Alí ibn Husajn

Alí ibn Husajn byl čtvrtým imámem šíitského islámu a členem rodu Alidů. Narodil se v roce 658 na arabském polostrově a zemřel v roce 713. Během svého života byl svědkem tragédie Karbalá, která se stala jedním z nejvýznamnějších událostí v dějinách šíitského islámu. Po smrti svého otce, který byl zabit v bitvě, byl nucen unést se svou rodinou do Damašku, kde byl uvězněn a mučen. Později byl propuštěn a vrátil se do Medíny, kde získal status imáma. Alí ibn Husajn byl znám svou výjimečnou pokorou, modlitbami a asketickým životem. Byl také vzdělaným učencem a měl hluboké znalosti o islámském právu a teologii. Během svého imámování vzdal moc ve prospěch svého syna Mohammada ibn Aliho. Alí ibn Husajn byl pohřben v Medíně a jeho hrob je dodnes považován za svaté místo. Alí ibn Husajn je uctíván šíity jako jedna z nejvýznamnějších postav islámu a je často označován jako Sajjid as-Sajjídín, což znamená "pán pánů". Jeho vliv na šíitský islám je nepopiratelný a jeho filozofické dědictví je stále studováno a diskutováno.