Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva - Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. K nejznámějším jeho dílům patří romány Zločin a trest, Idiot a Bratři Karamazovi.

Život

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1879) Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. +more V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti (obor konstrukce mostů) v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského (tzv. "Petraševci"), která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti.

Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. +more Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Avšak také získal na Sibiři schopnost soustředění a jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností.

Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. +more Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie.

K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. +more Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861-1863 časopis Doba (Vremja) a rok poté časopis Epocha. V letech 1873-1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů.

Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. +more Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století.

Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Díla

Chudí lidé (1846) - román v dopisech. Touto prvotinou navázal na tradici gogolovského realismu, ale svůj zájem už zde soustřeďoval především do nitra postav. +more Snažil se vyložit jejich vnitřní svět, a také proces deformace, jemuž lidé podléhají v střetu s krutým okolím. * Bílé noci (1848) - lyrická povídka, vymyká se jeho další tvorbě. O dívce, která každý večer čeká na svého milého u břehu řeky. Nesmělý mladík jí začne dělat společnost a po čase se do ní zamiluje, ale dívka chce, aby zůstali přáteli. Přesto jí vyzná lásku, dívka se rozhoduje, zda přijmout jeho lásku, ale právě tehdy se vrátí její milý a ona jde bez váhání za ním. * Dvojník (1849) - novela, první z hlubinných analýz rozdvojené psychiky člověka. * Nětočka Nězvanovová / Strýčkův sen (1849) - Dostojevskij poprvé v ruské literatuře vylíčil osud bezprávného „mladého“ člověka jako sociální tragédii a objevil v něm hlubokou lidskost. Na tragiku vlastního života reagoval Dostojevskij i svým černým humorem. Z nejlepších jeho prací tohoto gogolovského období jsou satirické novely: Nětočka Nězvanovová / Strýčkův sen a Ves Štěpančikovo - charakterová studie ruského Tartuffa. * Uražení a ponížení (1861) - román se sentimentální tematikou. Zde Dostojevskij opět zdůrazňuje nutnost zastat se chudých a bezmocných proti krutosti mocných. * Zápisky z mrtvého domu (1861) - autobiografický román, svědectví o pobytu v omské káznici a o lidech, jež tam poznal. Zabýval se otázkou, proč se člověk stane zločincem a zda má vůbec následovat trest. Podle motivů tohoto románu později složil operu Z mrtvého domu Leoš Janáček. * Zápisky z podzemí (1864) - novela předjímající existencialismus, drásavý portrét člověka, jehož přesvědčením je nenechat sebou nikdy manipulovat, i kdyby to bylo ospravedlňováno „prospěchem“ a „pokrokem“. Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1889) * Zločin a trest (1866) - hlavním hrdinou je chudý petrohradský student Rodion Romanovič Raskolnikov, který se cítí být výjimečný. Má svou vlastní teorii o tom, že život některých lidí je bezcenný a že tudíž není hříchem jim ho vzít. Jde k lichvářce a zabije ji, jenže za lichvářkou přijde její sestra, která vše viděla, a tak musí zabít i ji (sekerou). Po činu uteče, po čase se dostane do rodiny alkoholika Marmeladova. Zde pracuje (jako prostitutka) jeho dcera Soňa. Raskolnikov se do Soni zamiluje a svěří se jí se svým činem. Soňa ho přesvědčí, aby se šel přiznat, za svůj čin je odsouzen na 8 let na Sibiř, kde je mu Soňa oporou. Dílo bylo mnohokrát zfilmováno. * Hráč (1867) - román, ve kterém použil autor své zkušenosti s hráčskou vášní. * Idiot (1868) - hlavní hrdina kníže Lev Nikolajevič Myškin, nedoléčený epileptik, se po dlouhé době léčení ve Švýcarsku vrací do Petrohradu, do ruské společnosti, v níž je zprvu kvůli své nemoci označován za „idiota“, ale svým chováním velmi rychle dovede předsudky ostatních změnit, a většinou dokonce zcela vyvrátit. Svou lidskostí, nesobeckou ušlechtilostí a zdánlivě až naivní dobrotivostí dokonce nad ostatní ruskou společností výrazně vyniká. Dílo bylo mnohokrát zfilmováno. * Běsi (též Běsové, 1871-72) - hlavní myšlenka tohoto díla je vyjevena v soudobém Rusku, které hlavnímu hrdinovi Štěpánu Trofimovičovi přijde nemocné, plné neduhů a morových ran, plné běsů a běsíků, co se v jeho milém Rusku nashromáždilo. Roku 1988 zfilmováno (Režie: Andrzej Wajda hrají: Isabelle Huppertová, Philippine Leroy-Beaulieu). * Deník spisovatele (1873) - rozsáhlý komentář doby a jejích problémů. * Výrostek (1875) - román, vykresluje morální rozpor chlapce, který poznává, že základem společenské skutečnosti jsou peníze a kariéra, touží vlastnit milion, aby si ho nikdo netroufl urážet. * Něžná (1876) - povídka o tragickém milostném vztahu dvou lidí z odlišných společenských vrstev. * Bratři Karamazovi (1879) - poprvé vydáno 1879-1880, Dostojevského vrcholné dílo, psychologický a filosofický román s kriminální zápletkou. Otec Fjodor Pavlovič Karamazov je zhýralec, který se o žádného svého syna nestaral (Dimitrij, Ivan, Aljoša, Smerdakov už vůbec) Starší syn Dimitrij je vášnivý stejně jako otec, Ivan je nadaný, racionálně uvažující ateista, nejmladší Aljoša žije zasvěceným životem v klášteře. Dimitrij se s otcem soudí o majetek, který mu má odkázat, i když vina je na obou stranách. Jednoho dne je však Fjodor zavražděn a z vraždy je obviněn Dimitrij. Kniha čtenářovi neodpovídá na otázku, kdo vraždu skutečně spáchal. Román má mnoho dalších důležitých dějových linií, např. lásky Dmitrije, který se rozhoduje mezi Kateřinou a Agrafenou, na niž má zálusk i jeho otec Fjodor. * Věčný manžel - krátký román.

