Cesko.wiki Anna Irmanovová
Author
Albert FloresŽivot
Je dcerou psycholožky PhDr. Kateřiny Irmanovové a PhDr. +more Jiřího Hermacha, který v roce 1975 emigroval do Francie. Od dětství prošla klasickou taneční výchovou (prof. Chmelová, prof. Kordačová), v roce 1984 se stala členkou Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy, kde její taneční směřování zcela podlehlo vlivu techniky Marthy Grahamové a londýnské contemporary dance. Při studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze (1985-1990) se zúčastňovala ilegálních a neoficiálních výstav a divadelních performancí. Během studia se také připojila k souboru Studio pohybového divadla, které následovalo divadelní práci původního souboru Křesadla a Bílého divadla. Vedení režisérky a autorky Niny Vangeli ji nasměrovalo k fyzickému divadlu a ke studiu filosofie a literatury. Ve Studiu pohybového divadla vystupovala v představeních Requiem, Mezopotamie, Nó a Bardo The Dol. V souboru setrvala až do jeho zániku v roce 1992. Vystupovala s Alternativní scénou Studia pohybového divadla, založenou Vladimírem Hulcem.
Publicistika
Začátkem devadesátých let se prosadila jako publicistka a teoretička umění v nově vznikajících novinách, periodikách a kritických revuích. Věnovala se překladům filosofických děl. +more V reakci na zužující se prostor v běžných periodikách koncem roku 1995 začala uvažovat o založení vlastního uměleckého časopisu.
Taneční zóna
Společně s tanečnicí a choreografkou Lenkou Flory vytvořila 1996 kritickou revui pod názvem Taneční sezóna, která přímo navázala mezinárodní spolupráci s tanečními časopisy Dance Now, Dancing Times, Saisones de la Dance. Ke spolupráci přizvala zakladatelku Duncan Centra Evu Blažíčkovou, Ninu Vangeli, ředitelku Tance Praha Yvonu Kreuzmannovou a ředitele Divadla Archa Ondřeje Hraba. +more Revue si kladla za cíl rozšířit informace o tanečním umění, přesahu a prolínání uměleckých směrů a rozpohybovat stojaté a veřejnosti zcela neznámé vody současné taneční kritiky. Taneční sezóna od začátku dávala příležitost mladým začínajícím fotografům a dále spolupracovala s renomovanými fotografy, ke grafické úpravě přizvala tehdejšího progresívního grafika Ivana Mečla a jeho studio Divus. Během prvních let vydávání kritické revue došlo ke změně názvu periodika na Taneční zóna. Anna Irmanovová byla šéfredaktorkou v letech 1996-2002. Během roku 2002 předala vedení Nině Vangeli.
Umělecká tvorba
Pod pobídkou a vedením Václava Stratila (studium v jeho ateliéru v letech 1998-2003 na FAVU VUT v Brně) se vrátila k vlastní umělecké tvorbě a rozvinula autorskou performanci. Vystavuje doma i v Evropě, její díla jsou zastoupena v soukromých i muzejních sbírkách. +more V roce 2009 se začala věnovat light designu. V letech 2010-2013 vystupovala s autorským projektem Teatrum Angelicum Animae Sporckii na mezinárodním festivalu barokního divadla Theatrum Kuks. V roce 2006 se podílela na uvedení opery Petra Kofroně Mai 68 v Národním divadle v Praze a v Národním divadle v Brně. V letech 2009-2010 spolupracovala s Národním divadlem na inscenaci Káťa Kabanová režiséra Roberta Wilsona. Od roku 2008 vede vlastní Hudebněvýtvarné workshopy pro děti a kurz Psychotance. Vytváří autorské performance live painting, light design ve spolupráci s hudebníky a skladateli současné hudby.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:České malířky Kategorie:České fotografky Kategorie:Narození v roce 1970 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy