Antonio Canova

Antonio Canova (1. listopadu 1757 Possagno, Veneto - 13. října 1822 Benátky) byl italský sochař, hlavní představitel italského klasicismu.

Život

Tři grácie, varianta pro Woburnské opatství (1815-1817) Victoria and Albert Museum, Londýn +morejpg|260px|náhled'>Amor a Psyché; 1787 Louvre, Paříž Paolina Borghese jako Venuše; 1804-1806, Galerie Borghese, Řím Justiční akademii v Kroměříži Narodil se na úpatí Alp nedaleko Trevisa v benátském kraji. Když mu byly tři roky, zemřel mu otec (kamenosochař komorních plastik), matka se znovu vdala a Antonio zůstal na vychování u prarodičů, několik let bydleli v Possagnu. Pod vedením dědečka, kamenosochaře Pasiniho Canova odmala kreslil, v devíti letech vytesal z carrarského mramoru první dvě díla (dodnes dochované skříňky). Od té doby jej dědeček již stále zaměstnával sochařskou prací. Rovněž jej seznamoval se sbírkami sochařství v Benátkách a v Římě. Po jeho smrti Canova přešel do ateliéru svého strýce.

Canova rovněž maloval. Jako velmi zbožný katolík celý život zasvětil pouze umělecké tvorbě a přátelství s výtvarníky svého okruhu, kteří vytvořili římskou školu. +more Nikdy se neoženil a neměl děti.

Je pohřben v rodném Possagnu, kde na jeho počest byl zbudován novořecký chrám a jeho díla jsou v tamním muzeu (Museo Canoviano. Jeho srdce je uloženo v kenotafu v jeho oblíbené bazilice Santa Maria gloriosa dei Frari v Benátkách.

Práce

Prvními příznivci Canovovy sochařské tvorby byla rodina senátora Faliera v Benátkách, s jehož synem Giuseppem se Canova spřátelil. Tito mecenáši financovali Canovovi vyučení u kamenosochaře Giuseppe Torrettiho v rezidenci Pagnano, kam odešel jako třináctiletý. +more Po absolutoriu se Canova roku 1775 osamostatnil, díky mnichům si v Benátkách zřídil ateliér v opuštěné cele kláštera, kde pracoval s neuvěřitelnou pílí čtyři roky a současně navštěvoval benátskou Akademii a oblíbil si kurs anatomie.

Pro Faliera vytvořil první monumentální díla, jako např. Orfeus a Eurydika z roku 1776 (dnes v Museo Correr). +more Také další práce objednávali benátští patricijové. Vyznamenán několika cenami Akademie roku 1779 Canova získal studijní stipendium ve výši 300 dukátů a 28. prosince 1780 odejel do Říma, kde byl hostem benátského vyslance Zulianiho. Tam studoval římské antické sochařství a vytvořil díla s převážně antickými a mytologickými náměty, jako Psyché a kupido, Daidalos a Ikaros, Minotaurus, či Théseus zabíjející kentaura (od 1804). Po obsazení Říma francouzskou armádou v roce 1798, se vrátil do Benátska. Od roku 1802 byl vrchním kustodem uměleckých sbírek Papežského církevního státu a roku 1815 z titulu své funkce spiritus agens organizoval návrat uloupených uměleckých pokladů zpět. Jeho zákazníky a patrony se v tomto mezidobí stali příslušníci rodiny Bonaparte. Později byl Canovovým významným klientem a ochráncem papež Klement XIV. , pro něhož vytvořil figurální náhrobek, a VI. vévoda z Bedfordu.

Nahota je v dílech Canovy, umělce výrazně ovlivněného řeckou plastikou, naprosto běžná. Když však jeho modelem byla Pauline Bonaparte, mladší sestra Napoleona Bonaparte, tehdy již císaře Napoleona I. +more, zcela neoděná, vyvolala tato událost společenský skandál.

