Cesko.wiki Andrej Bělyj
Author
Albert FloresAndrej Bělyj je pseudonym ruského básníka Boris Nikolajevič Bugaev. Narodil se v roce 1880 v Moskvě a zemřel v roce 1934 v Paříži. Andrej Bělyj byl významným představitelem ruského symbolismu a právě díky svému pseudonymu se stal jedním z nejznámějších a nejuznávanějších básníků své doby. Jeho tvorba byla ovlivněna především symbolismem, ale také filosofií a náboženstvím. Andrej Bělyj se také zabýval literární kritikou a teorií, a byl jedním ze zakladatelů symbolického románu. Jeho nejznámějším dílem je román "Petrohrad", který je považován za jedno z nejdůležitějších děl ruské literatury 20. století.
Andrej Bělyj (1899) Andrej Bělyj (vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev / Борис Николаевич Бугаев) (14.jul. / 26.greg. října 1880 Moskva - 8. ledna 1934 tamtéž) byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu. Jeho román Petrohrad je považován za jedno z nejvýznamnějších ruských literárních děl a bývá porovnáván s díly Proustovými či Joyceovými.
.jpg|náhled|385x385px){kind=link}
.jpg)
Životopis
Bělyj pocházel ze vzdělané profesorské rodiny, jeho otec Nikolaj Bugajev byl významný ruský matematik. Studoval na Moskevské univerzitě nejprve přírodní vědy, později krátce filologii a filosofii. +more Intenzivně se zajímal o Kanta, Schopenhauera, Nietzsche, Ibsena a Dostojevského, stejně jako o východní filosofie. Roku 1903 navázal přátelství s Alexandrem Blokem, trvající do Blokovy smrti roku 1921; byl také nešťastně zamilován do jeho manželky Ljubov Dmitrijevny. Bělyj je rovněž předobrazem románu Valerije Brjusova Ohnivý anděl, v němž je v druhém plánu děje popsán na svou dobu skandální milostný trojúhelník mezi Brjusovem, Bělým a Brjusovovou snoubenkou, literátkou Ninou Petrovskou. Posléze žil Bělyj s pravnučkou Ivana Sergejeviče Turgeněva Asjou Turgeněvou a roku 1931, tři roky před smrtí, se oženil s Klaudií Nikolajevnou Vasiljevou.
Bělyj žil od roku 1910 na cestách; podnikl cestu na Blízký východ, žil v Berlíně, Mnichově, Paříži, Bruselu, Skandinávii a Itálii; mezi lety 1912-1916 byl žákem anthroposofa Rudolfa Steinera ve švýcarském Dornachu, kde se podílel na stavbě prvního Goetheanea.
Po sovětské revoluci patřil mezi literáty, kteří sice s jejími myšlenkami sympatizovali, ale z revolučních poměrů utíkali a své práce vydávali v ruských emigrantských centrech po Evropě.
Do Sovětského svazu se však v roce 1923 natrvalo vrací a až do své smrti se pokouší zapojit se do sovětské kultury v postupném popření vlastní individuality a tvůrčího naturelu.
Roku 1978 začal ruský samizdat udílet literární Cenu Andreje Bělého.
Vybraná díla
4 básnické „symfonie“ z let 1902-1908 s podtituly Severní-hrdinská, Moskevská-dramatická, Návrat a Pohár metelic, znamenaly pro Bělého stupně abstrahování syžetu a syntaxe a definování vlastní prozodické techniky, kterou používal později i v nebásnických textech * Stříbrný holub (1909) - román o rozhraní historických změn v Rusku a osudu intelektuála v nich. Zároveň román o pozici Ruska ve světě; chvílemi psaný ještě impresionistickou technikou líčení krajiny a stavů do nichž se hlavní hrdina noří, chvílemi zabíhající do fantastické literatury přesným popisem halucinačních vizí člověka propadlého pravoslavné sektě. +more Ruský venkov v předvečer revoluce. * Kóťa Letajev (1914/22) - román reflektující Bělého rané dětství a spolu s ním i dětství každého lidského tvora. Spolu s Pokřtěným Číňanem nejextrémněji experimentální Bělého text na pomezí prózy a poezie. Bezpojmovost dětského světa je zachycována řetězci metafor a jevových klamů. Román byl navíc silně ovlivněn anthroposofickým učením. Tento text byl znám Jamesi Joycemu před vydáním Odyssea. * Petrohrad (1912/1922; vyšel v několika redakcích, v poslední, berlínské, zkrácen téměř o třetinu) - román v symbolizovaném prostředí Petrohradu za nezdařené revoluce roku 1905 * Pokřtěný Číňan (1927), povídka navazující na Kóťu Letajeva, měla být druhou částí nedokončené trilogie Epopej * třídílné Paměti (30. léta) * nedokončený, v plánu čtyřdílný román Moskva, dokončeny byly první dva díly: Moskevský podivín a Moskva pod úderem (1926) a díl Masky (1932). Bělyj se zde pokoušel skloubit požadavky své výlučné prozaické techniky s požadavky a náměty stalinistické doby. Tento román bývá hodnocen jako umělecký neúspěch. * Gogolovo mistrovství (1934) - teoretická práce o Gogolovi.
Odkazy
Reference
Literatura
A. Bělyj, Bratr kentaur. +more Praha: Odeon 1988 * A. Bělyj, Hvězda : Verše 1914-1922. Praha 1968 * A. Bělyj, Koťa Lětajev. Praha: Odeon 1967 * A. Bělyj, Petrohrad. Praha: Odeon 1980 * A. Bělyj, První setkání. Praha: MF 1966 * Ottův slovník naučný nové doby, heslo Bělyj. Sv. 1, str. 538.
Externí odkazy
[url=http://stroki. net/content/blogcategory/18/18/]Bělého poesie v ruských originálech[/url] * [url=https://web. +morearchive. org/web/20080329071025/http://www. beliy. ouc. ru/]Portál o Bělém[/url] * [url=http://biographien. kulturimpuls. org/detail. php. &id=53]Životopis a fotografie na kulturimpuls. org[/url].
Kategorie:Ruští romanopisci Kategorie:Ruští básníci Kategorie:Ruští dramatici Kategorie:Ruští literární teoretici Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Sovětští romanopisci Kategorie:Sovětští literární kritici Kategorie:Sovětští literární teoretici Kategorie:Sovětští básníci Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově Kategorie:Narození 26. +more října Kategorie:Narození 1880 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Úmrtí 1934 Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Moskvě.