Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu. Zpřístupnění archivů a dat by podle iniciátorů vzniku ústavu mělo zabránit zkreslování výkladu české historie.

Instituce byla ustavena k 1. srpnu 2007 zákonem č. +more 181/2007 Sb. , který vymezuje její poslání a úkoly. Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených Senátem Parlamentu České republiky na funkční období v trvání 5 let.

Vznik ústavu

Ředitelem se 1. ledna 2008 stal žurnalista a historik Pavel Žáček. +more Za jeho vedení došlo k první krizi a z Ústavu odešlo několik mladých historiků (Tomáš Vilímek, Petr Blažek, Tomáš Bursík, Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková ad. ). Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení, v němž Pavel Žáček svou pozici neobhájil. Do čela ÚSTR byl v únoru 2010 zvolen historik Jiří Pernes, jehož ovšem Rada ÚSTR 12. května 2010 odvolala a řízením Ústavu pověřila historika Zdeňka Hazdru. Z dalšího konkurzu v srpnu 2010 vítězně vzešel Daniel Herman, který byl odvolán z funkce v dubnu 2013. Řízením ÚSTR byla poté Radou pověřena bohemistka, polonistka a překladatelka Pavla Foglová a v následném výběrovém řízení byl ředitelem zvolen historik Zdeněk Hazdra, který ústav řídil v letech 2014 až 2022.

První předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena Naděžda Kavalírová, která v čase volby vedla Konfederaci politických vězňů. Místopředsedou se stal Ivan Dejmal; po jeho úmrtí byla do Rady zvolena novinářka Petruška Šustrová, která vystřídala Kavalírovou v jejím čele v lednu 2013. +more Od října 2013 byla předsedkyní Rady archivářka Emílie Benešová. V prosinci 2017 se předsedou Rady stal historik Eduard Stehlík.

Ústav po několikaměsíční přípravné fázi začal řádně fungovat dne 1. února 2008. +more K činnosti ústavu byla zřízena též zvláštní podřízená instituce Archiv bezpečnostních složek, který je správním úřadem a vlastní archiválie vzniklé činností StB.

Ústav vydává časopis Paměť a dějiny; Archiv bezpečnostních složek vydává sborník Securitas Imperii.

Ústav sídlí v Praze, v ulici Siwiecova, která byla z důvodu sídla této instituce přejmenována z původního názvu Havelkova; ten nesla po komunistickém funkcionáři Václavu Havelkovi.

Kritika a spory

Činnost ÚSTR je také předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se instituce zabývá. Podoba ústavu byla v roce 2013 označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnoval systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní. +more Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytkl, že se v dostatečné míře nezabývala zkoumáním nacistické totality. Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.

V roce 2007 57 poslanců ČSSD a KSČM podalo k Ústavnímu soudu České republiky návrh na zrušení zákona podle něhož vznikl Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek. Ústavní soud ČR návrh v březnu 2008 zamítl.

Ústav provázejí také diskuse o tom, kdo ho má řídit. Mediální kritika dopadala jak na Pavla Žáčka, tak na Jiřího Pernese, Daniela Hermana, Pavlu Foglovou i Zdeňka Hazdru. +more Nejsilnější spory se po Pavlu Žáčkovi týkaly odvolání ředitele Daniela Hermana v dubnu 2013: zapojil se do nich také tehdejší premiér Petr Nečas (ODS). Soudní spor Hermana proti Ústavu trval skoro 3 roky; Obvodní soud pro Prahu 3 v květnu 2014 nepravomocně rozhodl, že Herman byl odvolán protiprávně, Městský soud v Praze v lednu 2015 naopak rozhodl, že Rada ÚSTR měla pravomoc Hermana odvolat. Pravomocný rozsudek padl 26. dubna 2017, kdy Městský soud v Praze rozhodl, že samotné odvolání Hermana z funkce ředitele bylo sice právně v pořádku, ale následná výpověď je neplatná. Nejvyšší soud na podzim 2018 posoudil i neplatnost výpovědi jako mylnou, výpověď z místa byla právně na místě. S ÚSTR se soudil také neúspěšný kandidát na ředitele Adrian Portmann, jeho dvousetstránkovou žalobu proti ÚSTR Obvodní soud pro Prahu 3 v srpnu 2015 zamítl v plném rozsahu.

