Slavkov u Brna

Slavkov u Brna (německy Austerlitz) je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 20 km východně od Brna na řece Litava. Žije zde obyvatel.

Slavkov je známý především bitvou u Slavkova, která se v roce 1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště je krajinnou památkovou zónou. +more Francouzi na památku vítězství pojmenovali po bitvě železniční stanici v Paříži Gare d'Austerlitz a také přilehlý most Pont d'Austerlitz a nábřeží Quai d'Austerlitz.

Název

Původní jméno obce bylo Novosedlice ("nově osídlená ves"). Toto české jméno bylo přejato do němčiny, v níž řadou postupných hláskových změn (v dokladech např. +more Nouzelicz, Neusserlicz) vznikla podoba Austerlitz, doložená od počátku 17. století (počáteční N- ztraceno ve spojení jména s předložkou in ("v")). V roce 1361 poprvé doloženo nové české jméno Slavkov, které bylo odvozeno od osobního jména Slavek/Slávek, domácké podoby některého jména zakončeného na -slav. Židovský název města v jidiš zní אויסטרליץ.

Historie

Středověk

První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Tehdy král +more'>Václav I. potvrdil Řádu německých rytířů držbu města Novosedlic a čtyř okolních vsí. Od krále Václava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku.

Na počátku 13. +more století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králem Zikmundem Lucemburským počátkem 15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtí novokřtěnci - habáni a vznikla zde i početná židovská komunita.

Před městskými hradbami se vyvinula předměstská zástavba, v novověku měl Slavkov čtyři předměstí. Ves Špitálka, podél cesty do Brna, byla do roku 1850 samostatnou obcí.

Kounicové

V roce 1509 připadlo panství rodu Kouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl kníže Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711-1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovně Marii Terezii i dalším třem jejím následníkům. +more Další významnou postavou v historii panství byl hrabě Václav Robert z Kounic (1848-1913), švagr skladatele Antonína Dvořáka a studentský mecenáš.

Obyvatelstvo

Struktura

Ve městě k počátku roku 2016 žilo celkem 6564 obyvatel. Z nich bylo 3175 mužů a 3389 žen. +more Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,9 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 6207 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,6 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,3 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,2 %. Z celkem 5322 občanů města starších 15 let mělo vzdělání 34,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 13,2 % a bez vzdělání bylo naopak 0,3 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 3174 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,6 % patřilo mezi zaměstnance, 3,8 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,4 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 3109 obyvatel města (což je 50,1 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 1482 obyvatel bylo Moravanů a 37 Slováků. Celých 2 550 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.

Vývoj počtu obyvatel za celé město i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k městu či následné odtržení.

Náboženský život

Město je sídlem římskokatolické farnosti Slavkov u Brna. Ta je součástí děkanátu Slavkov, tedy Brněnské diecéze v Moravské provincii. +more Farním kostelem je kostel Vzkříšení Páně. Místním knězem je Mgr. Milan Vavro, farář. Místní evangelíci spadají pod Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Heršpicích, tvoří tzv. kazatelskou stanici založenou v roce 1911 a scházejí se v malém kostele ve Fügnerově ulici, který byl postaven v letech 1937-1938. Věřící hlásící se k Církvi československé husitské ve Slavkově tvoří samostatnou náboženskou obec patřící do Brněnské diecéze CČSH a využívají budovu (Husův sbor) na rohu Malinovského a Jiráskovy ulice.

Při censu prováděném v roce 2011 se 1 707 obyvatel města (28 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 1 238 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 1 028 obyvatel k římskokatolické církvi (17 % ze všech obyvatel města), dále 7 k pravoslavné, 36 k Církvi československé husitské, 44 k českobratrským evangelíkům a 8 ke Svědkům Jehovovým. +more Úhrnem 1 950 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 550 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo a starosta

V letech 2006 až 2014 byl starostou Ivan Charvát (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. +more listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Michal Boudný (ČSSD). Ten byl starostou zvolen opětovně 31. října 2018 a 17. října 2022.

Společnost

Sport

Mezi první organizované sporty ve Slavkově patří fotbal. V roce 1921 byl založen Sportovní klub Slavkov (SK Slavkov).

