Anna Marie Orleánská

Anna Marie Orleánská, francouzsky Anne Marie d'Orléans (27. srpna 1669, Saint Cloud, Francie - 26. srpna 1728, Turín, Itálie) byla členka francouzské královské rodiny z rodu Bourbon-Orléans, tedy rodem orleánská vévodkyně, sňatkem pak savojská vévodkyně a sicilská a sardinská královna.

Biografie

Původ, mládí

Mademoiselle de Valois, jak byla princezna zvána za svého mládí, se narodila jako nejmladší ze tří dětí vévody Filipa I. +more Orleánského a jeho první manželky Henrietty Anny Stuartovny. Jejími prarodiči ze strany otce byli Ludvík XIII. a Anna Rakouská, ze strany matky Karel I. Stuart a Henrietta Marie Bourbonská. Její bratr zemřel jako dvouleté dítě, starší sestra Marie Luisa se sňatkem se španělským králem Karlem II. stala španělskou královnou.

Pokřtěna byla 8. dubna roku 1670 v kapli Palais Royal (Královského paláce) v Paříži. +more Matku ztratila dva měsíce poté (Henrietta Anna Stuartovna zemřela 30. června 1670), když jí nebyl ještě ani rok. Její otec se poměrně záhy, 16. listopadu roku 1671, oženil podruhé, a to s Alžbětou Šarlotou Falckou, dcerou falckého lankraběte Karla I. Ludvíka. Nevlastní matka pečovala o Annu Marii i o její starší sestru s dojemnou starostlivostí, jako o své vlastní děti. Díky péči Liselotty i svého strýce, francouzského krále Ludvíka XIV. , se dostalo Anně Marii prostřednictvím guvernantky markýzy de Clérambault vychování tehdy obvyklého pro dívky z knížecích domů. Zahrnovalo cestování, stejně jako výuku jazyků, krásná umění, jízdu na koni, ruční práce, zpěv, etiketu, tanec a genealogii. Se svou starší sestrou tvořily nerozlučnou dvojici a desetiletá Anna Marie nesla velmi těžce, když se v roce 1679 Marie Luisa provdala do Španělska a sestry se musely rozloučit.

Manželství

Anna Marie Orleánská jako sardinská královna, autor neznámý, 1720 Anna Marie se bez odporu podrobila státním zájmům a vůli svého strýce Ludvíka XIV. +more, když dohodl její sňatek se savojským vévodou Viktorem Amadeem II. Toto dynastické spojení mělo těsněji připoutat savojské vévodství k francouzské koruně. Teprve osmnáctiletý ženich se nejprve tomuto sňatku bránil a svůj souhlas dal až po mimořádně dlouhém čase na rozmyšlenou, což ukázalo zřetelně, že jde o manželství uzavřené čistě z politického kalkulu. Gazette de France oznámil plánovaný sňatek dne 28. ledna roku 1684.

O tři měsíce později, 28. dubna 1684, se čtrnáctiletá Anna Marie provdala per procurationem (v zastoupení) v zámecké kapli ve Versailles. +more Ženicha zastoupil při obřadu celebrovaném kardinálem Emmanuelem Théodosem de la Tour d’Auvergne bratranec Anny Marie, mladý vévoda de Maine poté, co se den předtím uskutečnily oficiální zásnuby a byla podepsána svatební smlouva. V té bylo mimo jiné mladé nevěstě připsáno státní věno, které činilo 900 000 livrů, jimiž přispěl její královský strýc, a dále šperky v ceně 60. 000 livrů z majetku jejího otce. K tomu obdržela Anna Marie 240. 000 livrů jako věno své matky. Oproti tomu se zavázala vzdát se jakýchkoli nároků vůči svému otci a na možná práva z dědictví své matky. Ze strany savojského domu obdržela mladá nevěsta svatební dar v celkové ceně 220 000 livrů, včetně šperků, jež samotné měly cenu 80 000 livrů.

Ihned po svatebním obřadu odcestovala Anna Marie, doprovázená vybranými dvorními dámami, do Savojska. 6. +more května přibyla do Le Pont-de-Beauvoisin, malého místa na řece Guiers, jež tvoří hranici mezi provincií Dauphiné a savojským vévodstvím. Zde se setkala se svým ženichem poprvé osobně. V kapli zámku v Chambéry se pak uskutečnil svatební obřad za účasti obou snoubenců, jenž celebroval Étienne Le Camus, biskup z Grenoblu.

Potomci

Z jejich manželství vzešlo šest potomků, tři dcery a tři synové, jen tři z nich však se dožili dospělého věku. Narození své první dcery teprve šestnáctiletá vévodkyně málem zaplatila životem, přesto ji i ostatní děti vzdor protokolu sama kojila, což v této době bylo v královských rodinách (a šlechtických rodinách obecně) zcela neobvyklé.

