Arthur Koppel

Arthur Koppel byla firma působící celosvětově z Německa v letech 1895 až 1909. Obchodovala s potřebami pro lehké hospodářské a průmyslové dráhy „System A. Koppel“, vyráběla pro ně vozidla, stroje a vybavení a tyto dráhy i po celém světě budovala. Jako samostatná zanikla sloučením se společností Orenstein & Koppel.

Historie společnosti

Obchodník Arthur Koppel (1851, Drážďany - 1908, Berlín) byl, spolu s Benno Orensteinem, r. 1876 spoluzakladatelem v té době ještě pouhé obchodní společnosti Orenstein & Koppel. +more Když si oba společníci v dobrém podnikání rozdělili, založil r. 1885 vlastní exportní společnost „Arthur Koppel“, Berlín. Dle dohody připadl Koppelovi ze společného podniku na pět let prodej výrobků na trzích mimo Německo. V té době figuroval i ve firmě Gutfeld & Koppel, se stejným oborem podnikání.

Roku 1886 založil A. Koppel prodejní kancelář v Petrohradě, postupně vznikla obchodní zastoupení v Římě (1887), ve Vídni, Budapešti, Hamburku a v Rio de Janeiru (1888), v Mexiku, Argentině a na Kubě (1890), v Londýně (1891), v Johannesburgu a Surabaji (1892), v Austrálii a Kalkatě (1895), a na řadě dalších míst. +more Zastoupení pro Rakousko-Uhersko, včetně českých zemí, držela firma Rössemann a Kühnemann (mezi roky 1905 až 1914).

V roce 1905 byla dokončena transformace na akciovou společnost „Arthur Koppel AG“ s akciovým kapitálem 9 mil. marek a firma následně vstoupila do kartelového zájmového společenství s následnickou společností Koppelova někdejšího obchodního partnera B. +more Orensteina "AG für Feld- und Kleinbahnen-Bedarf, vorm. Orenstein & Koppel" (Akciová společnost pro potřeby polních a úzkorozchodných drah, dříve Orenstein & Koppel). Po smrti A. Koppela se obě společnosti k 6. únoru 1909 na nové úrovni znovu spojily pod firmou "Orenstein & Koppel-Arthur Koppel Akt. -Ges. " Zahraniční pobočky a zastoupení dále působily pod zavedenou jednoduchou hlavičkou A. Koppel, v některých případech ještě ve 20. letech.

Vlastní výroba pro železniční dráhy

V roce 1886 zahájil Koppel v závodě v Bochumi také vlastní výrobu železničního materiálu pro malodráhy. Výrobní program postupně obsáhl všechny typy vozů pro malé polní a průmyslové železnice, včetně samovykládacích, elektrické lokomotivy, normálně- a úzkorozchodné výhybky a koleje, točny, překládací plošiny, jednokolejnicové systémy, šikmé výtahy, svážnice, nápravová ložiska i výlisky a výkovky pro stavbu vozů. +more Další strojní závod vznikl v Kamenu v Porúří. Roku 1888 vybudoval slévárnu ve Wolgastu, kde se vyráběly ocelové odlitky pro lodní motory, lokomotivy, rypadla i dvojkolí a kování pro vagóny. Roku 1897 vzniklo v Berlíně samostatné oddělení pro elektrické systémy a lokomotivy. Zahraniční výrobní pobočky vznikly v Rusku v Petrohradě (filiálka "A. S. pro konstrukci hospodárných dopravních prostředků a mechanických zařízení systému Arthur Koppel‘ v roce 1896, výrobní závod od 1898), v Pensylvánii u Pittsburgu (1905) a ve Fives-Lille ve Francii (1907). Vlastní parní lokomotivy A. Koppel nevyráběl; v případě, že byly součástí zakázky, objednával je u zavedených výrobců malých lokomotiv, jako Krauss v Mnichově nebo A. Jung, později u O&K i jinde, a dodával s vlastními výrobními štítky.

