Fyzikální ústav Akademie věd České republiky

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Fyzikální ústav Akademie věd České republiky (FZÚ AV ČR) je výzkumný ústav zaměřený na fyziku a příbuzné obory. Byl založen v roce 1952 a sídlí v Praze na Cukrové 14. Jeho hlavním cílem je provádět výzkum ve fyzice pevných látek, optice, plazmatu, jaderné fyzice a dalších oblastech. FZÚ AV ČR patří mezi nejvýznamnější výzkumné ústavy v České republice. Zaměřuje se na základní a aplikovaný výzkum v oblastech jako jsou fyzika materiálů, fyzika povrchů, fyzika tenkých vrstev, fyzika kondenzovaného stavu, biofyzika, astrofyzika, fyzika plazmatu a mnoho dalších. Ústav má významné mezinárodní spolupráce a spolupracuje s mnoha domácími i zahraničními univerzitami, výzkumnými institucemi a průmyslovými partnery. Výsledky researchu FZÚ AV ČR jsou publikovány v odborných časopisech a často mají významné dopady v různých oborech a aplikacích. FZÚ AV ČR se také věnuje vzdělávání a zapojuje se do výuky na univerzitách. Poskytuje odborné rady, poradenské služby a technologickou podporu při řešení specifických výzkumných problémů. Celkově je Fyzikální ústav Akademie věd České republiky jedním z předních výzkumných center v oblasti fyziky v zemi, které přináší přínosy nejen ve vědě, ale také ve společnosti a průmyslu.

Fyzikální ústav AV ČR (FZÚ), je veřejná výzkumná instituce, která je zaměřená na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Jeho zřizovatelem je Akademie věd České republiky. V současnosti je výzkum ústavu orientován na pět oblastí: fyziku elementárních částic, fyziku kondenzovaných systémů a fyziku pevných látek, optiku a fyziku plazmatu. Podle tohoto členění má ústav také zřízeny jednotlivé sekce. V roce 2014 oslavil Fyzikální ústav 60 let od svého založení.

Historie ústavu

Ústav má komplikovanou historii, protože docházelo k mnoha reorganizacím, slučováním, přejmenováváním jednotlivých fyzikálních pracovišť. Současná podoba ústavu je víceméně stabilní od roku 1979.

Z podnětu Ing. Dr. +more tech. Vítězslav Havlíček, tehdy vedoucí konstrukce transformátorů v Elektrotechnické továrně (ETD) Škodových závodů v plzeňských Doudlevcích a prof. Dolejška ze Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy vzniklo v letech 1932-1934 nové pracoviště - Fyzikální výzkum Škodových závodů (FVŠZ). Za druhé světové války pak byla 17. 11. 1939 při uzavření vysokých škol výzkumná činnost přerušena.

V roce 1946 vznikla Laboratoř pro nukleární fyziku a v roce 1950 vznikl Ústřední ústav fyzikální (ÚÚF) reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů pod vedením J. Bačkovského. +more Byl podřízen tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. Získal budovy Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Cukrovarnické ulici 10 v Praze-Střešovicích z let 1920-1923.

Po založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 byl ústav přejmenován na Ústav technické fyziky ČSAV, který byl jedním ze zakládajících ústavů ČSAV. V roce 1954 vznikl Fyzikální ústav ČSAV sloučením Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV a Laboratoře pro experimentální a teoretickou fyziku ČSAV. +more Prvním ředitelem ústavu byl Čestmír Šimáně. V roce 1954 se od ústavu oddělila část pracovišť, z nichž vznikl Ústav jaderné fyziky ČSAV.

V roce 1962 byl Ústřední ústav fyzikální ČSAV přejmenován na Ústav fyziky pevných látek ČSAV. V roce 1979 došlo ke sloučení Fyzikálního ústavu ČSAV, Ústavu fyziky pevných látek ČSAV a Oddělení nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky. +more Ředitelem ústavu se stal Bohumil Kvasil.

Vědecké sekce

Sekce fyziky elementárních částic

Sekce fyziky elementárních částic je umístěna v Praze v ulici Na Slovance. Zahrnuje čtyři oddělení: oddělení astročásticové fyziky, oddělení experimentální fyziky částic, oddělení teorie a fenomenologie částic, oddělení vývoje detektorů a zpracování dat.

