Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská

Původ

Alžběta Kristýna se narodila jako třetí dítě a nejstarší dcera vévody Ferdinanda Alberta II. +more Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky Antonie Amálie, dcery Ferdinandova bratrance Rudolfa Ludvíka Brunšvicko-Wolfenbüttelského. Měla 14 sourozenců, z nichž sestra Juliana se stala královnou Dánska a Norska. Její tetou byla císařovna Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská. Byla sestřenicí Marie Terezie a ruského cara Petra II. Mládí prožila na skromném dvoře svých rodičů.

Sňatek Alžběty Kristýny s pruským korunním princem Fridrichem (budoucí Fridrich II. +more) byl dohodnut v roce 1732 tetou císařovnou a otcem Fridricha, králem Fridrichem Vilémem I. Měly tak být urovnány vztahy s rakouským dvorem v nadějích Pruska na vliv další generace. Na rozdíl od Fridricha byla Alžběta Kristýna od začátku připravena svého budoucího muže milovat a udělat vše pro získání jeho přízně. Ten však, jsa ke sňatku přinucen, se zapřísahal, že svou budoucí ženu nikdy milovat nebude.

Korunní princezna

Dne 12. +more června 1733 se konala svatba v letohrádku Salzdahlum. Už na první pohled bylo zřejmé, že si jsou novomanželé cizí. Fridrich od samého počátku toto manželství nesnášel a odpor ke své ženě se nenamáhal nijak skrývat. Přesto však byl vždy k Alžbětě Kristýně zdvořilý, i když jeho chování bylo chladné. Hned po svatbě musela Alžběta Kristýna zůstat v Berlíně, kde musela snášet popichování a citelné nepřátelství nových příbuzných. Jedině její tchán Fridrich Vilém I. se k ní choval pozorně a mile. Ve snaze, aby byla přitažlivější pro jeho syna, ji učil tance a klasické filosofie a poskytl jí peníze potřebné na nákup módního oblečení.

Manželé se v roce 1736 přestěhovali na zámek Rheinsberg, který jim věnoval král. Fridrich nechal architektem Knobelsdorffem zámek přestavět a rozšířit. +more Zde k sobě měli manželé celkem blízko. Podobný vkus bylo snad jediné, co oba partnery aspoň trochu spojovalo. Měli rádi velké, prostorné a světlé pokoje s jasnými, příjemnými barvami a nádechem francouzského stylu. Zde Alžběta Kristýna žila společenským životem a také si rozšiřovala vzdělání.

Královna

Zpráva o smrti Fridricha Viléma I. +more byla Alžbětě Kristýně poslána s denním zpožděním. S nástupem Fridricha II. na trůn, se nezměnila jen vláda v zemi, ale také další život jeho nemilované ženy. Fridrich musel svému otci u smrtelné postele slíbit, že se nikdy nerozvede. Její místo po králově boku však zaujímala královna matka nebo jeho nejmladší sestra Amálie. Alžběta Kristýna se nikdy neměla zúčastnit společenského života u dvora. Jedinou útěchou ji mohlo být, že Fridrich neměl milenky ani žádné milostné aféry.

Jejím novým domovem se na rozkaz krále stal prostý zámek Schönhausen severozápadně od Berlína. Zimu trávila v postupimské rezidenci, kde měla vymezeno několik pokojů. +more Od té doby svého muže skoro vůbec neviděla. Jedním z důvodů byl i fakt, že její sestřenicí byla Marie Terezie, se kterou byl Fridrich II. krátce po svém nástupu na trůn ve válce o rakouské dědictví. Boje mezi Pruskem a Rakouskem trvaly až do prosince roku 1745. Alžběta Kristýna přesto Fridricha všemožně podporovala.

V roce 1744 zahájil architekt Knobelsdorff stavbu letohrádku Sanssouci, který se stal letním sídlem Fridricha II. Alžběta Kristýna tam však nikdy neměla vstoupit. +more Až v roce 1754 poprvé a naposledy vkročila se svou matkou do tolik obdivované rezidence. Alžběta Kristýna kolem roku 1740.

Sedmiletá válka

V květnu roku 1756 se Rakousko spojilo s Francií a Ruskem a chystalo útok na Prusko s cílem opětovného získání Slezska. Fridrich II. +more v srpnu téhož roku vyslal svou armádu do Saska. Tím se rozpoutala jedna z nejstrašlivějších válek, která zasáhla i zámořská území Anglie a Francie. V říjnu roku 1760 musela Alžběta Kristýna prchnout z Schönhausenu, který spolu se zámkem Charlottenburg obsadila rakouská vojska. Nové útočiště našla v Magdeburgu.

5. +more ledna 1762 zemřela ruská carevna Alžběta I. Petrovna a Fridrichovi se začalo blýskat na lepší časy. S novým carem Petrem III. , Fridrichovým přítelem, byl okamžitě uzavřen mír a v říjnu téhož roku u Freibergu rakouskou armádu porazil. Do Berlína se vrátil po dlouhých šesti letech. Tak dlouho se Alžběta Kristýna se svým manželem neviděla. Také toto setkání působilo z Fridrichovy strany chladným dojmem.

Pozdní léta

J. +moreH. W. Tischbein Po skončení války se opět mohla vrátit do Schönhausenu, ve kterém trávila svůj osamělý život. Věnovala se péči o staré a nemocné. Za jejího přispění byl založen domov pro hluchoněmé. Velmi se zajímala o obyvatele Schönhausenu, kterým obětavě pomáhala. Její zálibou se stalo psaní knih a také překládání francouzských děl.

Oslava zlaté svatby v roce 1783 proběhla čistě v soukromí, bez veřejných oslav. Po delší době se manželé spolu sešli, aby tento den strávili pospolu. +more Oba dva byli staří osamělí a trpící lidé žijící každý jinde. Fridrich zemřel 17. srpna 1786. Jeho nástupce Fridrich Vilém II. , syn Fridrichova mladšího bratra Augusta Viléma, své tetě jako královně projevoval patřičnou úctu. Novým sídlem královny vdovy se stal Štětín, ve kterém Alžběta Kristýna v klidu dožila.

Zemřela v roce 1797, jedenáct let po svém manželovi. Majetek, který nashromaždila, zdědil její synovec Fridrich Vilém II.

Dílo

Le Chrétien dans la solitude

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=gr&GRid=8821409/]Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská (anglicky)[/url]

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská Alžběta Kristýna Kategorie:Pruské princezny Kategorie:Pruské královny Kategorie:Braniborské kurfiřtky Kategorie:Pohřbení v katedrále v Berlíně Kategorie:Narození 8. +more listopadu Kategorie:Narození 1715 Kategorie:Úmrtí 13. ledna Kategorie:Úmrtí 1797 Kategorie:Ženy Kategorie:Hohenzollernové Kategorie:Brunšvicko-lüneburské vévodkyně Kategorie:Korunní princezny.