Pamětihodnosti

Barokní slavkovský zámek, který má 115 pokojů a impozantní zámecký park ve francouzském i anglickém stylu. Zámek navrhl italský architekt Domenico Martinelli. +more V Historickém sále zámku bylo po bitvě u Slavkova 6. prosince 1805 podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. V současné době zde lze navštívit dvě prohlídkové trasy, zámecké podzemí nebo expozici Austerlitz - malé město velkých dějin věnovanou bitvě u Slavkova. Od 1. července 2008 je zámek zapsán mezi národní kulturní památky ČR. * Pozdně renesanční radnice na náměstí, v pozdější klasicistní úpravě. * Kostel Vzkříšení Páně (na severní straně náměstí) je ojedinělou církevní stavbou klasicismu, z doby, kdy císař Josef II. naopak mnohé kostely rušil. Vystavěn byl v letech 1786-1789 vídeňským architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem. * Kaple sv. Urbana (na kopci Urban severně od města), byla během slavkovské bitvy poškozena a v letech 1858-1861 přestavěna. * Židovská čtvrť, z níž zůstala zachována pouze synagoga (postavena v roce 1858). Severně za městem je také židovský hřbitov. * Zbytky středověkých městských hradeb, zejména v ulicích Lidická a Kollárova.

Osobnosti

Mirko Hanák (1921-1971), hudební skladatel * František Koláček (1851-1913), český fyzik působil na pražské univerzitě * Peregrin Obdržálek (1825-1891), katolický kněz, zakladatel knihoven, také autor náboženských děl, satirických děl, humoristických povídek a básní * Jan Koláček (1814-1894), zasloužilý starosta města * Alois Ličman (1863-1928), autor vlastivědy slavkovského okresu * Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711-1794), kancléř čtyř císařů * František Franc (1897-1942), varhaník, učitel, sbormistr Cyrilské jednoty, zakladatel soukromé hudební školy (nynější ZUŠ Fr. France Slavkov u Brna) * Jaromír Sedláček (1885-1945), právník a děkan právnické fakulty Masarykovy univerzity * Emil Strach (1884-1942), zasloužilý občan města, ochránce přírody, zakladatel Slavkovského okrašlovacího spolku * František Uhlíř (1883-1926), herec, režisér a divadelní ředitel * Stanislav Hejduček (1919-2004), operní pěvec, účinkoval v divadlech Košice, Plzeň, Teplice, Ústí nad Labem * Arnold Pavlík (1902-1962), Prof. +more MUDr. , světově uznávaný ortoped, v r. 1950 vynalezl a sám sestrojil třmeny ("Pavlíkovy třmeny") pro léčení kyčelních kloubů (nitrodřeňový hřeb - patent z r. 1959, Ortopedická klinika Lék. fakulty UP Olomouc).

Partnerská města

Partnerskými městy Slavkova u Brna jsou: * Darney, Francie (družební smlouva od r. 1987) * Horn, Rakousko (od r. +more 1999, smlouva o spolupráci 2001) * Pag, Chorvatsko (memorandum partnerství od r. 2011) * Sławków, Polsko (od r. 1991, družební smlouva 1999) * Zeist, Nizozemsko (od r. 1990, partnerská smlouva 1995) Od srpna 2012 do března 2022 také Možajsk, Rusko.

Galerie

Soubor:Slavkov podle Hebera. JPG|Slavkov v roce 1848 Soubor:Zimní veduta města Slavkov u Brna. +morejpg|Zimní Slavkov od severozápadu Soubor:Radnice a policejní stanice, Slavkov u Brna 1. jpg|Radnice a policejní stanice na Palackého náměstí Soubor:Slavkov u Brna - Castle. jpg|Slavkovský zámek - pohled z parku Soubor:Park Slavkov. jpg|Zámecký park s golfovým hřištěm Soubor:Kostel Vzkříšení Páně Slavkov u Brna 1. jpg|Kostel Vzkříšení Páně Soubor:Synagoga Slavkov u Brna. jpg|Synagoga ve Slavkově Soubor:Slavkov-kaple-sv-urbana. jpg|Kaple svatého Urbana Soubor:Slavkov u Brna - fragment hradeb v Hradebni ulici 1. jpg|Fragment hradeb v Hradební ulici Soubor:Lázeňský dům Slavkov u Brna. jpg|Lázeňský dům.

Odkazy

Reference

Literatura

[Palackého výklad místního jména Slavkov (Nausedlicz).]

Související články

Bitva u Slavkova * Zámek Slavkov u Brna

Externí odkazy

[url=https://www. slavkovsko. +morecz]Slavkovsko. cz - regionální portál Slavkovska[/url] * [url=http://www. jewishencyclopedia. com/view. jsp. artid=2149&letter=A]Slavkov u Brna (Austerlitz)[/url] v Židovské encyklopedii.

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Vyškov Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Bývalá okresní města v Česku Kategorie:Mikroregion Ždánický les a Politaví Kategorie:Mohyla míru - Austerlitz Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Obce v okrese Vyškov Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku Kategorie:Sídla v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Sídla v Litenčické pahorkatině Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese