Anat
Author
Albert FloresAnat je jedna z nejstarších egyptských bohyň spojovaných s nebesy a láskou. Její jméno znamená "jiný svět" a byla považována za ochránkyni faraonů a lidí obecně. Byla také spojována se zvířecími utěšiteli a byla vážnější protějšek bohyně Hathor. Anat měla také válečnické atributy a byla často spojována s bohem slunce Reem. Její krvavý temperament a způsob, jakým byla neskrývaně zobrazena v egyptském umění, svědčí o její dominantní a mocné povaze. Její kult byl velmi starý a rozšířený v mnoha částech Egypta. Identita Anat byla záměrně vytvořena tak, aby přitahovala co nejširší okruh stoupenců a umožňovala jim identifikovat se s její silou a odvahou.
1400-1200 př. n. l., Sýrie
Anat (ugaritsky ´anatu), též Anát, starořecky Anath, egyptsky Anit, je kanaánská, respektive západosemitská bohyně války a lovu, označovaná jako batultu „panna“. Často je uváděna též jako bohyně lásky a plodnosti, ale taková funkce z dobových textů přímo nevyplývá. +more Byla považována za sestru a pomocnici Baala, ale také byla spojována s bohem moru a smrti Rešefem. Podle jednoho mýtu když byl Baal zabit Mótem vydala se hledat Baala do podsvětí, oživila ho a sama Móta porazila. V období helénismu splynula s bohyní Aštarté do bohyně zvané Atargatis.
Anát byla také převzata do egyptského náboženství, především v během nadvlády Hyksósů (cca +more_l. '>1700 př. n. l. ), a zvláštní úctu jí projevoval Ramesse II. (1279-1213 př. n. l. ), jenž po ní pojmenoval svoji dceru Bin-Anat „dceru Anat“. Byla ji zasvěcena svatyně v Džanetu a byla označena za dceru Reovu. Často byla spojována s Hathor, přičemž byla zobrazována s podobným účesem, obecně byla zobrazována jako nahá dívka, s účesem, často stojící na lvu a držící květiny, byla uznávána pro svou mladickou energii a divokost v bitvě a spojována s bohem. Na egyptské stéle z Ras Šamra je označována jako „královna nebes“ a „paní všech bohů“.