Antonín Appeller

Mariánský sloup (Litomyšl) Morový sloup, sousoší Panny Marie (Letohrad) Antonín Appeller (6. června 1677 - 1735) byl barokní kameník a sochař působící na území Čech.

Život

Narodil se do innsbrucké kamenické rodiny, jejíž známé počátky spadají do roku 1512, kdy přišel na svět Donatius Appeller starší, nejstarší člen z kamenosochařských rodin Appellerů, kterého lze nazvat pra-pra-pradědem Antonína. Otcem Antonína byl Bartolomäus Appeller a matkou Ursula Ramblairová.

Jeho svatba v Litomyšli roku 1709 je prvním datem, které se od jeho narození objevuje, takže třicet dva let je našemu poznání zatím utajeno. Spekuluje se, zda se mohl celou dobu učit u svého otce nebo se věnovat tovaryšské cestě. +more Díky innsbruckým archiváliím se dá předpokládat jeho pobyt v Praze, kde se mohl seznámit se stejně klasicizující tvorbou Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa nebo Matěje Václava Jäckela.

V roce 1709 se oženil s Kateřinou, která mu ještě téhož roku porodila syna Antonína Františka, pokřtěného 11. června 1709. +more Po svatbě se ale vrátil do Innsbrucku, jelikož v tzv. Bürgerbuch je zapsán ještě jako občan a pomáhá při stavbách. Smlouva s Františkem Václavem hrabětem Trauttmansdorffem ke stavbě mariánského sloupu na litomyšlském náměstí roku 1713 ho vrátila zpět k rodině. Na sloupu pracoval společně s Giovannim Battistou Alliprandim. Rok po dokončení litomyšlského sloupu, v roce 1717, získal zakázku v Letohradě a až do roku 1725 na ní pracoval. Jedná se také o mariánský sloup, avšak velkolepěji pojatý s reliéfní výzdobou a větším počtem soch. Obě statue vznikly jako poděkování za ochranu před morem.

Antonín Appeller působil i v České Třebové, kde vytvořil dvojici soch původně pro most přes řeku Třebovku. Dnes lze sv. +more Barboru se sv. Kateřinou spatřit před kostelem sv. Jakuba Většího. Působil nejspíš i v Lanškrouně, kde se před kostelem sv. Anny nachází zpodobnění Panny Marie Bolestné a sv. Antonína Paduánského. Sv. Jan Sarkander umístěný před lanškrounským zámkem stál původně na mostě v Nádražní ulici spolu se sv. Janem Nepomuckým, který je také dnes u zámku, ale pochází od jiného autora.

Návrat do Litomyšle reprezentuje socha sv. +more Jana Kalasanského v nice na fasádě dnešního Regionálního muzea. Známá je výpomoc v barokní výzdobě interiéru kostela Nalezení sv. Kříže, kterou měl za úkol realizovat Matyáš Bernard Braun. Práce se však nezhostil dle představ objednavatelů a k úpravám byli přizváni Jiří František Pacák a Antonín Appeller. František Václav hrabě Trauttmannsdorff se zasloužil o barokní vzhled města. Pacáka přizval k výzdobě zdí zámecké zahrady, kam nechal vystavět Apollona, Cereru, Plutona a Dianu. Minerva a Marta jsou dílem Václava Hendrycha. Ani nenechal bez práce. Archivně jsou doložené drobné práce Antonína Appellera na zámku.

Předposlední zmínka o Antonínovi je ze zámeckých účtů Františka Václava hraběte Trauttmansdorffa, který roku 1731 vyplatil finanční odměnu za práci na zámku. Byla to pravděpodobně jeho poslední umělecká činnost, v roce 1735 Antonín Appeller zemřel.

Dílo

Appellerova tvorba se soustředila na zobrazení biblické tematiky v klasicizujícím duchu. Nesnažil se rozhýbávat tolik své postavy, jako tomu bylo ve tvorbě Matyáše Bernarda Brauna, a to i přes dlouholetou kamenickou tradici v jeho rodině. +more Antonínovy sochy jsou typické svým žalostným výrazem ve tváři se spadlými koutky víček dolů. Obličejový typ je také charakteristický svým velkým nosem.

