orchestrech. V roce 1944 byl nacisty jako tzv. židovský míšenec uvězněn a zbytek války strávil v pracovním táboře pro židovské míšence a manžele židovek v Postoloprtech u Loun.

Po roce 1945 pokračoval na brněnské konzervatoři studiem skladby u Theodora Schäfera. V roce 1947 vstoupil na Pražskou konzervatoř. +more Studoval skladbu u Pavla Bořkovce a později na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila.

Ihned po skončení války založil a řídil v Brně zábavní orchestr. V době svých pražských studií řídil Lidový soubor pražské konzervatoře (1949-50), Orchestr Jaroslava Ježka (1950-51) a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. +more V roce 1953 se toto těleso pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda stalo součástí Československého rozhlasu. Alexej Fried pak působil v rozhlase jako hudební redaktor.

Od roku 1955 zastával různé vedoucí funkce. Byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze a v letech 1964-1967 byl uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru.

Ve svém skladatelském díle se Alexej Fried kromě komponování populárních skladeb snažil o syntézu jazzové a vážné hudby. Tento skladatelský směr se označuje jako třetí proud. +more Jeho skladby byly uváděny jak symfonickými orchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našich orchestrů to byly zejména orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma.

Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA, Německu, Švýcarsku, Španělsku a dalších evropských zemích, nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem. V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.

Dílo

Muzikály

Ďábel prošel městem (původně rozhlasová komedie Legenda o ďáblu, 1960); * Slavnost v Harlemu (1971); * Divoká řeka (1966); * Karneval v San Catarině (1974).

Orchestrální skladby

Akt pro trubku, flétnu a big band (1968); * Jazzový koncert pro klarinet a big band (1970); * Jazzové baletní etudy pro klarinet (střídá sopránsaxofon a altsaxofon) a big band (1970); * Souvenir pro big band (1970); * Sidonia pro trubku a big band (1971); * Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971); * Moravská svatba, jazzová symfonietta (1972); * Slunovrat, koncert pro dva big bandy (1973); * Dialog pro dva altsaxofony a big band (1974); * Koncertino pro klarinet a big band (1974); * Koncert pro symfonický orchestr (1974); * Parafráze na motivy Blue Skies pro sopránsaxofon nebo flétnu a big band (1975); * Koncert pro big band (1976); * Koncert č. 2 pro klarinet a symfonický orchestr (1976); * Polyfon pro big band (1978); * Hry pro sólo bicí, tenorsaxofon a big band (1980); * Panem et circenses (Chléb a hry), hudební obraz pro flétnu, sopránsaxofon, lesní roh a symfonický orchestr (1982); * Pohlednice z Moravy pro barytonsaxofon a big band (1985); * Salut pro sopránsaxofon (střídá se s flétnou) a big band (1987); * Siluety pro sopránsaxofon a big band (1987).

Komorní skladby

Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971); * Sonatina drammatica pro housle a klavír (1975); * Moravské trio pro flétnu, marimbu a harfu (1978); * Gotický (Freiburský) koncert pro komorní orchestr s klavírem (1977, revidovaná verze 1982); * Koncert pro lesní roh a komorní orchestr s klavírem (1977); * Quintetto per flauto, violino, viola, violoncello e pianoforte „Ze života hmyzu“ (1979); * Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, dva hráče bicích nástrojů a smyčce (1981); * Guernica, kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto (1981); * Concertino per flauto,chittara, quartetto d'archi ed 2 percossa (1982); * Tympanon, trio pro housle, sopránsaxofon a klavír (1982); * Sextet (původně Kvintet pro Barok jazz kvintet) pro flétnu, klarinet (sopránsaxofon), basklarinet, klavír, kontrabas a bicí nástroje (1984); * Kasace pro komorní orchestr (1985); * Koncertino pro sopránsaxofon, klavír, syntetizér, baskytaru a bicí nástroje (1987); * Smyčcové okteto se sólovou flétnou a s doprovodem syntezátoru, baskytary a bicích nástrojů (1987); * Sonáta pro saxofonové kvarteto (1987); * Hrátky pro čtyři saxofony, baskytaru nebo kontrabas a bicí nástroje (1990).

Dále komponoval hudbu pro film, scénickou hudbu, ale i hudbu ke spartakiádním cvičením, estrádní skladby a populární písně.

Literatura

Československý hudební slovník I (A-L), 1963, SHV, Praha * Dorůžka, Lubomír: Jazzový skladatel - utopie nebo realita. (Melodie 10, 1972, č. +more 8, s. 245). * Zapletal, Petar: Friedův Trojkoncert (Melodie 10, 1972, s. 380). * Fiala, Jan: Moravská svatba (Gramorevue 11, 1975, č. 5, s. 8-9). * Čort, Antonín: Lákala mne dramatičnost jazzu (Mladá fronta 18. 12. 1976, s. 4). * Heřmanský, Miroslav: Slunovrat - Moravská svatba (Melodie 16, 1978, č. 6, s. 190). * Dorůžka, Lubomír: Náš jazz anglickýma očima (Melodie 17, 1979, č. 1, s. 10). * Dorůžka, Lubomír: Alexej Fried (Hudební rozhledy 17, 1979, č. 9, s. 419-420).

Externí odkazy

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé populární hudby Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Narození 1922 Kategorie:Úmrtí 2011 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 13. října Kategorie:Úmrtí 19. června Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Signatáři Anticharty.