Alois Slovák

Busta Aloise Slováka na Mohyle míru Alois Dominik Slovák (1. srpna 1859 Boskovice - 23. března 1930 Brno) byl katolický kněz, jezuita, středoškolský profesor, vlastenecký kazatel se silným vztahem k Moravě, národní buditel, autor řady historických spisů s napoleonskou tematikou, iniciátor stavby Mohyly míru u obce Prace a předseda výboru pro její výstavbu.

Studia

Alois Slovák se narodil Eduardu a Marii Slovákovým v Boskovicích 1. srpna 1859. +more Byl prvorozeným synem a postupně dostal ještě 7 bratrů. Dětství prožil v Boskovicích, kde pět let docházel do obecní školy. V roce 1870 odešel natrvalo do Brna za studiem na Slovanském c. k. gymnáziu. 5. července 1878 zde složil maturitní zkoušku a nastoupil na teologická studia bohosloveckého ústavu v Brně.

Učitel, kněz a brněnský tribun

Dne 10. +more září 1882 byl vysvěcen na kněze a do 22. června 1883 působil ve farním kostele v Ivančicích, odkud byl povolán do katedrálního chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově.

Roku 1885 začala jeho pedagogická kariéra, kdy ve svých šestadvaceti letech nastoupil jako katecheta do první městské obecné školy s českým vyučovacím jazykem Na Josefově (dnešní Traubova ulice, č. p. +more 1917). Jako suplent pak nastoupil na I. německém gymnáziu na Jánské ulici 22 a 21. února 1887 zde získal místo učitele římsko-katolického náboženství. Téhož roku se stal prefektem a o dva roky později regentem chlapeckého biskupského semináře na Veveří 15, avšak jeho postup v církevních hodnostech skončil v roce 1896, kdy se zřekl funkce správce bohosloveckého internátu. 1. října 1888 nastoupil na I. českou státní reálku v Brně na Křenové ulici (od roku 1903 na Antonínské 3), kde působil celých 35 let až do 8. listopadu 1923.

V době působení na české reálce Slovák přednášel - do roku 1919 - nedělní exhorty (promluvy, kázání) v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici, které se staly známé svým buditelským, národně uvědomělým obsahem. V pozdějším období svá kázání konzultoval s filologem Jaroslavem Gregorem. +more Ze strany církevních úřadů na Petrově byl pro své idealistické pojetí kritizován, že obhajuje husitství a protestantismus a naopak kritizuje klerikalismus.

V roce 1885 Slovák vydal „Sbírku promluv o sv. Mikuláši, při vánočním stromku a za různých příležitostí“ a v roce 1888 společně s Johannem Kmentem modlitební knihu se zpěvníkem „Ora et canta: Gebet- und Gesangbuch, zunächst für die katholische Schuljugend“. +more Byl také dopisovatelem katolického časopisu Hlídka.

Historik a iniciátor Mohyly míru

Pro svá kázání často využíval znalosti z české historie. S nedalekým bojištěm bitvy u Slavkova z +more_prosinec'>2. prosince 1805 se váže Slovákův zvýšený zájem o napoleonské války a tuto bitvu. Studiu válečných dějin se začal věnovat po zproštění funkce správce biskupského chlapeckého semináře v roce 1896. Už následujícího roku vydal publikaci nazvanou prostě „Bitva u Slavkova“ a o rok později stejnojmennou, avšak podstatně rozšířenou a přepracovanou knihu, která byla ještě v témže roce pro velký zájem přeložena do němčiny a roku 1908 vydána francouzsky v Paříži. Slovák cestoval po evropských bojištích z let 1757, 1805, 1809, 1848, 1859 a 1866, výsledky svých bádání uveřejňoval v letech 1900-1913 v brněnském časopisu Hlas, pořádal i řadu přednášek a studentských exkurzí na slavkovské bojiště. V roce 1922 vydal svoji nejsoubornější knihu „Na bojišti Slavkovském“, v roce 1923 přeloženou do francouzštiny a 1924 do němčiny. V roce 1937 vyšla německy jeho kniha Das Schlaftfeld von Slavkov. Ve stínu této tematické řady poněkud zanikla jeho monografie o domě „U modrého lva“ na Starém Brně vydaná v roce 1899.

