Amalie Kožmínová

Amalie Kožmínová-Cimrhanzlová, pseudonymem Jiří V. Prokop (11. července 1876 Plzeň - 24. dubna 1951 Praha) byla česká etnografka a spisovatelka.

Biografie

Narodila se 11. července 1876 v Plzni v rodině Tomáše Cimrhanzla, profesora na tamějším gymnáziu a Polky Amalie Madle. +more Absolvovala měšťanskou a poté vyšší dívčí školu a po ní soukromé studium na učitelském ústavu. Po vykonání zkoušky na učitelském ústavu v Příbrami v roce 1911 se stala učitelkou ručních prací na měšťanských školách. Získala vlastní koncesi jako odborná učitelka šití šatů a kreslení střihů a zároveň i tovaryšský výuční list opravňující vyučovat na živnostenských školách. Našla si místo na pokračovací škole v Plzni, kde se svými svěřenkyněmi šila šaty až do roku 1918. Z tohoto skromného základu pak vzešlo její pozdější etnografické dílo.

Provdala se za poštovního úředníka Františka Kožmína (byl to syn Jana Kožmína, politicky činného rolníka v Nechvalicích) a měli spolu syny Jiřího (1902-. ), Václava (1903-1911) a Prokopa (1904-. +more). Tím se objasňuje pseudonym Jiří V. Prokop, pod kterým později vydala své beletristické spisy. Roku 1911 se s manželem rozvedli. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byla ministerstvem školství a národní osvěty vyslána na Slovensko, aby tam vedla kurs pro výcvik učitelek ručních prací. V této činnosti byla velmi úspěšná a díky tomu byla ustanovena inspektorkou ručních prací na Podkarpatské Rusi přivtělené k Československu a zároveň byla pověřena průzkumem národopisně zachovalých tamních míst. Posléze byla vyzvána k organizaci a vedení státních kurzů lidové výšivky v oblasti Verchoviny. Její působení zde se opět setkalo s úspěchem. Výšivky vzniklé pod jejím vedením se staly základem I. národopisné výstavky na Podkarpatské Rusi a po přenesení do Prahy byly vystaveny v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Tam také poprvé přednášela o Podkarpatské Rusi.

Během svého pobytu na Podkarpatské Rusi se zajímala nejen o folklor jejích obyvatel, ale i o kulturní a hospodářský život této země. Jako jedna z prvních žen použila fotografování k dokumentaci těžkého každodenního života i slavnostních chvil lidí v té krásné, ale do značné míry exotické a tehdy i ne zcela bezpečné zemi. +more Výsledkem byla vynikající monografie „Podkarpatská Rus. Práce a život lidu po stránce kulturní, hospodářské a národopisné“ vydaná v roce 1922. Obsahovala 125 stran velkého formátu s množstvím kreseb a fotografií a navíc přílohu s desítkami nádherných barevných zobrazení ornamentů lidových krojů a výšivek. Etnografy je toto pionýrské a respekt budící dílo vysoce ceněno. V roce 2007 došlo v Užhorodě k jeho reedici.

Předtím v roce 1921 vydala s etnografkou Renátou Tyršovou (dcerou Jindřicha Fügnera a ženou Miroslava Tyrše, zakladatelů Sokola) monografii „Svéráz v zemích česko-slovenských. Čechy“ (272 stran). +more Později jí Ministerstvo školství a národní osvěty udělilo mimořádné stipendium k dalšímu studiu národopisu jižních Čech, jehož výsledkem byla výpravná divadelní vesnická hra se zpěvy a tanci „Konopická“ o jihočeské lidové oslavě ukončení sklizně lnu a textilního konopí. Hra byla v jižních Čechách vícekrát provozována a v roce 1932 se dočkala i knižního vydání s obsáhlým dodatkem o pěstování a zpracování lnu za starodávna pomocí kolovratu a přeslice, o výdělku tkalců atd. Uvedla tam však i texty řady polozapomenutých lidových písní a doprovodila je slovy: „Památce všech autorek starodávných písniček, tanců a obyčejů selských, jimiž vnesly etiku a poezii do svého života zasvěceného práci a rodině - a jimiž stvořily i rys naší poezie národní“. V jižních Čechách, tj. v rodišti svého otce Žíchovci či v nedalekých Strunkovicích nad Blanicí často pobývala v letních měsících.

