Archiv bezpečnostních složek

Archiv bezpečnostních složek byl zřízen zákonem č. 181/2007 Sb., svoji činnost začal vykonávat k 1. 2. 2008. Archiv je správním úřadem, je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu pro studium totalitních režimů. Archiv má asi 160 zaměstnanců a sídlí v Praze a v Kanicích na Brněnsku.

Činnosti archivu

Správa archiválií. Archiv k 1. +more 1. 2017 spravoval 748 archivních fondů a sbírek. , například písemnosti komunistické Státní bezpečnosti (StB), vojenské kontrarozvědky, Veřejné bezpečnosti a pohraniční stráže. * Předkládání archiválií badatelům * Úřední činnosti - poskytování podkladů pro lustrační osvědčení nebo údajů pro Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby ČR nebo útvary Policie ČR. Archiv též vydává stanoviska dle zákona č. 262/2011 Sb. , o účastnících odboje a odporu proti komunismu. * Věda a vzdělávání. Archiv spolupracuje s podobnými institucemi v zahraničí, jednou ročně vydává sborník a spustil projekt geocachingu.

Ředitelé archivu

eGovernment

Od roku 2016 je možné si některé písemnosti vyhledat podle jména a prohlédnout i na dálku přes aplikaci eBadatelna. V ní je 5 500 000 zdigitalizovaných souborů (stav březen 2020). +more Archiv obsahuje i filmy, které postupně digitalizuje, například instruktážní videa pro nové příslušníky sledovacího oddělení. Elektronická badatelna funguje v Archivu bezpečnostních složek podle zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví. Pro přístup k digitalizovaným souborům v elektronickém archivu ABS musí být uživatel registrován v souladu s tímtéž zákonem. Od června 2018 je možné pro registraci do eBadatelny použít elektronický občanský průkaz s aktivovaným kódem IOK.

Další činností v oblasti E-Governmentu je odborný sborník, který je od roku 2007 k dispozici elektronicky.

Historie

;2012-2014: Kontroly v ÚSTR ze strany NKÚ a řada specializovaných kontrol, při kterých byla zjištěna závažná pochybení, nebyla však přijata věcná nápravná opatření. Interní kontroly byly užity k následným personálním čistkám. +more duben 2016: Nejvyšší kontrolní úřad uzavřel prověrku hospodaření ÚSTR a ABS s majetkem a penězi státu v letech 2012 až 2014. Konstatoval, že ani 9 let od vzniku obě instituce neplní svou základní roli, tedy zveřejňování dokumentů. Až po ukončení kontroly NKÚ zřídil Archiv internetový přístup do vybraných archiválií. V letech 2012 a 2013 došlo v obou institucích k výměně ve vedoucích funkcích. Kontroloři, kteří prověřili vedení účetnictví a zadávání veřejných zakázek, však nezjistili žádná závažná pochybení. květen 2016: Propuštění pracovníci závěry NKÚ interpretují tak, že Ústav digitalizoval dokumenty a archiválie velmi levně, přesto údajně a překvapivě nepostupoval řádně při nakládání s movitým majetkem a také porušoval zákon o veřejných zakázkách. červen 2017: Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil na internetu dalších 2,5 milionu stran ze svazků komunistické Státní bezpečnosti.

Archiv z věznice Plötzensee

V letech 1940 až 1945 bylo v nacistické věznici Plötzensee v Berlíně popraveno nebo zavražděno 617 hrdinů-odbojářů z území bývalého Československa, kteří se nejrůznějšími formami pokusili vzepřít Hitlerově totalitě. Kromě toho zde přišla o život i řada německých odbojářů (což se týká například i většiny těch, kdo se pokusili o státní převrat 20. +more července 1944. ) Dokumentace ze soudních procesů a poprav obětí z českých zemí byla shromažďována ke konci druhé světové války v archivu Lidového soudního dvora (německy: Volksgerichtshof) v Berlíně. Na konci druhé světové války Rudá armáda zabavila dokumentaci Lidového soudního dvora a provedla selekci archiválií s tím, že do Moskvy byla odvezena veškerá fotodokumentace agentů Hlavní správy sovětské rozvědky (GRU) a ještě další dokumenty, které Sověti považovali za důležité. Zbytek archivu Lidového soudního dvora byl ponechán v Berlíně do poloviny 50. let 20. století. V následné selekci byly vybrány spisy českých obětí a ty pak byly oficiálně předány do Prahy do Studijního ústavu ministerstva vnitra. Státní bezpečnost, která jediná měla k archiváliím přístup, důkladně prošla především výslechové protokoly gestapa k osobám dosud žijícím, aby kompromitující informace takto získané zneužila při nátlaku na válku přeživší za účelem jejich získání pro spolupráci s StB. Po sametové revoluci v listopadu 1989 byla celá tato dokumentace z věznice Plötzensee převedena ze Studijního ústavu ministerstva vnitra do Archivu bezpečnostních složek, kde je k dispozici badatelům. Zbylé dokumenty z věznice Plötzensee, které se netýkají odbojářů z území bývalého Československa, jsou uloženy v Památníku německého odboje v Berlíně (Gedenkstätte Deutscher Widerstand).

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Ústav pro studium totalitních režimů

Externí odkazy

[url=https://www.abscr.cz/]Archiv bezpečnostních složek[/url]

Kategorie:Úřady České republiky Kategorie:Instituce dokumentující éru komunismu v Československu Kategorie:Organizace založené roku 2007 Kategorie:Archivy v Praze Kategorie:Organizace v Braníku