Náplní práce sekce je zkoumání struktury hmoty na úrovni subatomárních částic a sil které mezi nimi působí. Účastní se na experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN a experimentu z oblasti astročásticové fyziky prováděného Observatoří Pierra Augera v Argentině.

V rámci mezinárodního projektu CALICE se podílí na vývoji detektorů pro plánovaný Mezinárodní lineární srážeč elektronů a pozitronů ILC. Má také nezanedbatelný podíl na přípravě a budování gama observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).

Menší měrou se sekce účastní i na dalších experimentech v CERN (ALICE, TOTEM) a na neutrinovém experimentu NOvA.

Sekce fyziky kondenzovaných látek

Sekce fyziky kondenzovaných látek má šest oddělení, z toho pět je umístěných v budově FZÚ v Praze Na Slovance: oddělení magnetických měření a materiálů, Oddělení dielektrik, Oddělení materiálové analýzy, oddělení funkčních materiálů, oddělení chemie.

Oddělení teorie kondenzovaných látek je umístěné v budově Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží.

Předmětem výzkumu sekce je teoretické a experimentální studium struktury a vlastností především multiferoických, piezoelektrických a spintronických materiálů, kapalných krystalů, moderních kovových materiálů, funkčních technických materiálů, jako jsou slitiny s tvarovou pamětí, diamantové povlaky, Heuslerovy slitiny a tenké vrstvy.

Sekce fyziky pevných látek

Tato sekce je umístěna v Praze v ulici Cukrovarnická 112/10 a má celkem 9 oddělení: oddělení spintroniky a nanoelektroniky, oddělení strukturní analýzy, oddělení magnetik a supravodičů, oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, oddělení optických materiálů, oddělení vědecké knihovny, oddělení mechanických dílen a oddělení THS.

Výzkum je zde zaměřen především na magneticky a opticky aktivní materiály, nanokrystalické formy křemíku, polovodičů III-V, diamantu a grafitu a nanostruktury pro biologické, lékařské a mikroelektronické aplikace.

Sekce optiky

Sekce optiky má čtyři oddělení umístěné v budově Na Slovance: oddělení analýzy funkčních materiálů, oddělení optických a biofyzikálních systémů, oddělení nízkoteplotního plazmatu a oddělení optických a mechanických dílen.

Pátým oddělním je Společná laboratoř optiky, kterou sdílí s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Sekce se zaměřuje jak na zkoumání vlastností optického záření, tak výzkum optických materiálů a struktur (včetně dopovaných oxidů a jejich povrchů, vícevrstvých systémů a nanostrukturovaných keramik a krystalů). V oboru klasické optiky řeší problémy interferometrie, holografie, fraktálové optiky, koherenčního a statistického chování světelných svazků.

Kromě toho se podílí na vývoji aplikací pro vědecké a medicínské použití včetně rentgenové optiky pro synchrtronní záření.

Sekce výkonových systémů

Sekce výkonových systémů má tři oddělení: Centrum HiLASE umístěné v Dolních Břežanech, oddělení radiační a chemické fyziky umístěné částečně v budově FZÚ Na Slovance a částečně v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. +morei. , v ulici Pod Vodárenskou věží a oddělení technické podpory umístěné v budově FZÚ Na Slovance.

Sekce se věnuje především základnímu výzkumu laserového plazmatu vytvářeného impulsními výkonovými lasery emitujícími záření v infračervené, viditelné i měkké rentgenové oblasti.

Podílí se ale také na vývoji laserů, například kontinuálního supersonického chemického kyslík-jódového laseru (COIL) kilowattové třídy ve spolupráci s indickým Laser Science & Technology Centre, Indie a laserů založených na diodovém čerpání s vysokou opakovací frekvencí v rámci projektu HiLASE.

Sekce realizace projektu ELI Beamlines

Sekce je umístěna v Dolních Břežanech (Za Radnicí 835) a má 8 sekcí - Oddělení laserových systémů, Oddělení experimentálních programů Beamlines, Oddělení systémového inženýrství, Oddělení konstrukční a projekční podpory, Oddělení financování a monitoringu, Oddělení akvizic a logistiky, Oddělení řízení projektů, Oddělení transferu technologií

Účelem této sekce je příprava a realizace laserového centra ELI Beamlines.