O často již polozapomenutých lidových zvycích a umění našich předků publikovala i mnoho článků v denním tisku, za svůj život proslovila ve školách i pro veřejnost téměř pět set přednášek a šířila tak vědomí o národní identitě, kultuře a historii.

Ze zcela jiné oblasti, avšak rovněž úspěšné byly spisy „Zlatá kniha českých hospodyněk“ a „Praktická kniha domácnosti“. Byla však autorkou i řady beletristických knih uveřejněných pod zmíněným pseudonymem Jiří V. +more Prokop. Jsou to „Naši kluci“ (1912, dvě vydání) o příbězích dětí, „Domů, na Vánoce“ (oceněná spolkem spisovatelů Svatobor jako nejlepší spis pro mládež vydaný v letech 1932-1933), „Tvrdý život“ a „Z domova na frontu“ o životě v jižních Čechách, „Zatoulané štěstí“ (tři vydání), „Zápas s láskou“ a „Olenina láska“ inspirovaná Podkarpatskou Rusí.

Poslední údobí svého života strávila v ústraní a po dlouhé nemoci zemřela v Praze 24. dubna 1951.

Dílo

Próza

Naši kluci - Praha: F. Šimáček, 1912 * Zatoulané štěstí: jihočeský obrázek - Praha: F. +more Šimáček, 1914 * Zápas: román dívčího srdce - Praha: Emil Šolc, 1918 * Křižovatky srdce: román - Praha: Melantrich, 1930. * Tvrdý život: jihočeský román - Praha: Novina, 1931 * Domů, na Vánoce: trilogie ze života jihočeského dítěte - ilustroval J. Goth. Písek: František Podhajský, 1933 * Zápas s láskou: román mladého srdce - Praha: Novina, 1933 * Olenina láska: román karpatských hor - Olomouc: R. Promberger, 1935.

Studie

Zlatá kniha českých hospodyněk: návod k správnému hospodaření a levnému i dobrému kuchaření: příručka všech českých žen, zejména těch, jež zakládají si svou vlastní domácnost - Plzeň: Český denník, 1915 * Svéráz v zemích česko-slovenských - napsaly Renata Tyršová a Amalie Kožmínová. Plzeň: Th. +more Mareš, 1918 * Podkarpatská Rus: práce a život lidu po stránce kulturní, hospodářské a národopisné - Praha: vlastním nákladem, 1922 * Podkarpatská Rus: práce a život lidu. 2. díl. Národní vyšívání a kroje - Praha: vlastním nákladem, 1922 * Lidové vyšívání křížkové pro školu a dům: barevné předlohy a užité vzory krojové - sestavila za součinnosti R. Kobosila. Praha: R. Kobosil, 1922 * Rady a pokyny pro úsporné vedení domácnosti: Co ještě hospodyně potřebuje k doplnění vědomostí, aby předešla škodám a ztrátám v domácnosti, rodině a hospodářství - sestavila s redakčním kruhem . Praha: F. Strnadel a spol. , 1947.

Divadelní hra

Konopická: výpravná vesnická hra se zpěvy a tanci o třech jednáních s proměnou - písně zharmonizoval Alois Klíma. Praha: vlastním nákladem, 1932

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. badatelna. +moreeu/fond/4354/reprodukce/. zaznamId=764689&reproId=615539]Amálie Kožmínová[/url] v Kartotéce Jaroslava Kunce * [url=http://katalog. ahmp. cz/pragapublica/permalink. xid=F3F29552E8C811E0817A002215111B5A&scan=1#scan1]Rodina Františka Kožmína[/url] v soupisu pražských obyvatel.

Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Narození 11. +more července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Ženy Kategorie:České spisovatelky.