August Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (10. dubna 1579, Dannenberg - 17. září 1666, Wolfenbüttel) z rodu Welfů byl brunšvicko-lüneburským vévodou. Při rozdělování panství v rodě Welfů v roce 1635 obdržel Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví, kterému vládl až do své smrti. Je považován za jednoho z nejgramotnějších princů své doby, založil ve svém sídle ve Wolfenbüttelu vévodskou knihovnu August, v níž měl uloženu největší sbírku knih a rukopisů tehdejší doby na sever od Alp.

Život

Anselma van Hulle (1717) August se narodil na hradě Dannenberg jako sedmý a nejmladší potomek vévody Jindřicha Brunšvicko-Lüneburského. +more Jeho otec vládl lüneburskému knížectví od roku 1559 spolu se svým mladším bratrem Vilémem. O deset let později, po svém sňatku s Uršulou, dcerou askánského vévody Františka I. Sasko-Lauenburského, se však musel vzdát všech práv a nároků a byl odškodněn malým panstvám Dannenberg. Navíc dostával roční rentu a jeho potomci měli právo na dědictví v případě vymření brunšvicko-wolfenbüttelské linie.

August měl jako nejmladší dítě svých rodičů malé šance chopit se vlády na brunšvických statcích, a tak se soustředil na svá studia v Rostocku, Tübingenu a Štrasburku. Podnikl kavalírskou cestu po Itálii, Francii, Nizozemí a Anglii. +more Do Německa se vrátil ve 25 letech a usadil se v Hitzackeru, kde další tři desítky let žil s malým dvorem a pokračoval ve studiu.

Dědictví pro Augusto vzniklo uprostřed třicetileté války, kdy v roce 1634 zemřel bez dědiců poslední wolfenbüttelský kníže, vévoda Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský. Po zdlouhavých a komplikovaných jednáních se svými zdráhavými příbuznými z rodu Welfů a po zásahu císaře +more_Štýrský'>Ferdinanda II. bylo nakonec dohodnuto, že by měl zdědit wolfenbüttelské knížectví August. Kvůli probíhající válce musel zůstat na zámku Dankwarderode v Braunschweigu a do svého sídla se mohl přestěhovat až v roce 1644. Brzy poté Augustus zavedl řadu vládních reforem a založil Bibliotheca Augusta. Po vestfálském míru v roce 1648 se wolfenbüttelské země pod jeho schopnou vládou z války rychle vzpamatovaly. Conrada Buna, kolem 1650 August byl propagátorem němčiny jako jazyka literatury. Pod pseudonymem Gustavus Selenus napsal v roce 1616 knihu o hře v šachy, Das Schach- oder Königsspiel (Šachy nebo královská hra).

Vévoda zaměstnával jako učitele svých synů učence Justa Georga Schottelia; také vel aktivní korespondenci s Johannem Valentinem Andreaem, zakladatelem esoterického rosekruciánského hnutí. V roce 1632 se setkal s +more_Anhaltsko-Köthenský'>knížetem Ludvíkem I. Anhaltsko-Köthenským a připojil se k jeho literární společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.

August zemřel ve Wolfenbüttelu 17. září 1666 ve věku 87 let. Jeho nástupcem se stal jeho syn Rudolf August.

Manželství a potomci

Socha vévody Augusta na wolfenbüttelském tržišti. +more V prosinci 1607 se osmadvacetiletý August oženil s o pět let starší Klárou Marií (1574-1623), nejstarší dcerou pomořanského vévody Bogislava XIII. Z manželství se narodily dvě mrtvé děti. Klára Marie zemřela v únoru 1623.

* 1. mrtvě narozená dcera (*/† 17. 4. 1609 Scharnebeck) * 2. mrtvě narozený syn (*/† 10. 5. 1610 Hitzacker)

Několik měsíců po smrti první manželky se August v říjnu 1623 jako čtyřiačtyřicetiletý oženil s šestnáctiletou Doroteou (1607-1634), dcerou Rudolfa Anhaltsko-Zerbstského. Z jedenáct let trvajícího manželství se narodilo pět dětíː

* 1. Jindřich August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (28. +more 4. 1625 Hitzacker - 30. 9. 1627 tamtéž) * 2. Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (16. 5. 1627 Hitzacker - 26. 1. 1704 Kissenbrück), vévoda brunšvicko-lüneburský a kníže brunšvicko-wolfenbüttelský od roku 1666 až do své smrti *: I. ⚭ 1650 Kristýna Alžběta z Barby-Mühlingenu (26. 10. 1634 Barby - 2. 5. 1681 Sondershausen) *: II. ⚭ 1681 Rosine Elisabeth Menthe (17. 5. 1663 Braunschweig - 20. 5. 1701 tamtéž), morganatické manželství * 3. Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská (4. 2. 1629 Hitzacker - 12. 12. 1671 Glücksburg) *: ⚭ 1663 Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (19. 6. 1627 Glücksburg - 17. 11. 1698 tamtéž), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburský * 4. Klára Augusta Brunšvicko-Lüneburská (25. 6. 1632 Hitzacker - 6. 10. 1700 Weinsberg) *: ⚭ 1653 Fridrich Württembersko-Neuenstadtský (19. 12. 1615 Stuttgart - 24. 3. 1682 Neuenstadt am Kocher), vévoda württembersko-neuenstadtský * 5. Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (4. 10. 1634 Hitzacker - 27. 3. 1714 Wolfenbüttel), vévoda brunšvicko-lüneburský a kníže brunšvicko-wolfenbüttelský od roku 1704 až do své smrti (předtím v letech 1685-1702 spoluvládce se svým bratrem) *: ⚭ 1656 Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská (24. 5. 1634 Nordborg - 4. 2. 1704 Wolfenbüttel).

Dorotea zemřela v září 1634 a August se v roce 1635 oženil s dvaadvacetiletou Alžbětou Žofií (1613-1676), nejstarší dcerou vévody Jana Albrechta II. +more Meklenburského. S ní měl August dvě dětiː.

* 1. +more_Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský'>Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský (22. 5. 1636 Braunschweig - 23. 4. 1687 Bevern), vévoda brunšvicko-bevernský od roku 1666 až do své smrti *: ⚭ 1667 Kristýna Hesensko-Eschwegská (30. 10. 1649 Kassel - 18. 3. 1702 Bevern) * 2. Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (7. 1. 1638 Braunschweig - 15. 2. 1687 Coburg) *: I. ⚭ 1663 Adolf Vilém Sasko-Eisenašský (15. 5. 1632 Výmar - 21. 11. 1668 Eisenach), vévoda sasko-eisenašský *: II. ⚭ 1676 Albrecht V. Sasko-Koburský (24. 5. 1648 Gotha - 6. 8. 1699 Coburg), vévoda sasko-koburský.