Antonín Stecker
Author
Albert FloresAntonín Stecker (arabský pseudonym Abú ankabút - Otec pavouků) (19. května 1855 Kosmonosy - 15. dubna 1888 Mladá Boleslav), byl český cestovatel. V letech 1878-1879 podnikl cestu po Libyi, 1880-1883 cestoval po Etiopii.
Život
Narodil se jako nejstarší syn Antonína Steckera, prokuristy v textilní továrně a jeho manželky Rosiny. Mladší bratr Severin se stal architektem a další bratr Karel (22. +more1. 1861 - 13. 3. 1918) hudebním skladatelem a pedagogem. Po ovdovění se matka Rosina provdala za profesora klasické filologie na mladoboleslavském gymnáziu Rudolfa Jermáře. S tím měla devět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělého věku: František (doktor, vrchní štábní lékař), Milada (učitelka), Rudolf (strojní inženýr) a Julius (právník).
Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a roku 1877 ukončil studium biologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze u Antonína Friče. Ještě během studií přispíval do různých časopisů (Vesmír, Osvěta a Světozor) články z oboru zoologie a entomologie. +more Ovládal sedm jazyků. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Heidelbergu. Zde vstoupil do německé Africké společnosti (Deutsche Gesellschaft zur Erforschung Äquatorial-Afrikas) a v roce 1878 provázel cestovatele a diplomata Gerharda Rohlfse (1831-1896) a jeho manželku na jejich cestě po Africe. Vypluli 15. října 1878 z Marseille přes Maltu do Tripolisu. Odtud putovali přes město Sokna do oáz Kufra, kam se dosud Evropané nedostali. Pokračovat měli na jihovýchod. Chtěli navázat diplomatické styky s wadajským sultánem (dnes na východě Čadu) a prozkoumat oblast na jih od Konga a středoafrická jezera. V jižní Libyi však byli napadeni Sennusi a museli se vrátit do Benghází. Rohlfs se vrátil do Evropy a Stecker zůstal v Africe, kde prováděl přírodovědecká a geografická bádání v oblasti Čadského jezera.
V roce 1880 odjel do Káhiry, kde se připojil k další Rohlfsově expedici do Etiopie (Habeše). Přistáli v Massawě (dnes eritrejský přístav u Rudého moře). +more Byli přijati etiopským králem Janem IV. Rohlf se vrátil zpět do Evropy a Stecker plánoval šestiměsíční cestu po Etiopii. Sbíral informace o jezeru Tana a pokoušel se dostat do království Kaffa na západě země. Ve válce mezi královstvími Godjam (Gojjam) a Šewa (Shoa) se ale stal zajatcem krále Menelika, který ho považoval za vyzvědače. Později cestoval v doprovodu královské armády a objevil několik jezer a prameny řeky Awaš. Byl deportován do města Dibdila, ovšem na přímluvu italského cestovatele Orazia Antinoriho (1811-1882) mohl znovu cestovat po království Šewa. Do map zakreslil osm Evropanům neznámých jezer a také jezero Tana. Prozkoumal prameny řek Džuba a Šibelli. Dostal se až na území Gallů a jeho zápisky jsou cenným svědectvím o životě tehdejších obyvatel střední Afriky.
Od krále Jana IV. dostal Řád Šalomounovy pečeti za přírodovědné objevy. +more V roce 1883 se rozhodl vrátit do Evropy přes Gondar, Aksúm, pak lodí přes Janov a 25. října přijel do Mladé Boleslavi. Jeho sbírky jsou umístěny v Náprstkově muzeu. O svých cestách psal články do odborných i populárních časopisů, pořádal přednášky v českých městech. Nepodařilo se mu prosadit se jako vědecký pracovník a žil v nuzných poměrech, s podlomeným zdravím. Připravovaný cestopis, v němž chtěl zpracovat všechny podklady z putování po Africe včetně map, nákresů a akvarelů, už nedokončil. Zemřel na tuberkulózu a zánět pohrudnice ve věku 32 let v Mladé Boleslavi.
Z poslední cesty si Stecker domů přivezl černošského chlapce Tiksu. Ten pak žil ve Steckerově rodině, později byl pokřtěn a odeslán do Říma, kde se měl stát misionářem. +more V Římě zemřel.
Odkazy
Související články
Literatura
Heidelberg, cestopisný náčrtek od dra. A. +more Steckra, Světozor 1877, [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/11. 1877/41/487. png]č. 41 str. 487[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/11. 1877/42/499. png]č. 42 str. 499[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/11. 1877/43/510. png]č. 43 str. 510[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/11. 1877/44/522. png]č. 44 str. 522[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/11. 1877/45/534. png]č. 45 str. 534[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/11. 1877/46/544. png]č. 46 str. 544[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/11. 1877/47/558. png]č. 47 str. 558[/url] * Dopisy Antonína Steckra z první cesty do Afriky - Světozor 1879 [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/13. 1879/2/23. png]č. 2 str. 23[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/13. 1879/15/171. png]č. 15 str. 171[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/13. 1879/16/185. png]č. 16 str. 185[/url], [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=SvetozorII/13. 1879/23/275. png]č. 23 str. 275[/url] * [url=http://archiv.
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060629043407/http://www. afrikaonline. cz/view. php. cisloclanku=2001110403]Antonín Stecker: Habeš a Habešané I[/url], Zeměpisný sborník, 1886 * [url=http://m. rozhlas. cz/toulky/vysila_praha/_zprava/894-schuzka-otec-pavouku--1093176]Otec pavouků[/url], 894. schůzka rozhlasového pořadu Toulky českou minulostí * [url=http://www. lideazeme. cz/clanek/rad-od-habesskeho-cisare]Řád od habešského císaře[/url] , Michael Borovička, Lidé a země, 2009.
Kategorie:Čeští cestovatelé Kategorie:Čeští kartografové Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození 19. +more května Kategorie:Narození v Kosmonosech Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí 15. dubna Kategorie:Úmrtí v Mladé Boleslavi Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu Šalomounovy pečeti.