Areál Výzkumného ústavu cukrovarnického Střešovice

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Areál vybudovaný v letech 1920-1922 zaujímá jeden samostatný blok na pražské Ořechovce ve svažitém terénu. Sestává ze 7 budov, z čehož jsou čtyři původní a tři novodobé. Areál navrhl architekt Josef Záruba-Pfeffermann, jehož ﬁrma stavěla mimo jiné elektrárnu v Prostějově a Státní výzkumný ústav zemědělský v Praze. Architekt Josef Záruba-Pfeffermann byl známou veřejnou osobností, podílel se na politickém životě v letech 1910-1914 jako člen výkonného výboru Masarykovy realistické strany, byl též účastníkem 1. odboje a známým politickým publicistou.

Popis stavby

Budova pro Spolek cukrovarnický (1925) Hlavní objekt, vlastní výzkumný ústav, je třípodlažní s rozsáhlým podkrovím, na obdélném půdorysu. +more V pravé části objektu ve 2. NP byl obnoven reprezentativní prostor knihovny s vestavěnými skříněmi, štukovým stropem a restaurovanými dobovými detaily (dřevěné obložení, mosazné prvky kování aj. ). Obnoveno bylo rovněž předsálí s mozaikou dlažby a dřevěným dekorativním zábradlím schodiště, vedoucím do spojovací chodby s domem správce. Zajímavý je také hlavní vestibul budovy s trojramenným schodištěm a zábradlím s organicky zaobleným kamenným madlem. Dochován a obnoven do původní podoby byl i vstupní vestibul s kazetovým štukovým stropem, jehož pastelová, žlutozelená barevnost připomíná původní funkci budovy jako cukrovarnického ústavu. Loubím s krytou přístupovou chodbou je v úrovni mezipatra propojen s vilovým objektem, původně vilou ředitele ústavu. Ten je dvoupodlažní na nepravidelném půdorysu, s mansardovou střechou. Další dva objekty jsou podobné, jen různě velké. Větší vila byla budova úředníků, menší objekt měl vlastní výzkumné prostory a laboratoře, ubytovací prostory pro zaměstnance a nákladné reprezentační prostory. Součástí areálu byly také dvě zahrady a dvě dřevěné zahradní besídky.

Celý komplex je v půvabné kombinaci historizujícího stylu s originálními prvky geometrické secese či architektonické moderny. V interiérech se uplatňují motivy dobového národního stylu včetně rondokubistických detailů. +more Pozoruhodné je též perfektně dochované původní oplocení.

Po druhé světové válce

V roce 1950 vzniká Ústřední ústav fyzikální (ÚÚF) reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů pod vedením J. Bačkovského. +more Byl podřízen tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. Tento výzkumný ústav získal budovy areálu. Postupně docházelo ke změnám názvu, od roku 1990 nese název Fyzikální ústav Akademie věd České republiky.

V roce 2010 byl areál navržen za kulturní památku.