Archivně doložené páce

Mariánský sloup v Litomyšli 1713-1716 Pískovec, pozlaceno; výška přes 11 m Litomyšl, Smetanovo náměstí Literatura: Matějka 1908; Šorm 1939; Lašek 1946, s. 14; Poche 1978, s. +more 299; Maxová 1997; Nejedlý 2008, s. 333, 334, 340, 343; Skřivánek 2009; Řeháková 2011, s. 25 *Detail Mariánského sloupu v LetohraděMariánský sloup v Letohradě 1717(18) - 1721 Pískovec, pozlaceno; výška 15 m Letohrad, Václavské náměstí Literatura: Skála 1948; Poche 1978, s. 225; Maxová 1998; Nejedlý 2008; Suchánek 2011 * Vázy s lidskými maskami 1731 Pískovec; výška . m Zámek Litomyšl, atika portálu zámeckého pivovaru Literatura: Matějka 1908, s. 45; Poche 1978, s. 292.

Práce doložitelné na základě stylové analýzy

Sv. Kateřina 1717 Pískovec; výška . +more m Česká Třebová, před kostelem sv. Jakuba Většího * Sv. Barbora 1719 Pískovec; výška . m Česká Třebová, před kostelem sv. Jakuba Většího Literatura: Poche 1977, s. 201; Gilar 2004; Cibulka 1935b, s. 60-61 Zdroj:http://www. delostrelectvo. army. cz/html/barbora-1-110. html (vyhledáno 30. 3. 2012) * Sv. Antonín Paduánský 1717 Pískovec; výška 175 cm (s podstavcem 325 cm) Lanškroun, před kostelem sv. Anny Literatura: Cibulka 1935b, s. 146-147; Poche 1978, s. 207 * Panna Marie Bolestná 1719 Pískovec; výška 175 cm (s podstavcem 325 cm) Lanškroun, před kostelem sv. Anny Literatura: Cibulka 1935b, s. 146-147; Poche 1978, s. 207; Kořán 1999, s. 142 * Sv. Josef Kalasanský 1720 Pískovec; výška . m Litomyšl, nika ve fasádě Regionálního muzea Literatura: Poche 1978, s. 299; Rulíšek 2006; Randáková 2010 * Sv. Jan Sarkander 1722 Pískovec; výška s podstavcem 435 cm Lanškroun zámecké nádvoří Literatura: Poche 1978, s. 207; Cibulka 1935b, s. 169 * Sv. Jan Nepomucký nedatováno (20. -30. léta 18. století) Pískovec; výška 180cm Litomyšl, Lány Literatura: Lašek 1945; Poche 1978, s. 299; Perůtková 2009 * Sv. Jan Nepomucký 1732 Maletínský pískovec; výška 190 cm (s podstavcem 383 cm) Morašice u Litomyšle, před farním kostelem sv. Petra a Pavla Literatura: Matějka 1908c, s. 137; Poche 1978, s. 421; Rejman 2006.

Práce nejasného autorství

Kazatelna kostela sv. Antonína Paduánského 1711 Dřevo, polychromováno; výška . +more m Opatov, kostel sv. Antonína Paduánského Literatura: Matějka 1908b, s. 139, 140, 141; Pipek 2009 * Hlavní oltář kaple sv. Jana Nepomuckého kolem 1730 Dřevo, polychromováno, pozlaceno; výška . m Opatov, kaple sv. Jana Nepomuckého Literatura: Matějka 1908b, s. 145; Poche 1978, s. 535; Vaňková 2009, s. 9 * Sv. Augustin nedatováno (30. léta 18. století) Pískovec, výška . m Litomyšl, nika ve fasádě domu na Smetanově náměstí č. p. 96 Literatura: Poche 1978, s. 293; Rulíšek 2006; Randáková 2009, s. 14.

