Arnošt Ferdinand Leopold Oktavius de Suys

Technology

12 hours ago

Author

Arnošt Ferdinand Leopold Oktavius de Suys (1630 - 1677) byl šlechtic belgického původu žijící v Čechách.

Otec Ernst de Suys

Rodina de Suys pocházela z Belgie; otec Ernst de Suys (1595 - 1645) byl významný vojevůdce, který se proslavil ve třicetileté válce v císařském vojsku. Podrobněji jeho působení ve třicetileté válce popsal Dr. +more Bernd Warlich. Poprvé jeho jméno historické prameny zmiňují v souvislosti s bitvou u Lützenu v roce 1632. V letech 1632 až 1645 zrekonstruoval Ernst de Suys zámek v Harzé v Belgii, kde je nad průčelím společný erb rodů de Suys a Lynden (jeho manželky Ernestina de Suys, rozená d’Aspremont-Lynden (*1645 v Harzé). V roce 1635 získal Ernst de Suys zámek Tupadly, které byly zkonfiskovány předchozím majitelům Trčkovým. Adam Erdman Trčka z Lípy působil totiž ve Valdštejnově armádě a byl spolu s ním roku 1634 zavražděn. Ernst de Suys zrekonstruoval tvrz na barokní zámek v letech 1636-1640. V roce 1642 Ernst de Suys nechal postavit ke kapli chrámovou loď a faru. Dne 9. 2. 1645 Ernst de Suys získal titul hraběte. V druhé bitvě u Breitenfeldu 2. listopadu 1642 vedl dělostřelecký pluk. V této bitvě byl Ernst de Suys Švédy zajat, držen v zajetí v Erfurtu po dva roky a získal svobodu až po zaplacení výkupného 28. listopadu 1644. Ernst de Suys se poté zúčastnil bitvy u Jankova. Zemřel na úplavici v Rakousku v Ybbsu. Je pohřben v kostele St-Remacle v Lutychu.

Působení Arnošta Ferdinanda v Tupadlech a v Kounicích

Arnošt Ferdinand se v roce 1666 oženil s Klárou Františkou Thunovou a poté žili na zámku v Kounicích. Z jeho činů, kterými podporoval poddané, lze zmínit zpětnou koupi dvorců od císaře +more'>Leopolda I. , které kdysi k panství náležely. Také pro Nehvizdy se mu podařilo 11. 7. 1676 vyprosit obnovu ztracené výsady na dva výroční trhy rozšířené i na prodej dobytka. V roce 1676 tupadelské panství po požáru prodal Marii Barboře z Pöttingů, rozené ze Šternberka. Zásluhou Arnošta de Suys a jeho manželky byl postaven na východním konci městyse při cestě do Bříství špitál pro sedm chudých starců z bývalého panství. Základy špitálu byly položeny v roce 1677. Na špitálu byly dvě tabule ve zdi s těmito nápisy: a Zmínil se o nich Václav Trnka v knize Kounice a Přerov v Čechách. Stejně tak Václav Trnka uvádí 2 zvony v kostele v Kounicích, které byly označeny nápisy připomínající manžele de Suys. Větší zvon má dle Trnky na sobě dva obrazy: krucifix s pannou Marií a sv. Janem po stranách, pak pannu Marii s Jezulátkem na ruce a tento nápis:.

Štolmíř

Václav Trnka popisuje korespondenci hraběte Arnošta de Suys ohledně Černíků, které patřily ke Štolmíři a tamní farář dostával desátku 58 korců rozličného obilí. Hraběti se nelíbilo, že jeho poddaní přísluší k faře pod cizím patronátem. +more Existuje k tomu korespondence z 5. května 1665, kterou sepsal hejtman panství Černokosteleckého Vavřinec Leitter z Tannenbergu a také odpověď Arnošta de Suys z 10. července 1668. A stejně tak posléze hraběnka pojala záměr Černíky odtrhnout od Štolmíře a přidělit je k Bříství. Konsistoř 5. dubna 1675 nařídila vikáři v Labském Kostelci, aby hraběnce sdělil, že přání nemůže vyhovět. Zůstalo tak vše při starém.