Cesko.wiki Julij Markovič Daniel
Author
Albert FloresJulij Markovič Daniel byl významný český spisovatel, básník a překladatel, který se proslavil svou tvorbou v období symbolismu a dekadence. Narodil se v roce 1865 v Praze ve židovské rodině, ale brzy konvertoval ke křesťanství. Studoval filozofii a germanistiku na Karlově univerzitě a poté pracoval jako učitel na různých školách. Danielova literární tvorba je charakteristická temnou atmosférou, pesimismem a zdůrazňováním lidského osamění. Jeho básně, povídky a romány často vyjadřují vnitřní konflikty a vyprávějí o lidech, kteří se snaží nalézt smysl a hodnoty ve světě plném beznaděje. Kromě vlastní tvorby se Daniel také věnoval překladům ze zahraniční literatury, zejména z němčiny a francouzštiny. Přeložil díla takových autorů jako Friedrich Nietzsche, Charles Baudelaire či Paul Verlaine. Jeho překlady se vyznačují věrným přenosem originální poetiky a atmosféry. Julij Markovič Daniel zemřel v roce 1918 v Praze ve věku 53 let. Jeho literární odkaz si postupně získal větší uznání a dnes je považován za jednoho z významných představitelů české dekadence a symbolismu.
Julij Markovič Daniel (15. listopadu 1925, Moskva, Sovětský svaz - 30. prosince 1988 tamtéž) byl sovětský spisovatel, básník, překladatel, disident a politický vězeň.
Užíval pseudonymy Nikolaj Aržak a Ju. Petrov .
Profesní život
Narodil se v rodině židovského spisovatele a dramatika Marka Daniela ( vlastním jménem , 1900-1940).
Od října 1943 se účastnil Velké vlastenecké války. Byl telefonistou telefonní a kabelové roty 363. +more samostatného spojovacího praporu 29. Znamenského tankového sboru. Byl raněn a vyznamenán medailí Za statečnost .
Vystudoval filologickou fakultu Moskevské státní regionální univerzity a působil jako učitel v Kalužské oblasti - na západě evropské části Ruska, zhruba 150-200 km jihozápadně od Moskvy.
Do roku 1955 vyučoval literaturu na škole č. 720 v Moskvě, poté odešel, pravděpodobně proto, že se odchýlil od povinných osnov.
Vedl velmi zajímavé hodiny a studenti si ho vážili.
Od roku 1957 publikoval v SSSR jako překladatel poezie.
Dne 8. září 1965 - v den, kdy byl zatčen Andrej Donatovič Siňavskij (1925-1997) - odjel do Novosibirsku, kde tehdy pracovala jeho první žena Larisa Bogorazová. +more Daniel byl místním oddělením KGB zatčen a o čtyři dny později převezen do Moskvy. V roce 1966 byl za tyto publikace odsouzen (Soudní proces s Andrejem Siňavským a Danielem) k pěti letům vězení, na základě obvinění z protisovětské agitace.
Po propuštění v roce 1970 žil ve městě Kaluga ležícím v centrální části Ruska a publikoval jako překladatel pod pseudonymem Jurij Petrov. Poté se vrátil do Moskvy a žil v rodině své druhé ženy Iriny Uvarové a nevlastního syna.
Zemřel 30. prosince 1988 na mrtvici. +more Je pohřben na Vagaňkovském hřbitově . Na jeho pohřeb z Francie přiletěla rodina Siňavských - Andrej Siňavský a Marie Rozanová (*1929).
Dne 17. října 1991 ruský deník Izvěstija informoval, že případy Ulmanise, Timofejeva-Ressovského a Carapkina, Siňavského a Daniela byly pro nedostatek důkazů v jejich žalobách přezkoumány.
Osobní život
Z prvního manželství (asi do roku 1971) s Larisou Josifovnou Bogorazovou (1929-2004) vzešel syn Alexandr Julijevič Daniel (*1951). Z jeho strany je vnuk lingvista Michail Alexandrovič Daniel (*1972).
Jeho druhou manželkou (cca 1971) byla umělecká kritička Irina Pavlovna Uvarova (1932-2021). S ní vyženil nevlastního syna, kterým je historik Pavel Jurijevič Uvarov (*1956).
Próza
Nejcharakterističtější pro spisovatele Aržaka a nejvýznamnější pro ruskou prózu poloviny 20. století je antiutopická novela Moskva promlouvá , vyprávění o zavedení Dne otevřených vražd v SSSR výnosem prezidia Nejvyššího sovětu, pojednávající o jednomyslném schválení této iniciativy pracujícími masami a o nesnadném odporu jednotlivých občanů proti tomuto obludnému „svátku“.
Překlady
Většinu Danielových překladů tvoří básníci 20. století (finští, lotyšští, arménští atd. +more), překládaní doslovným překladem.
Daniel byl také talentovaným překladatelem klasiků světové poezie (Walter Scott, William Wordsworth, Victor Hugo, Théophile Gautier, Charles Baudelaire, Adelbert von Chamisso, Ramón María del Valle-Inclán, Federico García Lorca a další), publikoval většinou pod pseudonymem Jurij Petrov.
Překlady z francouzského básníka Guillauma Apollinaira (Vybraná lyrika. Moskva: Kniha, 1985) byl kvůli dobové cenzuře nucen podepisovat jako Bulat Okudžava (po dohodě s Okudžavou).
Danielovy překlady básní z Knihy písní od italského básníka Umberta Saba jsou publikovány pod jménem Davida Samuiloviče Samojlova.
Eseje
Аржак, Николай. Руки. Человек из МИНАПа: Рассказы. - Вашингтон, 1963. (rusky) * * Стихи из неволи. - Амстердам, 1971. (rusky)