Aristarch Vasiljevič Lentulov
Author
Albert FloresAristarch Vasiljevič Lentulov byl ruský malíř a avantgardní umělec, který se stal jedním z hlavních představitelů ruského kubofuturismu. Narodil se v roce 1882 v Nižním Novgorodu a vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Jeho umělecký styl byl ovlivněn kubismem a futurismem, což se projevuje v jeho abstraktních malbách a dynamických kompozicích. Lentulov také hrál důležitou roli v organizování avantgardních uměleckých skupin v Rusku, jako byla skupina Jack of Diamonds a Obrazy budoucnosti. Byl také zapojen do designu divadelních scén a kostýmů, ačkoli tyto práce nebyly příliš známé nebo přijímány za jeho života. Během první světové války se Lentulov přestěhoval do Paříže, kde se setkal s dalšími umělci a studoval moderní umění. Po návratu do Ruska pak zažil úspěch jako umělecký pedagog a představitel uměleckého svazu Proletkult. Lentulov zemřel v roce 1943 ve věku 60 let. Jeho dílo je dnes považováno za významnou součást ruského a světového moderního umění. Jeho abstraktní a expresionistický styl ovlivnil některé další umělce, zejména v oblasti ruského kubofuturismu.
Životopis
Narodil se 16. ledna 1882 ve vesnici Černaja Pjatina (na oficiálních stránkách Státního ruského muzea uvedena vesnice Vorona) v Nižnelomovském újezdě v Penzenské gubernii v rodině venkovského kněze.
Vzdělání
Studoval uměleckou školu v Penze v ateliéru N. D. +more Selisterova (1898-1900 a 1905), mezi tím v letech 1900-1904 nastoupil na střední uměleckou školu v Kyjevě v ateliéru N. K. Pimoněnka. Od roku 1906 působil v ateliéru D. N. Kardovskéhо v Petrohradě. Poté pokračoval v individuálním studiu v ateliérech Henriho Le Fauconniera, Jeana Metzingera a na soukromé akademii Académie de La Palette v Paříži a také v Itálii.
V letech 1910 až 1916 založil sdružení Kárový spodek. V letech 1926 a 1927 byl členem Asociace umělců revolučního Ruska a následně v letech 1928 až 1932 založil a vedl moskevskou Unii výtvarných umělců, do níž patřili mnozí členové skupiny Kárový spodek. +more V roce 1925 vystavoval na Mezinárodní výstavě dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži, kde získal cenu za scénografii k inscenaci Démon. Svou pedagogickou práci započal v roce 1919, kdy působil jako profesor na VChUTEMASu, v roce 1919 spolupracoval s Institutem výtvarné kultury a v roce 1937 byl profesorem na Moskevském státním akademickém uměleckém institutu Vasilije Ivanoviče Surikova.
Během svého života pracoval i pro divadla. Výtvarně ztvárnil představení v Komorním divadle hru Veselé paničky windsorské od Williama Shakespeara a ve Velkém divadle hru Prométheus od Alexandra Nikolajeviče Skrjabina. +more V roce 1933 měl v Moskvě při příležitosti svých 25 let působení v oblasti umění úspěšnou autorskou výstavu. V roce 1942 se vrátil do Moskvy a prodělal těžkou operaci. Zemřel 15. dubna 1943 v Moskvě. Je pochován na Vagaňkovském hřbitově. .
Rodina
Maria Petrovna Rukina - manželka * Marianna Aristarchovna Lentulova - dcera kunsthistorička, spisovatelka * Apollon Aristarchovič Lentulov - syn z prvního manželství, herec němého filmu * Alexandr Jakovlevič - vnuk (ze strany dcery Marianny Aristrachovny) * Fjodor Alexandrovič Lentulov - pravnuk (ze strany dcery Marianny Aristrachovny), (výtvarník)
Významní žáci
Elij Michajlovič Beljutin * Alexandr Arkadievič Labas * Klavdia Alexandrovna Tutevol
Zastoupení ve sbírkách
Treťjakovská galerie v Moskvě * Ruské státní muzeum v Petrohradě * Dům-muzeum Maxmiliána Vološina v Koktebelu * Oblastní obrazová galerie K. A. +more Savického v Penze * Oblastní umělecké muzeum města Samara * Muzeum Ludwig v Kolíně nad Rýnem * Národní galerie v Praze.
Dílo
Koupající se u Sury (1909, Oblastní obrazová galerie K. A. +more Savického v Penze); * Autoportrét v červené (1908, Ruské státní muzeum); * Alegorie Vlastenecké války roku 1812 (1912, soukromá sbírka P. О. Аvena); * Modrý džbán a ovoce (1913, Treťjakovská galerie); * Zátiší se samovarem (1913, Ruské státní muzeum); * Vasilij Blažený (1913, Treťjakovská galerie); * Astry (1913, Treťjakovská galerie); * Krajina s bránami (1913, Treťjakovská galerie); * Chrám v Kislovodsku (1913, Permská státní umělecká galerie); * Moskva (1913, Treťjakovská galerie); * Vítězná bitva (1914, soukromá sbírka P. О. Аvena); * Nebozvon (1915, Treťjakovská galerie); * Nižnij Novgorod (1915, Treťjakovská galerie); * Autoportrét (1915, Treťjakovská galerie); * U Iverské ikony (1916, Treťjakovská galerie); * Portrét neznámé v modrých šatech (1916); * Cypřiše (1916, Treťjakovská galerie); * Krajina s červeným domem (1917); * Věže Novojeruzalémského kláštera (1917, Ruské státní muzeum); * Klášter (1917, Ruské státní museum); * Nový Jeruzalém (1917, Treťjakovská galerie); * Tverský bulvár (1917, Treťjakovská galerie); * Ženy a ovoce (1917, Rjazaňské oblastní umělecké muzeum); * Ženský portrét (1918, Oblastní obrazová galerie K. A. Savického v Penze); * Krajina s červeným domem (1918, Ruské státní museum); * Autoportrét s houslemi * U Černigovské (1919-1920, Architektonické a umělecké muzeum ve městě Pereslavl-Zalesskij); * Portrét A. J. Tairova (1920); * Krakování v rafinérii (1931, Treťjakovská galerie); * Noc na Patriaršských rybnících (1928, Treťjakovská galerie); * Puškinovo náměstí v noci (1928, Ruské státní museum) * Západ slunce na Volze (1928); * Slunce nad střechami (1928); * Zelenina (1933, Treťjakovská galerie) * Stavba metra na Lublaňském náměstí (1936, Treťjakovská galerie);.
Soubor:Aristarkh Lentulov Self-portrait 1913. jpg|Autoportrét Soubor:Lentulov Nebozvon. +morejpg|Nebozvon Soubor:Lentulov St Basil. jpg|Vasilij Blažený, 1913 Soubor:Lentulov Woman Guitar. jpg|Žena s kytarou, 1913 Soubor:Lentulov Wife Daughter. jpg|Portrét ženy a dcery.