Epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně 1945

Epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně byla epidemie bakteriálního onemocnění skvrnitého tyfu v Malé pevnosti v koncentračním táboře-pevnostním městě Terezín během závěru dubna a v průběhu května roku 1945, vypuknuvší krátce před koncem druhé světové války a osvobozením Československa. Nemoc, náchylná k šíření právě ve vězeních, se rozšířila především mezi někdejšími židovskými vězni, kteří zde byli během války zadržováni, či byli do Terezína evakuováni z jiných koncentračních táborů, především z důvodů velmi špatné hygieny a zanedbané péče o vězně. Úmrtnost byla i při tehdejší usilovné lékařské péči československých zdravotníků vinou poválečné situace s nedostatkem lékařského materiálu, léčiv a personálu poměrně značná. Nakažených bylo přes dva tisíce, celkový odhad počtu zemřelých sahá od několika set k 1 500 obětem, včetně zasahujících zdravotníků.

Průběh

Koncentrační tábor Terezín

Klasicistní pevnostní město Terezín nedaleko Litoměřic bylo po vzniku Protektorátu Čechy a Morava postupně přetvořeno na koncentrační tábor, sloužící především jako transportní tábor k deportacím osob židovského původu do vyhlazovacích táborů v rámci procesu holokaustu. Zdejší terezínská Malá pevnost pak sloužila věznice pražského gestapa. +more S koncem dubna 1945 evakuovala německá armáda vězně z táborů dobytých Rudou armádou. Z původního počtu 17 a půl tisíce internovaných tak počet vězněných v Terezíně dosáhl počtu přes 30 tisíc lidí, především Židů z Polska a Maďarska, z toho přes 3 tisíce jen v Malé pevnosti. Ti do Terezína často přijížděli ve velmi špatném zdravotním stavu a nakažení nemocemi, což zhoršovalo zdravotnickou situaci v táboře.

Šíření nemoci

Malé pevnosti v Terezíně První případ nákazy skvrnitým tyfem byl lékaři, většinou židovskými vězni sloužícími v terezínském lazaretu, zaregistrován 24. +more dubna. Velitel tábora Heinrich Jöckel i přes varování táborových lékařů a přímý rozkaz svých nadřízených odmítl v táboře podniknout opatření proti šíření nemoci. O nákaze bylo tak se zpožděním informováno v Praze. 2. května převzal nad táborem kontrolu Mezinárodní červený kříž a 4. května přijela do Terezína první skupina československých lékařů v rámci tzv. České pomocné akce, aby místnímu zdravotnickému personálu pomohla. 8. května byl Terezín osvobozen Rudou armádou (většina německých dozorců tábor před jejich příchodem opustila a pokusila se dostat do zajetí americkou armádou) a svěřen pod velení majora Kuzmina. Příslušníci zdravotnického servisu Rudé armády se rovněž zapojily do boje s nemocí.

Postupně vzniklo v Terezíně pět polních nemocnic, kde pracovalo přes 50 lékařů, židovského, českého či sovětského původu a přes 30 zdravotních sester, především studentek posledního ročníku pražské České ošetřovatelské školy (pražské nemocnice byly navíc vytíženy po skončeném Pražském povstání). Sestry navíc nebyly řádně proškoleny a nebyly očkovány. +more Jako dobrovolnice zde pomáhala též herečka Nataša Gollová, která posléze tyfus prodělala. Po jistou dobu byla pak v Terezíně vyhlášena patnáctidenní karanténa.

Na potírání epidemie se podíleli mj. českoslovenští lékaři Karel Raška, Zdeněk Kunc, František Patočka, stejně jako zde věznění lékaři, např. +more Jiří Syllaba. Zásadní roli sehrál rovněž protestantsky orientovaný kazatel, radikální pacifista a sociální pracovník Přemysl Pitter, tehdy nově jmenovaný člen sociální komise České národní rady. Byl organizátorem Akce Zámky (1945-1947), kdy ve státem zkonfiskovaných zámcích Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice a penzionu Ládví zřídil ozdravovny, kde se zotavovaly židovské děti po návratu z koncentračních táborů, mj. aby je uchránil terezínské tyfové nákaze. Zahrnul do svého úsilí i německé děti, které z těchto táborů odvážel, což mu vyneslo značné potíže, nenávist ze strany řady Čechů, vyloučení ze sociálně-zdravotní komise a dokonce obvinění ze strany ředitelství národní bezpečnosti. Významně se o zvládnutí nákazy zasloužil též Jiří Fragner, farmaceut a majitel farmaceutické firmy B. Fragner (pozdější Zentiva).

Tyfovou nákazu zde v dětství prodělali také např. pozdější česká hudebnice Zuzana Růžičková či historik Toman Brod, oba jako bývalí židovští vězni. +more Josefa Kyliese) .

Odeznění epidemie

Zejména díky mimořádnému vypětí zúčastněných zdravotníků se podařilo epidemii v průběhu května 1945 dostat pod kontrolu, do konce měsíce byla tak pevnost povětšinou vyklizena a bývalí vězni byli dopraveni do svých domovských lokací. Část nemocnice ale zůstala pro rekonvalescenci pacientů v provozu. +more Celkový odhad počtu obětí epidemie sahá k 1 500 zemřelých.

Studentky České ošetřovatelské školy pak na konci školního roku stačily úspěšně složit závěrečné zkoušky pro výkon řádných zdravotních sester.

Osobnosti zemřelé následkem epidemie

František Bidlo - karikaturista (9. května v Praze) * František Bláha - voják a příslušník odbojové organizace Obrana Národa (9. +more května v Terezíně) * Alois Bučánek - československý legionář a sochař (9. května v Terezíně) * Robert Desnos - francouzský surrealista a básník (8. června v Terezíně) * Mojmír Eliáš - právník a odbojář, syn T. E. Tisovského (5. června v Praze) * Vladimír Helfert - hudebník (18. května v Praze) * Božena Jandlová - zdravotní sestra (17. června v Terezíně) * Jaroslav Kučera - poslanec Národního shromáždění (17. června v Prostějově) * Jan Voženílek - četník a odbojář (10. srpna v Praze) * Vojtěch Zajíček - československý legionář a odbojář z Klatov.

V kultuře

Podrobně se touto tyfovou epidemií zaobírá životopisný český film z roku 1986 Jsi krásná, který popsal nasazení studentek střední zdravotnické školy z Prahy na pomoc nakaženým vězňům v Terezíně. Dívky obdržely maturitní vysvědčení přímo v ghettu, kde znamenitě zvládly psychicky i fyzicky nesmírně náročnou službu. +more Postava Boženy ztvárňuje skutečnou sestru Boženu Jandlovou, která se již do Prahy nevrátila a zemřela v Terezíně na tyfus.

Epidemie tyfu v Terezíně je okrajově zobrazena v závěru prvního dílu trilogie Zahradnictví (Zahradnictví: Rodinný přítel) natočeném roku 2017 tvůrčí dvojice režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského. Postava MUDr. +more Jiřího Erbena, jedné z hlavních figur snímku, odjíždí na konci války do Malé pevnosti, aby se zapojil do boje s tyfovou nákazou. Na konci příběhu je pak uvedeno, že během své služby tyfu podlehl. MUDr. Erbena ve filmu ztvárnil herec Ondřej Sokol.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130248310]Diplomová práce[/url]

Kategorie:Tyfus Kategorie:Koncentrační tábor Terezín Kategorie:Epidemie 20. +more století Kategorie:Osvobození Československa Kategorie:Katastrofy roku 1945 Kategorie:Důsledky druhé světové války Kategorie:České dějiny 20. století.