# Marie Adelaide Savojská (1685-1712), ⚭ 1697 Ludvík Bourbonský, dauphin de Viennois, vévoda de Bourgogne; matka francouzského krále Ludvíka XV. +more # Maria Anna Savojská (1687-1690) # Maria Luisa Gabriela Savojská (1688-1715), ⚭ 1701 španělský král Filip V. # Viktor Amadeus Savojský (1699-1715), princ de Piemont #Karel Emanuel III. (1701-1773), sardinský král : ⚭ 1722 Anna Christinea Luisa von Sulzbach : ⚭ 1724 Polyxena Hesensko-Rotenburská : ⚭ 1737 Alžběta Tereza Lotrinská : 6. Emmanuel Philibert Savojský (*/† 1705), vévoda de Chablais.

Smrt

Anna Marie zemřela o půl osmé ráno 26. srpna roku 1728 v Turíně, den před svými padesátými devátými narozeninami. +more Místo posledního odpočinku našla v bazilice Superga u Turína. Její manžel Viktor Emanuel II. abdikoval ve prospěch svého syna Karla Emanuela v roce 1730 a zemřel o dva roky později.

Princeznina nevlastní matka Liselotte ve své korespondenci popisovala Annu Marii jako „pravou počestnou kněžnu, velmi oduševnělou“. Ve svém 44 let trvajícím manželství stavěla svá přání a potřeby vždy až za přání svého muže. +more Tak dokázala bez reptání přijmout i dvanáct let trvající vztah svého manžela s Jeanne Baptiste d’Albert de Luynes, hraběnkou von Verrua.

Jakobitské následnictví

Osoba Anny Marie Orleánské sehrála jistou roli i v turbulencích, jež vznikly kolem trůnu Anglie, Irska a Skotska poté, co z něj byl roku 1688 sesazen Jakub II. +more Stuart. Zastánci krále, tzv. jakobité, se snažili situaci s pomocí řady evropských panovnických domů, především Francie, zvrátit, ale bezúspěšně. V letech 1714 - 1720 byla nicméně Anna Marie možnou dědičkou práv k trůnu Anglie, Irska a Skotska, která tehdy držel Jakub František Stuart, jediný syn sesazeného krále a jeho druhé manželky Marie Beatrice d'Este; dědická práva na Annu Marii přešla 1. srpna roku 1714 po smrti jeho starší sestry z prvního otcova manželství Anny Stuartovny. Když se 31. prosince roku 1720 narodil syn tzv. Starého pretendenta (Jakuba Františka Stuarta), Karel Eduard Stuart, přešla tato práva na něj.

V roce 1807, téměř osmdesát let po smrti Anny Marie, zemřel v italském Frascati kardinál Jindřich Benedikt Stuart, jako katolický kněz bezdětný mladší bratr rovněž bezdětného Karla Eduarda a poslední potomek Jakuba II. Stuarta (obě jeho dcery z prvního manželství, Anna Stuartovna i Marie Henrietta Stuartovna, zemřely rovněž bez potomků). +more Jakobitští legitimisté shledali, že legitimním následníkem musí být nejstarší žijící potomek krále Karla I. Stuarta a jejich pretendentem se stal Karel Emanuel IV. Savojský, prapravnuk Anny Marie a Viktora Amadea II. , jehož prohlásili Karlem IV. , králem Anglie, Skotska a Irska. Podle Zákona o nástupnictví z roku 1701 však na britský trůn nesmí nastoupit osoba katolického vyznání; zákon přímo stanoví, že nárok na britský trůn mají jen protestantští potomci hannoverské kurfiřtky vdovy Žofie (1630-1714), nejmladší dcery ze čtrnácti dětí českého krále Fridricha Falckého a jeho manželky, anglické princezny Alžběty, dcery Karla I. Stuarta.

Vývod z předků

Externí odkazy

http://www.thepeerage.com/p10140.htm#i102770 * [url=http://portail.atilf.fr/encyclopedie/images/V19/plate_19_7_21.jpeg]Genealogický strom v l'Encyclopédie de Diderot[/url]

Reference

Kategorie:Sardinské královny Kategorie:Bourbon-Orléans Kategorie:Narození 1669 Kategorie:Úmrtí 1728 Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení v bazilice Superga Kategorie:Narození 27. +more srpna Kategorie:Úmrtí 26. srpna Kategorie:Úmrtí v Turíně Kategorie:Savojské vévodkyně Kategorie:Narození v Saint-Cloud.