vlevo Z iniciativy Aloise Slováka vznikl v listopadu 1899 v panském hostinci „Na Bednárně“ v Sokolnicích komitét (výbor), jehož cílem bylo zřídit na slavkovském bojišti mírový památník. +more V březnu 1901 Slovák vystoupil ve funkci předsedy výboru poprvé na veřejnosti s cílem získat peníze na stavbu památníku a osobně vedl všechna jednání se zástupci vlád Francie, Rakouska a Ruska. Památník podle návrhu architekta Josefa Fanty pod názvem Mohyla míru byl postaven v letech 1909-1912, ale pak následovala složitá jednání způsobená Slovákovým záměrem vysvětit kapli památníku katolickým i pravoslavným rituálem. Do tohoto období zasáhla první světová válka a v roce 1917 dokonce musel Slovák bránit pokusu rakouských úřadů o vojenskou konfiskaci 4,5tunového kříže završujícího mohylu. Po dalších peripetiích byl památník zpřístupněn veřejnosti až roku 1923 a Alois Slovák získal čestnou funkci předsedy „Mohylové komise“ Zemského cizineckého svazu, s nímž výbor fúzoval a který převzal péči o památník. Vysloužil si také čestné občanství obce Prace.

Závěr života a Slovákův odkaz

Dům č. +more 7 na Obilním trhu v Brně, bydliště Aloise Slováka. Alois Slovák bydlel v Brně na Obilním trhu 7. Pravidelně pobýval v sanatoriu na Moravci, nedaleko hradu Pernštejna a často jezdíval do obcí slavkovského bojiště. Od roku 1919 se začaly projevovat zdravotní potíže, kvůli nimž přerušil svá nedělní kázání. V roce 1923 skončil s pedagogickou činností a o šest let později i s členstvím v Mohylové komisi Zemského cizineckého svazu. V srpnu 1929 odjel kvůli nemocnému srdci do lázní Teplic nad Bečvou, avšak už 23. března 1930 v nemocnici na Starém Brně zemřel. Rakev byla vystavena v jezuitském kostele, obřady se konaly 27. března v městském farním chrámu sv. Jakuba v Brně a uložen byl do rodinného hrobu v Boskovicích.

Na návrh administrativního ředitele městských úřadů v Brně A. V. +more Kožíška město pojmenovalo po Slovákovi sady na Obilním trhu (později přejmenované). Jeho jméno v současnosti nesou ulice v Boskovicích, ve Slavkově a v Brně. Někdejší pamětní deska na domě č. 6 v Beethovenově ulici v Brně již neexistuje, stejně jako pamětní deska na domě č. 7 na Obilním trhu. Slovákův hrob v Boskovicích byl v 90. letech 20. století obnoven.

Malíř a akademický sochař Josef Axmann vytvořil bronzovou bustu, která byla 28. +more září 1935 slavnostně odhalena před vchodem do Mohyly míru. Zde však vydržela jen do začátku okupace, stala se terčem nacistů pro střelbu z pistole a poté ji rodina Štěpánkova ukryla ve sklepě. Původní žulový podstavec byl po válce použit jako pomník sovětským vojákům, kteří padli při osvobozování obce Prace. V muzeu u Mohyly míru je v současnosti umístěna kromě busty i Slovákova posmrtná maska.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www.austerlitz.org/cz/alois-slovak/]Alois Slovák[/url] na stránkách Projektu Austerlitz

Kategorie:Narození 1859 Kategorie:Úmrtí 1930 Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Čeští jezuité Kategorie:Narození v Boskovicích Kategorie:Muži Kategorie:Narození 1. +more srpna Kategorie:Úmrtí 23. března Kategorie:Duchovní z Brna Kategorie:Pedagogové z Brna Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení v Boskovicích.