Literatura

Tereza Jiroušková, Antonín Appeller (bakalářská diplomová práce), Filozofická fakulta UPOL - Katedra dějin umění, Olomouc, 2012. * Tereza Jiroušková, Sochař Antonín Appeller (1677 - 1735), in: Pomezí Čech, Moravy a Slezska, svazek 14, Litomyšl, 2013, s. +more 56-77. * Ilse Hager, Die Appeller: Geschichte einer Innsbrucker Bürgerfamilie (disertační práce), Der Geisteswissenschaftlichen Fakultät der Leopold-Franzens Universität), Innsbruck 1986. * Jitka Kuběnková, Kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli: Sochařská a malířská výzdoba (bakalářská diplomová práce), Seminář dějin umění MUNI, Brno 2005. * Pavla Perůtková, Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého (bakalářská diplomová práce), Fakulta restaurování UPCE, Litomyšl 2009. * Petr Rejman, Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého z Morašic (diplomová bakalářská práce), Fakulta restaurování UPCE, Litomyšl 2006. * Jana Řeháková, Kult Jana Nepomuckého v Tyrolsku (bakalářská diplomová práce), Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 2011. * Jana Vaňková, Nářeční řemeslnická terminologie v Opatově (bakalářská diplomová práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009, s. 9. * Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, Praha 1958. * Josef Cibulka - Jan Sokol, Česká Třebová, in: Soupis památek historických a uměleckých v okresu lanškrounském, Praha 1935, s. 45-74. * Josef Cibulka - Jan Sokol, Lanškroun, in: Soupis památek historických a uměleckých v okresu lanškrounském, Praha 1935, s. 119-172. * Štěpán Gilar, Dějiny českotřebovské farnosti v letech 1415 - 1670, in: Českotřebovská farnost v historii: sborník studií k 200. výročí vystavění kostela sv. Jakuba, Česká Třebová 2004, s. 21-58. * Ludmila Kesselgruberová, Balada o vášni: podoby barokního sochařství východních Čech, Česká Třebová 2009. * Ivo Kořán, Braunové, Praha 1999. * František Lašek, Ze staré slávy Litomyšle, Litomyšl 1933. * František Lašek, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, Litomyšl 1945. * Marie Marešová, Evžen Savojský píše litomyšlskému pánu Františku Václavovi z Trauttmannsdorffu, Edice osmi dopisů z let 1718-1726, in: Prameny k dějinám Pardubického kraje, Pardubice 2007, s. 73-90. * Boh. Matějka - Josef Štěpánek - Zdeněk Wirth, Litomyšl, in: Soupis historických a uměleckých památek v Království českém od pravěku do počátku 19. stol. v politickém okresu Litomyšlském, Praha 1908, s. 15-127. * Boh. Matějka - Josef Štěpánek - Zdeněk Wirth, Opatov, in: Soupis historických a uměleckých památek v Království českém od pravěku do počátku 19. stol. v politickém okresu Litomyšlském, Praha 1908, s. 139-145. * Boh. Matějka - Josef Štěpánek - Zdeněk Wirth, Morašice, in: Soupis historických a uměleckých památek v Království českém od pravěku do počátku 19. stol. v politickém okresu Litomyšlském, Praha 1908, s. 134-137. * Ivana Maxová, Vratislav Nejedlý, Miloš Suchomel, Pavel Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Ústí nad Orlicí, Praha 1998. * Ivana Maxová - Vratislav Nejedlý, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy v okrese Svitavy, Praha 1997. * Vratislav Nejedlý - Pavel Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Pardubickém kraji, Praha 2008. * Jan Pipek, František Jiří Pacák, 2009, (nepublikováno), archiv autora. * Emanuel Poche (ed. ), Umělecké památky Čech 1. díl, Praha 1977. * Emanuel Poche (ed. ), Umělecké památky Čech 2. díl, Praha 1978. * Alena Randáková, Vyprávění o litomyšlských domech 26. část, Lilie 2, Litomyšl 2009, s. 14. * Alena Randáková, Vyprávění o litomyšlských domech 43. část, Lilie 7, Litomyšl 2010, s. 12. * Květa Reichertová, Litomyšl, Praha 1977. * Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie, České Budějovice 2006. * František Skála, Kyšperk: Historický nástin stavebního vývoje města Kyšperka, Kyšperk 1948. * Milan Skřivánek, Litomyšl 1259 - 2009, město kultury a vzdělávání, Litomyšl 2009. * Pavel Suchánek, Jan Sturmer v Moravské Třebové a v lomech u Mladějova: příklad dílenské praxe barokního sochaře, in: Barokní sochařství v Moravské Třebové, Moravská Třebová 2011, s. 17-23. * Antonín Šorm - Antonín Krejča, Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Příspěvky k studiu barokní kultury. Praha 1939. * Josef Tejkl, Počátky tvorby J. F. Pacáka a její sociální kořeny, Umění XXIX, 1981, s. 427. * Václav Veber et al. , Dějiny Rakouska, Praha 2002. * Milada Vilímková, Některá díla Matyáše Bernarda Brauna v očích soudobé kritiky, in: Matyáš Bernard Braun 1684 - 1738. Sborník vědecké konference v Praze 26. a 27. listopadu 1984, Praha 1988, s. 130-133. * Vít Vlnas, Jan Nepomucký: Česká legenda, Praha 1993.

Kategorie:Rakouští sochaři Kategorie:Kameníci Kategorie:Narození 1677 Kategorie:Narození 6. +more června Kategorie:Úmrtí 1735 Kategorie:Muži.