Antihrdina
Author
Albert FloresAntihrdina je literární termín označující postavu, která je charakterizována především negativními vlastnostmi a chováním. Jedná se o protiklad k tradičnímu hrdinskému charakteru, který je často idealizován a představuje pozitivní vzor. Antihrdina často nedosahuje očekávání a ideálů společnosti a často se vyznačuje nešťastným osudem, nedostatkem odvahy nebo etických zásad. Tento literární termín byl rozšířen především v moderní literatuře a často se využívá k vykreslení skutečných reálných postav a problémů. Antihrdina často bývá komický a sarkastický a jeho chování a jednání může být použito k vyvolání nejen smíchu, ale také kritického myšlení a reflexi. V článku jsou rozebírány příklady významných literárních antihrdinů, jako je například Ignát Herrmann z románu "Ať žije duch krále Šarla" od Josefa Škvoreckého, Raskolnikov z románu "Zločin a trest" od Fjodora Dostojevského, nebo Samotář z románu "Vedemí" od Jaroslava Havlíčka. Také jsou zmiňovány historické antihrdiny, jako je například Adolf Hitler, který se ve svém životě a politice projevil jako zcela negativní postava. Antihrdina také může představovat charakteristiku společnosti, ve které žije, a ukazuje na nedokonalost a rozporuplnost lidské povahy. Samotný pojem antihrdina je však poměrně komplexní a jeho význam se může v různých literárních dílech lišit. Je však zajímavým a důležitým prvkem v literatuře, který přispívá k rozmanitosti a hloubce literárních děl.
Antihrdina nebo záporný hrdina je archetyp, literární protagonista nebo klíčová postava, jejíž charakter postrádá tradiční atributy a kvality hrdiny a místo toho má vlastnosti, které jsou protikladem hrdinství (např. nešikovnost, nerozhodnost, zbabělost, nepoctivost, egoismus, krutost, bezcitnost apod.) Pro představu, přiřadíme-li hrdinům bílou barvu a záporným postavám černou, pak antihrdina se pohybuje v odstínech šedi. Navzdory tomu, že antihrdinové nemají pozitivní vlastnosti připisované tradičním hrdinům, liší se od padouchů tím, že jejich cíle jsou v podstatě benevolentní nebo dobře míněné, zatímco cíle padouchů jsou zlovolné nebo sobecké.
Původně dobrých a šlechetných cílů je antihrdina často ochoten dosáhnout i pomocí rozporuplných či přímo "zlých" činů, v duchu hesla Účel světí prostředky. (Účel by však dle Machiavelliho měl být ctnostný, což se často při popisu hesla "Účel světí prostředky" opomíná. +more).
Historie
Archetyp antihrdiny se poprvé objevuje již v některých Homérových dílech a v klasickém řeckém divadle, ze kterého proniká dále do římského drama. Termín "antihrdina" byl poprvé použit na začátku 18. +more století a obsahově do něj lze zařadit i tzv. Byronské hrdiny.
Koncept antihrdiny se začal více rozvíjet v první polovině 19. století, zejména v romantismu.
Ke konci 20. a v průběhu 21. století se prvky antihrdinství objevují v literatuře/filmech/seriálech častěji.
Příklady antihrdinů
Tony Soprano z amerického seriálu Rodina Sopránů. Tony je mafián snažící se vybalancovat problémy své mafiánské a skutečné rodiny.
Walter White z amerického seriálu Perníkový táta. Walter je středoškolský učitel chemie snažící se uživit svoji rodinu. +more Je mu diagnostikována nevyléčitelná rakovina plic. Walter se rozhodne využít své excelentní znalosti chemie a spolu se svým bývalým studentem-feťákem začnou vařit pervitin - Walter tak hodlá finančně zabezpečit rodinu po své smrti. Seriál popisuje proměnu postavy z oddaného živitele rodiny na jednoho z nejhledanějších drogových bossů v USA.
Dexter Morgan z knižní série Jeffa Linsdaye a ze seriálu Dexter, který se inspiruje knihami. Dexter je sociopat a vrah, který "ztratil emoce" poté, co mu ve 3 letech před jeho očima rozřezali zaživa matku motorovou pilou. +more Dexterův adoptivní otec naučil Dextera směrovat jeho neutišitelnou potřebu zabíjet na ty, "kteří si to zaslouží" (násilnící, vrazi, zločinci). Od té doby vede Dexter dvojí život policisty/vraha.
Gregory House z amerického seriálu Dr. +more House. House je lékař závislý na léku Vicodin, který bere na zmírnění bolesti své nohy, kvůli bolesti i chodí o holi. Vede oddělení diagnostické medicíny zabývající se zdánlivě neřešitelnými lékařskými případy. Při své práci se nebrání použití neortodoxních či neetických metod (např. týrání pacienta za účelem potvrzení diagnózy).
Rodion Romanovich Raskolnikov z Dostojevského vrcholného románu Zločin a trest. Student Raskolnikov zavraždí lichvářku a její sestru. +more Poté je oloupí. Přestože si sám sobě zdůvodňuje nutnost činu, zároveň pochybuje o jeho morálnosti a oprávněnosti.
Punisher Frank Castle (postava z komiksu společnosti Marvel) je bývalý profesionální zabiják a voják, který po návratu z války ztratí celou svou rodinu před očima a je ochoten ji pomstít za každou cenu.
Spawn (postava z komiksu Image Comics) Al Simmons byl agent CIA a profesionální zabiják, který poté, co byl zrazen a zabit svým vlastním šéfem a partnerem, jde do pekla, kde uzavřel smlouvu se Satanem (známým jako "Malebolgia" v komiksovém vesmíru) v zoufalém pokusu naposledy vidět svou mrtvou ženu. Aniž by si to uvědomoval, byl proměněn v "Hellspawn" (druh démonického stvoření ve službě Satanovi).
"V" z komiksové série V jako Vendeta a z ní vycházejícího filmu. "V" je tajemný maskovaný revolucionář usilující o svržení fašistické vlády vládnoucí Velké Británii. +more K dosažení tohoto cíle se však nebrání použít nasílí a zabíjení kohokoliv, kdo by mu stál v cestě. Děj a postavy v komiksu a ve filmu se od sebe velmi liší.
Dalším komiksovým superhrdinou, jehož charakter neodpovídá klasické představě o superhrdinovi, je Batman.
Mnoho populárních seriálů, filmů nebo knih ke konci 20. a v průběhu 21. +more století vyobrazuje temné stránky lidí/jedinců (typické pro koncept antihrdiny) nebo posouvá dříve typicky "dobré" hrdiny více do temné stránky. Např. Sherlock, Hra o trůny, Zaklínač. Posuv k temnotě v průběhu času je patrný u populárních sérií, např. Harry Potter, Doctor Who (Pán času), série filmů o Jamesi Bondovi.