Arnošt Paderlík

Arnošt Paderlík (1. prosince 1919 Nučice - 1. června 1999 Praha) byl český malíř, sochař, grafik a pedagog.

Život

Studoval v letech 1937-1943 uměleckoprůmyslovou školu u Františka Kysely. Záhy vstoupil do skupiny Sedm v říjnu, v roce 1943 do SVU Mánes a o dva roky později do SČUG Hollar. +more Od roku 1963 vyučoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho rané dílo je poznamenáno odporem k válce a nese se v expresivním duchu, po válce se vyjádření zjemňuje a hlavním tématem se stává zátiší v picassovském stylu (Koláček a hrnek, 1947), další pole, kde se uplatnil, byla knižní ilustrace, z nich zejména vynikla například ta k biblické Písni písní (1964). V pozdějších letech se začal věnovat také plastice, vycházel z české barokní tradice.

V letech 1939-1941 byl členem skupiny Sedm v říjnu. Zúčastnil se 28. +more Benátského Bienále (1956), 4. bienále v Sao Paulu (1957), 1. trienále India v New Delhi (1968) a 7. sochařského bienále v Middelheimu (1968). V letech 1963-1986 vedl Ateliér figurální a monumentální malby na Akademii výtvarných umění v Praze.

Počátky umělecké tvorby (1936-1939)

Poprvé vystavoval v roce 1936 s výtvarníky Mladé kultury ve Smetanově muzeu v Praze. V letech 1937-1943 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Františka Kysely. +more V roce 1938 začal pracovat v ateliéru sochaře Vincence Makovského. Na jeho popud se následujícího roku stal jeho asistentem na Baťově škole umění ve Zlíně.

Sedm v říjnu (1939-1941)

V roce 1939 se Arnošt Paderlík stal zakládajícím členem výtvarné skupiny Sedm v říjnu. Jejími dalšími členy byli malíři Josef Liesler, Václav Hejna, Václav Plátek, Zdeněk Seydl a sochař Jan Rafael Michálek. +more Na první společné výstavě v Topičově salonu v Praze vystavovali také fotograf Jan Lukas a fotografka Věra Gabrielová. Na druhé výstavě v roce 1940 ke skupině přistoupil malíř František Jiroudek. Jejím teoretikem byl Pavel Kropáček. Skupina plánovaně zanikla s třetí výstavou v roce 1941.

Tvorba Sedmi v říjnu je dávána do souvislosti s reakcí na okupaci a počátek války. V dílech Arnošta Paderlíka z této doby se zpočátku mísily lyrické a melancholické nálady, avšak pozdější obrazy ze souboru Lidé s náměty lidí bez domova byly nepopiratelnými alegoriemi situace člověka v době války.

Obrazy s protiválečnou tematikou (1943-1945)

V období protektorátu Paderlík často koncipoval obrazy jako jinotajná zátiší z malířského či sochařského ateliéru, kde rekvizity odkazovaly k utrpení člověka ve válečné době. Na přehlídce 99 v Topičově salonu v roce 1943 vystavil obraz Tragédie, namalovaný v reakci na vyhlazení Lidic. +more V témže roce uspořádal spolu se Zdeňkem Seydlem první samostatnou výstavu v malé síni Mánesa a byl přijat do Spolku výtvarných umělců Mánes. Na následné výroční výstavě spolku vystavil opět soubor maleb s protiválečnou tematikou, mimo jiné obrazy U okna (1944) či Nokturno (1944).

Problematika zátiší (1946-2001)

Malířská tvorba Arnošta Paderlíka vyrůstala z odkazu francouzských a španělských modernistů, zejména Pabla Picassa a Georgese Braquea, vlastní výraz však nalezl v invariantních zátiších z domácího prostředí.

V obrazech jako Chlapec s beránkem (1961) a Děvče s beránkem (1963) dospěl k symbolické konfrontaci lásky a smrti. Vedle malby se Paderlík soustavně věnoval kresbě, v průběhu 60. +more let zejména kresbám ženských aktů. Jádrem Paderlíkova díla ovšem bylo zátiší. Zájem o tento žánr byl zřejmý již v 1. polovině 40. let, zásadní obrat v jejich poetice však nastal v 2. polovině desetiletí. V obrazech jako Kuchyňské zátiší (1946) či Koláč a vařečka (1947) definoval základní motivický rejstřík své malby a ideovou orientaci na krásu obyčejných věcí a domova. Zátišími z konce 40. a počátku 50. let se vyhýbal explicitním politickým tématům socialistického realismu, optimisticky laděné výjevy z domácnosti však odpovídaly jeho civilnější linii oslavující život prostých lidových vrstev. V závěru 50. let se zátiší stalo součástí komplikovanějších kompozic, v nichž usiloval o jejich syntézu s figurací (např. Návštěva v ateliéru, 1958). Těmi se také přihlásil k dobovému znovuobjevování vazeb s moderním uměním.

Od 60. let se vývoj Paderlíkovy malby odvíjel od zkoumání skladebných možností zátiší s víceméně uzavřeným rejstříkem stavebních prvků. +more Koláče, noviny, hrušky a jiné ovoce umisťoval na obdélné desky stolů před plošná pozadí. Dekorativní skladba plošných plánů souvisle spěla k radikálnějším řešením až do 90. let, kdy vznikl např. výrazně redukovaný obraz Interiér (1991). Návrat k námětu malířských a sochařských ateliérů mu umožnil začlenit „obraz do obrazu“  nebo zapojit figurální motiv, zejména ženský akt (např. Pracovní stůl v ateliéru, 1980 a Malá soukromá pláž, 1987). Teprve v 90. letech do jeho lyrického intimismu začaly pronikat náznaky melancholie (Vítr v ateliéru, 1998).   Arnošt Paderlík, Lekníny, 1973, keramická plastika, pasáž Obchodního domu Kotva, Praha.