Díla

Orfeus zděšený podsvětím, carrarský mramor, 1777, Ermitáž, Petrohrad * Théseus jako vítěz sedící na Minotaurovi (1781-1783), mramor, 158 cm, Victoria and Albert Museum, Londýn. * Hébé carrarský mramor, zlaceno, 1805, Státní muzea, Nationalgalerie, Berlín. +more * Venuše a Adonis, carrarský mramor, 1795, Muzeum umění a historie Ženeva * Amor a Psyché (1793), mramor, výška 155 cm, Louvre, Paříž; tři varianty pohybu a gest (1787-1795): mj. zámek Kynžvart. * Náhrobní památník (kenotaf) arcivévodkyně Marie Kristýny Sasko-Těšínské (1801-1805), trojboký štít s devíti smutečními figurami, mramor, Augustiniánský kostel, Vídeň. * Napoleon jako Mars Usmiřovatel (1806), bronz, Accademia di Brera, nádvoří Palazzo Brera, Milano. * Laetizia Ramolina Bonaparte, carrarský mramor, * Císařovna Marie Luisa jako Svornost, mramor, * Tři Grácie (charitky), (1812-1816), carrarský mramor, výška 173 cm, tři varianty: The National Gallery of Scotland, Edinburgh; varianty z let 1817-1822, Victoria and Albert Museum Londýn; třetí: Ermitáž, Petrohrad. * Paolina Borghese jako ležící Venuše (1805-1808), carrarský mramor, Galleria Borghese, Řím. * Kající Maří Magdaléna (1809), carrarský mramor, Ermitáž, Petrohrad. * Hébé (1816), Pinacoteca Civica ve Forlì; existují také další varianty. * Tančící nymfa, Probuzená nymfa, obě carrarský mramor, * Herkules a Lichas, carrarský mramor, GNAM Řím * Perseus s hlavou Medúzy, carrarský mramor, Metropolitní muzeum umění, New York. * Théseus zápasící s kentaurem Minotaurem (1805-1819), carrarský mramor, nejvyšší skulptura: v. 340 cm, Kunsthistorisches Museum Vídeň.

Portréty a pomníky: * Sedící George Washington, autorská sádrová replika, 1821, originál zničen r. 1831, novou repliku v carrarském mramoru provedl Romano Vio roku 1970, Museum historie Severní Karolíny, Raleigh. +more * Boxer Creugas, carrarský mramor, kolem 1800; Muzeum Pio-Clementino, Vatikán. * Busta Napoleona Bonaparte * Náhrobek s figurou - papež Klement XIII. , carrarský mramor, Svatopetrská bazilika, Řím * Náhrobek s figurou - papež Klement XIV. , carrarský mramor, Řím. * Náhrobek dramatika Vittoria Alfieriho, Kostel Santa Croce, Florencie * Jezdecká socha krále Karla Bourbonského, Piazza del Plebiscito, Neapol * Jezdecká socha krále Ferdinanda I. (1751-1825), bronz, Piazza-Plebiscito, Neapol.

Modely: * Gipsanoteca, Possagno

Galerie

Soubor:S. croce, tomba vittorio alfieri. +moreJPG|Náhrobek Vittoria Alfieriho Soubor:Antonio Canova Vestalis (1818-1819). jpg|Vestálka Soubor:Antonio Canova-Theseus and the Minotaur-Victoria and Albert Museum. jpg|Theseus s Minotaurem Soubor:Canova-Hebe 30 degree view. jpg|Hebé Soubor:Amor. und. Psyche. Schloss. Koenigswart. P1300720. jpg|Amor a Psyché, zámek Kynžvart Soubor:Canova, maddalena penitente, 02. JPG|Kající se sv. Marie Magdaléna Soubor:Antonio canova, venere e adone, 1795, 01. JPG|Venuše a Adonis Soubor:Antonio Canova, Endymion (1). JPG|Spící Endymion Soubor:Hercule et Lichas dA. Canova (GNAM, Rome) (5974377551). jpg|Herkules a Lichas Soubor:Antonio canova, orfeo, 1777, 01. JPG|Orfeus v podsvětí Soubor:Creugas Pio-Clementino Inv968. jpg|Boxer Creugas Soubor:Perseus Canova Pio-Clementino Inv969. jpg|Perseus s hlavou medúzy Soubor:Wien Augustinerkirche Kenotaph Maria Christina 1. jpg|Kenotaf Marie Kristýny Sasko-Těšínské Soubor:Canova-Washington. JPG|Sádrová replika pomníku George Washingtona Soubor:Napoleon-Canova-London JBU01. jpg|Napoleon jako Mars mírotvorce Soubor:Antonio Canova-Napoleon as Mars-Palazzo di Brera-Milan. jpg|Napoleon jako Mars (bronz), Milán Soubor:Antonio-Canova---equestrian-statue-of-Ferdinand-I-of-the-Two-Sicilies-(1751--1825),-Piazza-Plebiscito,-Naples-. jpg|Socha Ferdinanda I. , Neapol.

Odkazy

Reference

Literatura

Christian M. Geyer: Der Sinn für Kunst - die Skulpturen Canovas für München. +more Vydali Gebrüder Mann, Berlín 2010, ISBN 978-3-7861-2633-1 * Johannes Myssok: Die Erneuerung der klassischen Mythen in der Kunst um 1800. Imhof, Sankt Petersberg 2007, ISBN 978-3-86568-223-9.

Externí odkazy

[url=http://www.museocanova.it/]Museo Canova[/url] * [url=http://www.antoniocanova.it/]AntonioCanova.it[/url]

Kategorie:Italští sochaři Kategorie:Narození 1757 Kategorie:Narození 1. +more listopadu Kategorie:Narození v Benátsku Kategorie:Úmrtí 1822 Kategorie:Úmrtí 13. října Kategorie:Úmrtí v Benátkách Kategorie:Pohřbení v Benátsku Kategorie:Muži.