Andrej Donatovič Siňavskij

Hrob Andreje Donatoviče Siňavského ve francouzském Fontenay-aux-Roses Andrej Donatovič Siňavskij (8. října 1925 Moskva - 25. února 1997 Paříž) byl ruský literární vědec, spisovatel a literární kritik. Publikoval pod pseudonymem Abram Tertz .

Život

Narodil se v Moskvě v aristokratické rodině, otec Donat Jevgeňjevič Siňavskij, který měl jisté literární zájmy, se angažoval i politicky, byl členem strany Levých socialistů-revolucionářů. Po Říjnové revoluci byl otec pro své postoje několikrát vězněn coby nepřítel lidu a po posledním uvěznění se u něj rozvinula duševní choroba. +more Jeho osudy zachytil v románu vydaném v emigraci (1983). Andrej Siňavskij nebyl židovského původu, jak by mohl literární pseudonym naznačovat, maminka pocházela z rolnické rodiny.

Počátkem Velké vlastenecké války byla rodina evakuována do Syzraně, kde v roce 1943 dokončil střední školu. V témže roce byl odveden a sloužil na letišti u spojařů. +more V roce 1945 nastoupil k dálkovému studiu na Lomonosově univerzitě, po demobilizaci v roce 1947 pokračoval v denním studiu, kromě jiných navštěvoval seminář věnovaný tvorbě Vladimira Majakovského. Po skončení studia v roce 1949 pracoval v Institutu světové literatury, přednášel na Lomonosově univerzitě na novinářské fakultě a škole MCHATu. Náležel k předním literárním kritikům časopisu Novyj mir, jehož hlavním redaktorem byl Alexandr Tvardovskij. Začátkem šedesátých let byl Novyj mir považován v SSSR za velmi liberální časopis.

Tvorba

V literárněkritických pracích se zabýval dílem Maxima Gorkého, Isaaka Babela, Borise Pasternaka, Anny Achmatovové. V roce 1955 začal psát prózu. +more Řada prací kvůli cenzuře nemohla v tehdejším Sovětském svazu vycházet, vydal je však na Západě pod pseudonymem Abram Tertz. Ve sborníku Fantastický svět Abrama Tertze vyšly povídky Sud iďot a Ljubimov a také vydal práci Co je socialistický realismus. , kde se sarkasticky posmívá sovětské literatuře. Pseudonym, pod kterým byly Siňavského práce na Západě publikovány, odkazuje na skutečnou postavu ruské historie, židovského násilníka Abrama Tertze.

Uvěznění

Na podzim v roce 1965 byl Siňavskij společně s Julijem Danielem obviněn z antisovětské propagandy a agitace, vzat do vazby, v únoru 1966 odsouzen k sedmi letům v pracovněvýchovném táboře. Obvinění vinu nepřiznali. +more Proces provázela masívní mediální kampaň, která byla předzvěstí konce chruščovovského tání. Fred Coleman v roce 1997 napsal: „Dnes nemají historikové obtíže s označením data zrodu moderního sovětského disidentského hnutí. Začalo v únoru 1966 soudem se Siňavským a Danielem, dvěma spisovateli, kteří rozběsnili komunistický režim satirami propašovanými do zahraničí a vydanými pod pseudonymy. V té době nemohli předpokládat, že spustili pohyb, který nakonec přivodí konec komunistické nadvlády. “.

Na podporu Daniela a Siňavského vystoupili mnozí sovětští spisovatelé otevřenými dopisy, soudní proces je začátkem druhého disidentského období v Sovětském svazu.

V emigraci

Siňavskij byl v roce 1971 propuštěn a o dva roky později mohl odjet do Francie.

Reference

Externí odkazy

[url=https://plus. rozhlas. +morecz/andrej-sinavskij-v-jeho-byte-tocil-pisne-vysockij-ale-odsoudili-ho-za-neco-8332443]Andrej Siňavskij. V jeho bytě točil písně Vysockij, ale odsoudili ho za něco jiného[/url] Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě, ukázky z textů, soudní proces a propagandistická kampaň. *.

Kategorie:Narození 1925 Kategorie:Úmrtí 1994 Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Muži Kategorie:Ruští emigranti a exulanti Kategorie:Vězni svědomí Amnesty International Kategorie:Sovětští disidenti Kategorie:Vězni gulagů Kategorie:Ruští literární historikové Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Ruští spisovatelé v zahraničí