Objekty, plastiky a realizace v architektuře (1955-1977)

Třebaže se plastikami prezentoval již se Sedmi v říjnu, jeho zájem o ně akceleroval až v 50. a 60. +more letech. Ke kovovým figurativním objektům z 2. poloviny 50. let ho inspirovaly Picassovy objekty z běžných předmětů. V následujícím desetiletí Paderlík usiloval o tvarově sevřenou plastiku s  předlohami ve schoulených ženských figurách a ovoci. V 70. letech Paderlík provedl několik veřejných realizací, keramiku Lekníny na stěnu Obchodního domu Kotva (1973), abstraktní Památník Vojenského oddílu Železo (odbojové organizace) v Nučicích (1975) nebo figurativní bronz Fontána v hotelu Thermal v Karlových Varech (1977). V roce 1965 byly jeho práce zařazeny na důležitou kolektivní přehlídku Objekt v Galerii Václava Špály v Praze.           .

Ilustrace a scénografie

Již v letech 1940-1945 Paderlík ilustroval verše Kamila Bednáře, Josefa Hiršala nebo Františka Hrubína. Za kresby k románu Maxima Gorkého Matka obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda (1952), čestná uznání v soutěži o nejkrásnější knihu roku získal za doprovod románu Sbohem armádo Ernesta Hemingwaye (1965), Homérovu Odysseiu (1968) a výbor poezie Jiřího Ortena Tisíc nahých trápení (1985). +more Za ilustrace k Šalamounově Písni písní byl oceněn zlatou medailí na knižním veletrhu v Lipsku a stříbrnou medailí v Sao Paulu (obě 1965).

Od konce 30. do začátku 50. +more let se příležitostně věnoval scénografii. Např. pro pražskou Unitarii vytvořil scénu pro hru Moje dáma Pedra Calderón de la Barca (1939, režie: Pavel Tigrid), pro Prozatímní divadlo scénu Kavalíra Páně Miloše Hlávky (1943). Spolupracoval rovněž s Divadélkem pro 99 v podzemním sálu Topičova salonu.

alt=

Ocenění

1955 - Státní cena Klementa Gottwalda * 1972 - zasloužilý umělec * 1979 - vyznamenání Za zásluhy o výstavbu * 1981 - národní umělec

Významné výstavy

1943 Arnošt Paderlík, Zdeněk Seydl. Mánes, Praha * 1945 Arnošt Paderlík: Kresby, monotypy, suché jehly. +more Grafický kabinet Leopold Mazáč (Kabinet grafického umění) - Mazáčova výstavní síň, Praha * 1948 Arnošt Paderlík: Obrazy. Mánes, Praha * 1949 Arnošt Paderlík. Topičův salon, Praha * 1956 Arnošt Paderlík: Kresby, oleje a ilustrace. Kabinet umění, Brno * 1956 Arnošt Paderlík: Drobné oleje a kresby. Galerie Českého fondu výtvarných umění, Praha * 1961 Arnošt Paderlík. Galerie Václava Špály, Praha * 1968 Arnošt Paderlík. Galerie Československý spisovatel, Praha * 1970 Arnošt Paderlík. Mánes, Praha * 1977 Arnošt Paderlík: Práce z let 1971-1977. Mánes, Praha * 1987 Arnošt Paderlík: Tvorba 1977-1987. Staroměstská radnice, Praha * 1989 Arnošt Paderlík. Výstavní síň Emila Filly, Ústí nad Labem * 2001 Arnošt Paderlík. Mánes, Praha a Dům umění, Ostrava * 2018 Arnošt Paderlík: Retrospektiva. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích * 2019 Arnošt Paderlík: Kresby a grafiky. Galerie Millenium, Praha * 2019 Arnošt Paderlík: Obrazy, Galerie Art Praha, Praha * 2019 Arnošt Paderlík: Ilustrace, Národní knihovna České republiky v Praze.

Odkazy

Reference

Literatura

Fiala, Vlastimil: Arnošt Paderlík - Zátiší. Praha: nakladatelství československých výtvarných umělců 1957. +more * Řezáč, Jan: Arnošt Paderlík - Akty. Praha: EUROMEDIA GROUP 1999. * * Pelc, Jaromír: Vítr to rozfouká (Arnošt Paderlík). In: Obrys-Kmen, č. 19, Praha, 1999, 16. července, s. 1.

Externí odkazy

[url=https://www. idnes. +morecz/hradec-kralove/zpravy/mozaika-letiste-samopalnik-budovatelske-dilo-socialismus-restaurovani-kontroverze-hradec-kralove. A201024_578294_hradec-zpravy_pos]Na samopalníka už neprší, záchrana obří budovatelské mozaiky začala, 26. října 2020[/url].

Kategorie:Muži Kategorie:Narození 1919 Kategorie:Úmrtí 1999 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Čeští malíři zátiší Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Výtvarní pedagogové Kategorie:Vyučující na Akademii výtvarných umění Kategorie:Narození 1. prosince Kategorie:Úmrtí 1. června Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Nositelé vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.