V závěru dubna 2022 rezignovalo všech 14 členů Vědecké rady, poradního orgánu ředitele, na protest proti jmenování Ladislava Kudrny ředitelem ústavu, když se odmítavě postavili k jím předložené koncepci a vyjádřili pochybnost nad jeho předpoklady pro profesionální práci historika, s odkazem i na kauzu domnělého plagiátorství.

Vystoupení ÚSTRu z Platformy evropské paměti a svědomí

Problémy měl ÚSTR s Platformou evropské paměti a svědomí. Poprvé Platforma vyzvala nově jmenovanou ředitelku Ústavu Pavlu Foglovou, aby vysvětlila své podnikání z let 1994‐2000, během nichž se paní Foglová podle zpráv z tisku mohla dopustit praní špinavých peněz s částkou 20 miliónů Kč. +more Dále Platforma žádala o informace kvůli pěti členům Vědecké rady ÚSTRu, jejichž část života byla poznamenána členstvím v KSČ a poté pozastavila ÚSTR členství. Platformu zajímalo, jestli se nejedná o bývalé placené funkcionáře. ÚSTR se ohradil proti právu takové věci zjišťovat, protože se nejedná o zaměstnance Ústavu a že Platforma prý nepostupovala podle platných stanov. A zareagoval vystoupením z Platformy. Tehdejší předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů Adrian Portmann z dobré vůle posbíral od těchto bývalých členů KSČ vyjádření, že tehdy nebyli placenými funkcionáři. Prozatímní ředitelka Pavla Foglová tyto kroky k opětovnému vstupu do Platformy neakceptovala.

V létě 2017 byla zahájena rekonstrukce sídla ÚSTR v Siwiecově ulici, která měla být dokončena v květnu 2018. Rekonstrukce se však nezdařila a v roce 2019 se místo otevření opravené budovy plánovala demolice. +more Na základě trestního oznámení předsedy Rady Eduarda Stehlíka se případem začala zabývat Policie České republiky. K listopadu 2021 bylo z budovy stále torzo a rekonstrukce nepokračovala. Profinancováno bylo přibližně 60 milionů korun a ministerstvo financí odmítalo poskytnout další částku.

Ředitelé ústavu

Rada ústavu

Předsedové Rady ústavu

Členové Rady ústavu

Zeleně jsou zvýrazněny osoby figurující v radě k 1. květnu 2022.

Podobné orgány v jiných zemích

Slovensko - Ústav paměti národa * Polsko - Ústav národní paměti * Německo - Úřad spolkového pověřence pro dokumenty Státní bezpečnosti bývalé NDR

Odkazy

Reference

Související články

Muriel Blaive * Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu

Externí odkazy

[url=http://www. ustrcr. +morecz/]Ústav pro studium totalitních režimů[/url] * [url=https://www. memoryandconscience. eu/]Platforma evropské paměti a svědomí[/url] (Platform of European Memory and Conscience, anglicky) * * * * * [url=http://www. youtube. com/channel/UCAxTWJzssjzpM0pqhQ7loHQ]Ústav pro studium totalitních režimů[/url] na YouTube.

Videozáznamy debat s pracovníky ÚSTR

[url=https://youtu. be/_otFn0MgB90]Videozáznam debaty s kandidáty na post šéfa ÚSTR[/url], Praha, 18. +more2. 2014, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Spolek studentů historie FF UK, * [url=https://youtu. be/2GPHldu6vCA]Debata kandidátů na post ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů[/url], Praha, 24. 2. 2014, Knihovna Václava Havla * [url=https://youtu. be/6aBL-4ci_j8]Hyde Park Zelňák: Co smíme vědět o minulosti v totalitě - a kdo nám to nechce říct[/url], Brno, publikováno 16. 12. 2014 * [url=https://youtu. be/LKKfXSyPXDc]Debata s Respektem: Listopad 89, ÚSTR a spor o výklad dějin[/url], Praha, publikováno 19. 12. 2014, Knihovna Václava Havla.

Kategorie:Výzkumné ústavy v Česku Kategorie:Úřady České republiky Kategorie:Instituce dokumentující éru komunismu v Československu Kategorie:Organizace založené roku 2007