Alois Bučánek

Život

Alois Bučánek se narodil v Mladoticích, části města Slavičíně v chudé rodině Michala Bučánka. Ještě před válkou se učil v kamenické dílně v Bílovci. +more V osmnácti letech musel narukovat k rakousko-uherské armádě do kroměřížského 25. zeměbraneckého pěšího pluku a byl poslán na frontu v Haliči. Po bitvě u Zborova se přidal k československým legionářům. Byl přidělen do telefonního oddělení v rámci štábu právě vznikající 1. střelecké divize Husitské.

Další cesta legionářů do vlasti vedla do Vladivostoku. Zde se Bučánek nalodil osmnáctým transportem na americkou loď Sheridan, která 28. +more února 1920 odplula přes japonskou Osaku, malajský Singapur, jemenský Aden a italský Terst zpět do Československa.

Teprve po válce mohl studovat na sochařské škole v Hořicích (1920-1923) a poté na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Štursy (1923-1926). Po studiích se usadil v Praze. +more Dařilo se mu získávat veřejné zakázky na portréty veřejných činitelů a pomníků.

V roce 1938 při mobilizaci se hlásil ke svému pluku. Po mobilizaci se vrátil domů a pracoval na kamenném pomníku Mrtvého oráče, jako symbolu pokořeného národa. +more Po udání byl Alois Bučánek ve svém domě v noci z 24. na 25. ledna 1945 zatčen gestapem, odvezen na Pankrác k výslechu a odtud 13. února odeslán do Terezína. Na samém konci války přijelo do Terezína okolo 15 tisíc lidí z jiných koncentračních táborů rušených postupující frontou. Ti s sebou přinesli epidemii skvrnitého tyfu. "Po osvobození Terezína mohl se Bučánek vrátit domů, ale zdržel ho tam zájem umělecký. V pavilonu tyfem nemocných zahlédl několik zajímavých typů, které si chtěl nakreslit a vymodelovat. Přitom se nakazil a krátce na to zemřel…“ Zemřel 9. května 1945.

Dílo

Alois Bučánek: Ječmen (pro Pozemkový úřad Olomouc, 1928) +morejpg|náhled'>Alois Bučánek: socha TGM (Pestrý týden 1928) Během studií na akademii se v roce 1926 účastnil srpnové výstavy Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) v Hodoníně jako jeden z mladých hlásící se do řad sdružení. Záhy se stal členem také Jednoty umělců výtvarných (JUV). V roce 1927 získal zakázku na vybudování pomníku obětem první světové války ve Velkých Opatovicích. Zde je patrný vliv veřejných realizací Antoina Bourdella.

V roce 1927 vymodeloval portrét ministra dr. Milana Hodži, který byl zhotoven k ministrovým padesátinám a který byl ministrovi předán Národní radou československou na slavnostní schůzi.

Na Bučánkových výstavách se hojně objevovaly také další portréty, které postupně vytvořily, spolu s monumentální tvorbou, hlavní část jeho profesní činnosti.

V říjnu 1926 poslal žádost o portrétování prezidenta Masaryka pro pomník v Holešově. Této žádosti nebylo ihned vyhověno pro velké množství umělců majících stejný záměr. +more Teprve v roce 1928 byla Bučánkovi umožněna tři sezení na přelomu ledna a února na Pražském hradě pro zhotovení busty pro halu v nové budově Masarykovy studentské koleje v Dejvicích.

V roce 1929 se uskutečnila soutěž na pomník prezidenta Masaryka v Hodoníně. Partnerem mu zde byl architekt Vilém Kvasnička z Prahy. +more Tato rozsáhlá zakázka byla pro Bučánka prestižní záležitostí a stala se jeho nejvýznamnější realizací, která se však ve své úplnosti do dnešní doby nedochovala. Podařilo se zachránit jen sochu prezidenta Masaryka. Celý reliéfní cyklus vzal za své v totalitních režimech, které za nedlouho po jeho slavnostním odhalení následovaly. Pomník zažil do dnešní doby čtyři instalace (1931, 1945, 1968, 1990), tři odstraňování (1940, 1961, 1977) a dvě doplňování reliéfních částí (1950, 2008) a je tak svědkem dramatických proměn 20. století, které zažily i další Bučánkovy veřejné realizace vážící se k české státnosti.

Díky těmto zakázkám si mohl mladý sochař dovolit začít budovat vlastní ateliér v Praze-Braníku podle vlastního návrhu. V jeho projektu počítal s možností realizace rozměrných veřejných zakázek, což zanedlouho využil k vytvoření tří pomníků předsedy vlády Antonína Švehly v Přelouči (1936), Říčanech (1937) a Německém (Havlíčkově) Brodu (1938).

Do dnešní doby se dochoval pouze pomník v Říčanech a je dokladem Bučánkova mistrovského zvládnutí tohoto sochařského oboru Ještě v posledních letech předválečných (1938) portrétoval Bučánek také prezidenta Dr. Edvarda Beneše, který sochaři také umožnil sezení.

Zastoupení ve sbírkách

Národní galerie Praha * Slovenská národní galerie Bratislava * Muzeum umění Olomouc * Moravská galerie Brno * Krajská galerie výtvarného umění Zlín * Rabasova galerie Rakovník * Muzeum Slavičín * Muzeum hlavního města Prahy * Moravské muzeum Brno * Galerie výtvarného umění v Hodoníně * Galerie středočeského kraje Kutná Hora

Galerie

Image: Bučánek Alois - Dívka nabírajíci vodu. jpg | Dívka nabírající vodu Image: Bučánek Alois - Telefonistka, 1926. +morejpg | Telefonistka (1926) File: Bučánek Alois - Portrét Bedřicha Karena v roli Koziny, před 1932. jpg | Portrét Bedřicha Karena v roli Koziny (před 1932).

Odkazy

Literatura

BUCHTA, Jan. Alois Bučánek - sochař a legionář. +more Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Hodonín 2017. * BUČÁNEK, Dušan. Sochař Alois Bučánek. In: Zálhotský sborník. Obecní úřad Podhradní Lhota 1993-4. * DĚJEV, Platon Ivanovič. Výtvarníci - legionáři. Čsl. legionář MNO Kancelář Čsl. legií, Praha 1937. * HOLLMANN, František. Osudy přeloučského pomníku Antonína Švehly. In: Zprávy klubu přátel Pardubicka XXXVI, 2001, č. 7-8, s. 173-179. * JEŽ, Štěpán. Z jednoty umělců výtvarných. In: Dílo, XXXIV. JUV Praha 1945. * KADLEC, Miroslav a Ladislav HLAVICA. Sochař Alois Bučánek. Klub přátel historie Slavičína, Slavičín 1999. * PICHLÍK, Karel, Bohumír KLÍPA, Jitka ZABLOUDILOVÁ. Českoslovenští legionáři (1914 - 1920). Mladá fronta, Praha 1996. * ŠIMEČEK, Jiří a Zdeněk ČERMÁK. Historie pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Hodoníně. Masarykova společnost v Hodoníně a Masarykovo muzeum v Hodoníně, Hodonín 1994.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Českoslovenští legionáři Kategorie:Narození 1897 Kategorie:Narození ve Slavičíně Kategorie:Úmrtí 1945 Kategorie:Narození 6. +more září Kategorie:Úmrtí 9. května Kategorie:Úmrtí v Terezíně Kategorie:Muži Kategorie:Zemřelí na skvrnitý tyfus.