Pod hlavičkou A. Koppel bylo v letech 1895-1912 vybudováno nebo dodáno vybavení pro desítky především úzkorozchodných drah, koňských i lokomotivních, v celkové délce několika tisíc km po celém světě, a v několika případech je firma i sama provozovala. +more Specialitou byly dráhy v elektrické trakci, dodávané od r. 1896. Firma mimo jiné postavila:.

* svou první elektrickou polní dráhu s přenosným trolejovým vedením v cukrovaru Schottwitz (dnes Sołtysowice v Dolním Slezsku, 1896), * jako první zahraniční dodávku v elektrické trakci drážku o rozchodu 600 mm a délce 2,5 km spojující přístav s cukrovarem Groenendijk v Oosterhoutu poblíž Bredy (Nizozemsko), r. 1897, * plantážní drážky pro Société Générale des Sucreries de la Haute Egypt (cukrovarnická společnost Horního Egypta), v délce 200 km, * lesní a důlní železnice o rozchodu 750 mm na Urale, 116 km, * v letech 1903-1906 nejdelší dráhu s rozchodem 600 mm na světě - důlní železnici Otavi (Otavi Minen- und Eisenbahn-Gesellschaft) v Německé jihozápadní Africe. +more Hlavní trať ze Swakopmundu do Tsumebu přes Windhoek měla délku 380 km, s odbočkami až 580 km, * na Moravě hospodářské drážky v Židlochovicích (760 mm), a Kozlanech u Vyškova (700 mm).

Firma držela několik desítek patentů na originální řešení konstrukčních celků parních kotlů, kolejových vozidel, lanovek, kolejnicových sestav nebo pro elektrickou trakci.

Galerie

Soubor:Arthur_Koppel. jpg|A. +moreKoppel (1851-1908), zakladatel, majitel a ředitel společnosti Soubor:Arthur_Koppel_Feldbahnfabrik,_ca_1900. jpg|Dobový propagační materiál společnosti A. Koppel, cca 1900 Soubor:Elektrische_Feldbahn_in_der_Zuckerfabrik_Groenendyk_(Holland). jpg|Elektrická drážka v cukrovaru Groenendyk u Bredy, Holandsko 1897 Soubor:Arthur_Koppel_-_Railway_for_animal_traction_for_transport_of_sugarcane. _Java. jpg|Drážka A. Koppel v animální trakci na plantáži cukrové třtiny, Jáva 1898 Soubor:Arthur_Koppel_-_Bremsberg,_Verladestelle_(cropped). jpg|Horní nakládací stanice důlní svážnice (šikmého podvozíkového výtahu) dodané firmou Arthur Koppel, ca. 1900 Soubor:Arthur_Koppel_-_Seilbahn_für_Erztransport_(Goldminen,_Transvaal). jpg|Pozemní lanovka fy A. Koppel dodaná pro dopravu rudy, zlatý důl v Transvaalu, jižní Afrika Soubor:Einweihung_einer_Arthur_Koppel'schen_Bahn_in_Peru_-_Inauguration_d'un_chemin_de_fer_economique_systeme_Arthur_Koppel,_au_Perou_(cropped). jpg|Slavnostní otevření železnice vybudované firmou A. Koppel v Peru, cca 1900 Soubor:Arthur_Koppel_-_Elektrische_Förderbahn,_Kreuzungsstelle. jpg|Vlaky elektrické důlní drážky délky 3,5 km o rozchodu 750 mm u Clausthalu v Harzu. Lokomotivy s výkonem 20 PS byly napájeny 330 Vss z troleje Soubor:Bochum_factory_1913. jpg|Pohled na kmenovou továrnu A. Koppela v Bochumi, už po znovusloučení s O&K; před r. 1913 Soubor:Pennsylvania_Koppel_factory. jpg|Americká továrna firmy A. Koppel v Pennsylvánii. Roku 1912 měla 500 zaměstnanců, pro které postavila i obytnou kolonii. Takto vzniklé městečko Koppel se stalo součástí aglomerace Pitsburghu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Výrobci kolejových vozidel Kategorie:Německé firmy Kategorie:Firmy založené roku 1895 Kategorie:Firmy zaniklé roku 1909 Kategorie:Strojírenské firmy