Alfred Löw-Beer
Author
Albert FloresAlfred Löw-Beer [alfred lef bér] (16. května 1872 ve Vídni - 10. dubna 1939 poblíž Stříbra) byl židovský, německy mluvící podnikatel. Provozoval několik továren, především textilních, v období Rakouska-Uherska a od roku 1918 první Československé republiky.
Rodina Löw-Beer
Alfred Löw-Beer se narodil ve Vídni manželům Maxovi a Pauline Löw-Beerovým, což byla rodina židovských německých průmyslníků původem z Boskovic. Rod Löw-Beerů přišel na Moravu už v +more_století'>17. století. Později se rodina výrazně podílela na průmyslovém rozvoji na Moravě. Vybudovala postupně průmyslový koncern, specializovaný na výrobu vlněných látek, a zabezpečila tak pro lidi velký počet pracovních míst, díky čemuž se místně podstatně snížila nezaměstnanost. Dokonce pro své zaměstnance nechali postavit úřednické a dělnické domky, pro jejich děti potom mateřskou školu. Na Vánoce vždy děti rodiny Löw-Beerů (ač byly židovského vyznání) chodily obdarovávat chudší děti hračkami, cukrovím, ovocem či oblečením. Kvalitní vlněné látky vyráběné v rodinných továrnách dostávali každoročně jako příspěvek i jejich zaměstnanci.
Alfred Löw-Beer se oženil ve svých 29 letech ve Vídni. Jeho ženou se stala Marianne Wiedmann. +more Měl s ní tři děti, jedním z nich byla Grete Tugendhat, které po jejím druhém sňatku s rovněž textilním průmyslníkem Fritzem Tugendhatem daroval v roce 1929 část svého pozemku v Brně-Černých Polích jako věno. Grete na tomto pozemku nechala se svým manželem a s velkou finanční pomocí svého otce vystavět slavnou vilu Tugendhat, navrženou německým architektem Ludwigem Miesem van der Rohe, která je již po dlouhou dobu zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.
Zatčení a konec života
Rodiny Löw-Beerů a Tugendhatů se musely po Mnichovské dohodě kvůli svému židovskému původu obávat o svůj osud, proto většina z jejich příslušníků emigrovala do zahraničí, přes Švýcarsko do Velké Británie a později do Venezuely. Alfred Löw-Beer však zůstal v okleštěném Československu, aby se pokusil o záchranu aspoň části rodinného majetku. +more Byl poprvé zatčen už 15. března 1939 ještě před příchodem nacistů. Po brzkém propuštění byl znovu zatčen již 16. března 1939 „na pokyn celní bezpečnostní služby“ a opět dodán do věznice Policejního ředitelství v Brně, odkud byl opět propuštěn téhož dne. Měl pak v úmyslu z Protektorátu Čechy a Morava pod falešným jménem uniknout, ale byl zavražděn a jeho mrtvola byla nalezena poblíž železniční trati nedaleko Stříbra. Jeho osudy těsně před smrtí byly velice dramatické a dodnes nebyly spolehlivě objasněny.
Nemovitý majetek
Kromě několika továren vlastnil Alfred Löw-Beer také pozemky a na nich vystavěné reprezentativní vily či domy (mj. dům ve Vídni).
Vila Löw-Beer v Brně-Černých Polích
Alfred Löw-Beer vlastnil několik pozemků, přičemž na nejznámějším z nich je na adrese Drobného 22 v Brně postavena vila Löw-Beer. Nechal ji v roce 1903 vybudovat Moritz Fuhrmann. +more Když zemřel, vilu prodali její dědicové Alfredu Löw-Beerovi. Ten ji nechal ve třicátých letech upravit.
Vila v řadové zástavbě má třítaktovou dispozici s prostornou centrální halou s velkým střešním světlíkem. Fasády zdobí secesní vegetabilní štukový dekor a ve spodní partii pásová rustika. +more Členitějšímu zahradnímu průčelí je předloženo schodiště s terasou. Podobný dekor je užit i na stěnách a na stropech v interiérech, secesní rostlinné motivy jsou také na keramické dlažbě a na litinovém zábradlí vstupního schodiště. Autorem projektu byl vídeňský architekt Alexander Neumann.
Malá vila Löw-Beer ve Svitávce
Další známou stavbou, kterou zadal Alfred Löw-Beer, je malá vila Löw-Beer ve Svitávce. Autor architektonického návrhu zasadil vilu, která má charakter příměstského letohrádku, do půvabného přírodního rámce rozsáhlého parku. +more Jedná se o třítraktovou dvoupodlažní stavbu se sníženým přízemím a kýlovou střechou, zhruba na půdorysu čtverce.
Velká vila Löw-Beer ve Svitávce
Za nejreprezentativnější sídlo rodiny Löw-Beerů je považována velká vila Löw-Beer ve Svitávce. Vila byla postavena mezi lety 1900 a 1902 podle návrhu brněnského stavitele Josefa Nebehostenyho. +more Dominantou této vily bylo mramorové schodiště v hale hned při vstupu a stěny pokryté zeleným, stříbrem protkávaným brokátem. Vnitřní část vily prošla v polovině 30. let 20. století přestavbou, kterou inicioval Fritz Löw-Beer, a to podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda.
Ocenění
Tabulka se jménem patrona v tramvaji DPMB Posmrtným uznáním se stalo pojmenování jedné z tramvají Dopravního podniku města Brna jménem Alfreda Löw-Beera na návrh městské části Brno-sever.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Text o nevyjasněné smrti Alfreda Löw-Beera na železnici, dostupné [url=https://old.vilalowbeer.cz/images/PDF/Alfred-Low-Beer.pdf]online[/url] .
Kategorie:Němečtí podnikatelé Kategorie:Narození 1872 Kategorie:Narození 16. +more května Kategorie:Úmrtí 1939 Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí ve Stříbře (okres Tachov) Kategorie:Židovští podnikatelé Kategorie:Židé v Brně Kategorie:Lidé ze Svitávky (okres Blansko) Kategorie:Löw-Beerové.