Překládal Balzaca, jeho překlady však nejsou považovány za příliš kvalitní.

Odkazy

Reference

Literatura

Ljubov Dostojevská - Dostojevskij, jak jej líčí jeho dcera, Praha 1920 * Dějiny ruské literatury, II. díl, Svoboda 1948, překlad z ruského originálu * Radegast Parolek, Jiří Honzík - Ruská klasická literatura, Svoboda, 1978 * František Kautman - F. +more M. Dostojevskij, 2004 * BACHTIN, Michail. Dostojevskij umělec. Praha: Československý spisovatel, 1971. * Natalie Sarautová - Věk podezírání * Kirpičnikov, Aleksandr Ivanovič. Dostojevskij a Pisemskij: pokus o srovnávací charakteristiku. Prostějov : J. F. Buček, 1918.

Dostojevského díla na internetu v češtině

[url=http://kramerius. nkp. +morecz/kramerius/MShowUnit. do. id=8545]Zločin a trest, část první[/url] (nutný DjVu plugin) * [url=http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowUnit. do. id=8546]Zločin a trest, část druhá[/url] (nutný DjVu plugin).

Externí odkazy

[url=http://az. lib. +moreru/d/dostoewskij_f_m/]Heslo 'Fjodor Michajlovič Dostojevskij'[/url] na [url=http://lib. ru/]Lib. ru[/url] * [url=http://www. pastorace. cz/Tematicke-texty/Byl-odsouzen-k-smrti-zastrelenim-byl-deportovan-na-Sibir. html]Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř[/url].  (Krátký průřez těžkým životem slavného spisovatele).

Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ruští romanopisci Kategorie:Filozofové 19. +more století Kategorie:Naturální škola Kategorie:Rusové odsouzení k trestu smrti Kategorie:Petraševci Kategorie:Narození 1821 Kategorie:Narození 11. listopadu Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí 1881 Kategorie:Úmrtí 9. února Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Zemřelí na epilepsii Kategorie:Pohřbení na Tichvinském hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Ruští nacionalisté Kategorie:Spisovatelé píšící rusky.