Alois Elhenický
Author
Albert FloresAlois Elhenický byl český spisovatel a novinář, který se narodil 6. ledna 1869 v Uherském Brodu a zemřel 26. července 1932 v Brně. Byl znám především svými povídkami a romány, které se často zabývaly životem na venkově a podobnými tématy. Elhenický se narodil v chudé rodině a musel se brzy začít starat o své sourozence po smrti rodičů. Studoval na gymnáziu a později na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studií se začal zajímat o literaturu a psaní. Jeho první povídky byly publikovány v časopisech a postupně si získal uznání jako spisovatel. Vedle psaní se věnoval také novinářské činnosti a pracoval jako redaktor v několika českých novinách. Jeho dílo je známé svou jednoduchou a přímou stylizací a často zachycuje realistický obraz venkovského života. Elhenický se také angažoval v politice a byl členem mnoha spolků a organizací. Zemřel ve věku 63 let po dlouhé nemoci. Jeho literární odkaz zůstává důležitým prvkem české literatury a jeho díla jsou stále často čtena.
Alois Elhenický (7. června 1844 Lhenice - 23. října 1915 Praha-Smíchov) byl rakouský a český stavitel, architekt a politik, na přelomu 19. století a 20. století starosta Smíchova, koncem 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
Absolvoval reálku a pak roku 1869 pražskou techniku, kde studoval inženýrské stavitelství. Nastoupil do firmy E. +more Muzika a spol. , jež budovala železniční tratě. Zde působil do roku 1879. Vykonal stavitelskou zkoušku a od roku 1879 měl koncesi stavitele a civilního geometra na Smíchově, kde také bydlel. Od 23. května 1888 působil ve Spolku inženýrů a architektů a patřil mezi zakládající členy České matice technické. Roku 1898 mu byla na výstavě architektury a inženýrství udělena stříbrná medaile hlavního města Prahy. Roku 1901 založil v obci Obrnice u Mostu továrnu na hliněné a cihelné zboží, která vyráběla glazované střešní tašky.
Architektonicky tvořil v historizujících slozích, zejména neorenesance. Jeho dílem je komplex ústředních jatek v Praze-Holešovicích z roku 1893. +more Postavil rovněž budovu Hypoteční banky na Senovážném náměstí v Praze. Roku 1902 se podílel na dostavbě Pražského soukromého ústavu pro hluchoněmé v Holečkově ulici. V roce 1904 postavil neobarokní kanceláře pro Schwarzenberský sklad dřeva v Nádražní ulici na Smíchově. Je rovněž autorem projektu ústavu slepců na Horní Palatě v Košířích, postaveného v letech 1891-1893 Leonardem Řepkou.
Angažoval se i ve veřejném a politickém životě. Od roku 1887 zasedal ve smíchovském obecním zastupitelstvu. +more V období let 1888-1906 byl starostou Smíchova. Za jeho působení v čele obce byl vybudován přístav na Císařské louce. V centru Smíchova vyrostl Národní dům a tržnice.
Koncem 80. let 19. +more století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Smíchov) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k staročeské straně.
Roku 1893 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Roku 1907 se stal stavebním radou.
Zemřel roku 1915 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Dílo - fotogalerie
File:Školní budova na Uhelném trhu, č. p. +more 4. jpg|Škola na Uhelném trhu 4 (1883) File:Exterior - Boscolo Prague. jpg|Hypoteční banka, Senovážné náměstí 13 File:Praha_Stare_Mesto_Tynska_5. jpg|Dům U černého jelena, Týnská 5 (1898) File:Holeckova Praha skola 2012 2763. JPG|Ústav pro hluchoněmé, Holečkova 4 (1902) File:Smíchov, Nádražní 28. jpg|Schwarzenberský sklad dřeva, Nádražní 28 (1904).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Čeští stavební inženýři Kategorie:Rakouští inženýři Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Čeští stavitelé Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Starostové Smíchova Kategorie:Staročeši Kategorie:Narození 1844 Kategorie:Narození 7. +more června Kategorie:Úmrtí 1915 Kategorie:Úmrtí 23. října Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Narození ve Lhenicích Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Pohřbení na Olšanech.