Anton Wolkenstein-Trostburg
Author
Albert FloresAntonín hrabě Wolkenstein-Trostburg ( Anton Karl Simon Graf von Wolkenstein-Trostburg; 2. srpna 1832 Prunéřov - 5. prosince 1913 Castel Ivano, Rakousko-Uhersko, dnes Itálie) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny. Po krátké službě v armádě přešel na ministerstvo zahraničí a zastával různé diplomatické posty v řadě evropských metropolí, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem v Rusku (1882-1894) a Francii (1894-1903). V závěru kariéry byl jmenován členem panské sněmovny a získal Řád zlatého rouna.
Životopis
Zámek Prunéřov, rodiště Antona Wolkenstein-Trostburga +morejpg|náhled|vlevo'>Manželka Marie hraběnka von Schleinitz (portrét z roku 1874) Pocházel ze starobylého šlechtického rodu z Tyrolska, byl druhorozeným synem hraběte Karla Bedřicha Wolkensteina (1802-1875), prezidenta zemského soudu v Brně. Antonín se narodil v severních Čechách na dnes již neexistujícím zámku Prunéřov, který tehdy Wolkensteinové vlastnili jako dědictví po vymřelém rodu Martiniců. Studoval gymnázium v Innsbrucku, poté na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1851 vstoupil do armády, kterou opustil v roce 1863 v hodnosti rytmistra, v té době již souběžně působil jako legační sekretář v Římě. Mezitím již ale přešel do služeb ministerstva zahraničí a po složení diplomatických zkoušek zastával nižší posty v různých evropských metropolích (Mnichov, Berlín, Řím, Stuttgart, Paříž). Delší dobu působil v Londýně (1870-1876), kde byl nakonec velvyslaneckým radou. Zúčastnil se zde mezinárodní konference o otázkách Černého moře (1871). V letech 1876-1880 byl velvyslaneckým radou v Berlíně, odkud přešel na post vyslance v Saském království (1880-1881), souběžně vykonával funkci sekčního šéfa na ministerstvu ve Vídni a v roce 1881 získal titul tajného rady. V letech 1882-1894 byl rakousko-uherským velvyslancem v Petrohradě. Ruské podnebí mu ale nesvědčilo a na vlastní žádost byl přeložen na uvolněný post velvyslance v Paříži (1894-1903). V roce 1903 odešel do výslužby. Zemřel na rodovém sídle Castel Ivano v dnešní severní Itálii.
Tituly a ocenění
Jako sekční šéf na ministerstvu zahraničí obdržel v roce 1881 titul c. k. +more tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. V roce 1892 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1895 se stal doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku, v roce 1889 byl dekorován prestižním Řádem zlatého rouna. Během své diplomatické služby obdržel řadu ocenění také v zahraničí.
Rakousko-Uhersko
+moreStef. Ungh. _-_GC. png'>60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Štěpána (1903) * 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1889) * Velkokříž velkokříž Leopoldova řádu (1884) * 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1876) * 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1867).
Zahraničí
60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) * +moreAndrewOrder. png|alt='>60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko) * 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) * 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) * 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko) * 60x60pixelů rytířský kříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) * 60x60pixelů Řád knížete Danila I. (Černá Hora) * 60x60pixelů Konstantinův řád svatého Jiří (Itálie) * 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) * 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát).
Important
Rodina
V roce 1879 se v Berlíně seznámil s hraběnkou Marií von Schleinitz (1842-1913), manželkou pruského státního ministra Alexandra Schleinitze. Po jeho smrti (1885) se o rok později Marie provdala za Wolkensteina a pobývala s ním na diplomatických misích v Rusku a Francii. +more Ve druhé polovině 19. století patřila k významným osobnostem společenského života v Berlíně, mimo jiné byla patronkou Richarda Wagnera a obdržela titul c. k. palácové dámy.
Antonínovi bratři Leopold (1831-1893) a Vilém (1836-1915) díky pozemkovému majetku v Čechách působili v české politice a zasedali jako poslanci v českém zemském sněmu. Další bratr Jindřich (1841-1897) sloužil v armádě a později působil u císařského dvora ve funkci nejvyššího kuchmistra.
Odkazy
Reference
Literatura
KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakousko a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Externí odkazy
Anton Wolkenstein-Trostburg na webu rakouského parlamentu [url=https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Wolkenstein-Trostburg.shtml]dostupné online[/url]
Anton Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. +more Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Narození 2. srpna Kategorie:Narození v roce 1832 Kategorie:Narození v Prunéřově Kategorie:Úmrtí 5. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v Itálii Kategorie:Muži.