Atrium
Author
Albert FloresAtrium corinthicum v římském domě ve Vaison-la-Romaine, Francie Atrium je centrální prostor obytného domu rozšířený především v období řeckého helénismu a římské antiky. V novověké architektuře se pojmem atrium rozumí zpravidla dvůr zastřešený prosklenou střechou, někdy takovýto zastřešený prostor označujeme slovem dvorana.
Antické atrium
Atrium je pravoúhlý prostor ve střední části domu. V podstatě jde o architektonizovaný, částečně zastřešený dvůr. +more Zastřešená část funguje jako ochoz. Ve střední nezastřešené části bývá, zpravidla ozdobně provedená nádrž na dešťovou vodu - impluvium. Všechny místnosti přiléhající k atriu, jsou z něj přístupné, slouží také k odpočinku rodiny. Světlo do atria proniká jeho střední, nezastřešenou částí. Sekundárně, jsou z něj osvětlovány i přilehlé místnosti.
Vitruvius rozlišuje Atrium tuscanicum (Etruské atrium), v němž je konstrukce střechy nesena dvěma masivními dřevěnými průvlaky položenými souběžně s kratšími stěnami atria, na nichž kolmo leží další dva slabší trámy. Ve střední části atria je nezastřešený prostor - compluvium. +more Střecha je skloněna směrem do tohoto prostoru a mimo dřevěných trámů už není nesena dalšími sloupy či pilíři. Pompejích Atrium pouze se čtyřmi sloupy nazývá Vitruvius Atrium tetrastylicum (Čtyřsloupové atrium). Atrium s velkým počtem sloupů (například 16) pak nazývá Atrium corinthicum (Korintské atrium). Atria úplně překrytá - Atrium testudinatum jsou dle Vitruvia budována tam, kde to příliš nezatíží konstrukci a kde jsou v horních podlažích prostorné místnosti.
Pojem Atrium pochází pravděpodobně z latinského ater, což znamená začouzený. Z toho lze vyvodit, že se zde původně nalézal také krb nebo spíše otevřené ohniště, jehož kouř odcházel otvorem v nezastřešené části atria.
Běžné atrium se střechou skloněnou doprostřed atria nazývá Vitruvius Atrium impluviatum (Okapové atrium). Zároveň oceňuje výhody opačného řešení, kdy se střecha směrem ke compluviu naopak zvedá. +more Nazývá jej Atrium displuviatum (Bezokapové atrium). Výhodou je lepší osvětlení místností (konkrétně jídelny) v zimním období, nevýhodou pak problémy v případě, kdy se ucpou roury odvádějící vodu.
Střecha skloněná do středu atria sloužila též k jímání dešťové vody do pravoúhlé nádrže. Při použití střechy, která se směrem ke středu zvedá byla voda jímána dřevěným potrubím do cisterny, která mohla být umístěna vně objektu.
Atrium v mladším období
Novodobé atrium městské knihovny v Minneapolis, USA V raněkřesťanském období je pojem atrium používán ve smyslu peristyl pro označení nádvoří před průčelím křesťanských bazilik.
Od devatenáctého století, kdy se jako stavební materiály rozšířily kov a sklo je pojem atrium často užíván pro označení dvora krytého skleněnou střechou, může přitom jít o původně nezastřešený dvůr či nádvoří To je časté především u veřejných budov, hotelů, obchodních center atp.
V původní podobě, tj. jako ústřední prostora obytného domu, se atrium objevuje i v moderní architektuře. +more Často jde o částečně otevřený či prosklený prostor, může v něm být nádrž na vodu, osamělý strom, sochařský objekt atp. Takový prostor slouží k rekreaci a je koncipován tak, aby působil útulným, uklidňujícím dojmem.
Galerie
Soubor:Atrium tuscanicum.png|Atrium tuscanicum Soubor:Atrium tetrastylicum.png|Atrium tetrastylicum Soubor:Atrium corinthicum.png|Atrium corinthicum
Soubor:Atrium impluviatumum.png|Atrium impluviatum Soubor:Atrium displuviatumum.png|Atrium displuviatum
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Prostory Kategorie:Části budov Kategorie:Architektonické prvky Kategorie:Starověká římská architektura Kategorie:Zahradní architektura