Cesko.wiki Anton Vincenz Lebeda
Author
Albert Flores
Život
Narodil se jako nejmladší syn v rodině rolníka Matěje Lebedy v Černošicích. Vyučil se na Smíchově v roce 1813, poté krátce pracoval v Německu a ve Vídni v dílně proslulého puškaře Josefa Contrinera. +more Svoji první vlastní puškařskou dílnu v Praze v Ostrovní ulici převzal po zesnulém Matěji Brandejsovi v roce 1821, kdy byl prohlášen mistrem.
Byl dvakrát ženat, poprvé se oženil roku 1821 nebo 1822 s Annou Stumpfovou (1801-1854), dcerou pražského obchodníka s ovocem, s níž měl dva syny, Antonína (* 1823) a Ferdinanda (* 1824), kteří pokračovali v otcových podnikatelských aktivitách. Druhá manželka se jmenovala Alžběta (1806-1884).
Rodina vlastnila v Praze postupně čtyři novoměstské domy, ve čtyřicátých letech měla Anna svůj dům v Široké (=Jungmannově) ulici a Antonín v Masné ulici. Asi nejdelší dobu bydleli v Praze v nárožním domě čp. +more 284/II, Myslíkova 32, Spálená 1, který dal roku 1800 na místě dvou stržených menších domů postavit a dekorovat svým erbem Vilém z Auerspergu. Po Lebedových se tam nic nedochovalo, protože dům byl při asanaci staré Prahy zbořen a nahrazen novostavbou podle projektu Osvalda Polívky z let 1905-1906. Čtvrtý dům, čp. 170/II stál blízko předchozího, v Černé ulici, tradičně nazývaný Na smetisku; zdědil ho syn Ferdinand Lebeda.
Lebeda se tituloval Gewehrfabrikant a jeho dílna nazývána továrnou, podle pobytových přihlášek se v ní vystřídaly na dvě desítky tovaryšů, kteří v Lebedovic domě také bydleli.
Zámky Lebedových zbraní byly značeny A. V. +more LEBEDA - IN PRAG nebo A. V. LEBERDA A PRAGUE, nebo jen Lebeda rytou s běžící liškou či zajícem. Letopočet vzniku bývá vyryt uvnitř zámku a dá se přečíst teprve po rozmontování zbraně. Pro všechny zbraně užíval jednotné pořadové číslo, celkový počet dosáhl přes 7500 kusů. Synové pokračovali podobným tempem až do krize v roce 1872. Ve slonovině nebo dřevě byla někdy řezaná figurální výzdoba pažby pušky či rukojeti pistole, nejčastěji byla zámková deska zdobená rytinou v oceli. Na loveckých zbraních byly časté lovecké motivy, na vojenských alegorie válečné. Tato výzdoba založila tradici a věhlas tzv. Pražské práce. Lebeda se přátelil a spolupracoval s výtvarnými umělci, například s malířem Josefem Mánesem, který mu dodával kresby s náměty z českých dějin, či s Josefem Navrátilem a Václavem Sekalem.
Podnikatelské úspěchy
První český patent v oboru puškařství získal roku 1829, když se v nemocnici zotavoval ze zranění po nehodě v kočáru. Tehdy zjednodušil konstrukci zámků dvouhlavňové pušky, dva zámky nahradil jedním. +more Pušky zvané „Lebedovky“ s charakteristickou bohatou a výtvarně vynikající výzdobou se staly pojmem nejen mezi šlechtici; Lebedovým protektorem byl kníže Camillo Rohan. V roce 1835 továrna dosáhla jmenování Císařským a královským dvorním dodavatelem s povolením používat spolu s označením firmy i rakousko-uherský znak dvouhlavého orla a prodávat své výrobky po celém území říše bez cechovních omezení.
Sehrál rovněž pozoruhodnou roli při vyšetřování případu zastřelení kněžny Marie Eleonory Windischgrätzové během pražské demonstrace v červnu 1848. V něm figuroval jako hlavní podezřelý Maxmilián Maux, student a člen českého spolku Slávie, který byl na shromáždění podle svědků ozbrojen puškou. +more Maux bil uvězněn, následně čelil bití a vynucování přiznání. Lebeda byl osloven jakožto zkušený zbrojařský odborník, aby provedl de facto balistickou expertízu v historii Rakouského císařství a možná i v celém světě. Porovnal ráži Mauxovy pušky s velikostí průstřelu ve skle okna a i z hlediska rozdílných povah nábojů zbraně (Maux vlastnil brokovnici, kdežto kněžna zemřela po zásahu jednou kulkou) podezření, že se jedná o vražednou zbraň, vyvrátil, což později pomohlo prokázat Mauxovu nevinu. Ten byl nakonec z vězení propuštěn až s dalšími zadrženými na amnestii 16. září 1848.
V roce 1852 při příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. +more se pořádaly na Střeleckém ostrově závody ve střelbě. Tehdy byl A. V. Lebeda osobně představen císaři a bylo mu umožněno předvedení jeho zbraní. Císař byl úrovní Lebedových zbraní nadšen a na místě objednal dvanáct stejných dvojek, šest dvojáků a tři kozlice. Lebeda dodával zbraně i dalším významným členům Habsburského rodu. Dílna zanikla kolem roku 1888.
Sbírky Lebedových zbraní
Národní muzeum v Praze - ucelená kolekce pušek, pistolí a pár křesadlových zámků na podložce (mistrovská práce z roku 1821) * Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze * Vojenské muzeum, Arsenal, Vídeň
Galerie
Image:22. Perkusní revolver, firma A. +more V. Lebeda, Praha, 1854, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. jpg|Perkusní revolver, 1854, UPM File:22. Perkusni revolver, detail, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. jpg|Ctirad a Šárka, detail řezby na perkusním revolveru File:Detalj slaglåsdubbelstudsare - Livrustkammaren - 13979. jpg|Lovecká puška; Královská zbrojnice Skokloster.
Odkazy
Reference
Literatura
Vladimír Dolínek: Palné zbraně. Artia Praha 2008, s. +more 175, 187, ISBN 978-80-86858-67-8 * Constantin von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich. Wien 1865, svazek 14, s. 264, online [https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Lebeda,_Anton_Vincenz].
Externí odkazy
[url=http://www. ahmp. +morecz/katalog/permalink. xid=C89229F645C011E18197002215111B5A&scan=1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lebeda Anton * 1795 Třebotov[/url] * [url=http://www. myslivost. cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2009/Leden---2009/NALEZEN-UNIKAT-OD-CESKEHO-PUSKARE-ANTONINA-VINCENC]Časopis myslivost - Nalezen unikát od českého puškaře Antonína Vincence Lebedy[/url] * [url=http://aleph. nkp. cz/F/31DCELFNS6I6773LCDKT123P5BDABQHYK1124L5R98UFXJ9VFR-04612. func=full-set-set&set_number=026585&set_entry=000010&format=999]Portál autorit Národní knihovny ČR, Lebeda, Antonín Vincenc (1797-1857)[/url].
Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Úmrtí 1857 Kategorie:Narození 1798 Kategorie:Muži Kategorie:Puškaři Kategorie:Narození 1. +more května Kategorie:Úmrtí 2. července Kategorie:Průkopníci kriminalistiky Kategorie:Narození v Černošicích Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech.