Augustín Malár

Augustín Malár, (18. července 1894, Reitern u Goisernu Rakousko, † březen 1945, koncentrační tábor Flossenbürg Nacistické Německo), byl slovenský generál, v roce 1938 člen ministerstva národní obrany ČSR, během druhé světové války velitel 3. divize "Rázus" při operaci Fall Weiss, velitel a inspektor Vysoké vojenské školy v Bratislavě, velitel Rychlé divize operace Barbarossa a velitel Východoslovenské armády.

Mládí

Augustin Malár se narodil v Horním Rakousku svým rodičům pravděpodobně během jejich dovolené (avšak publikace Novomestský spravodajca z října 2017 uvádí, že se narodil během podomního obchodování rodičů). Své dětství prožil ve Staré Turé kde chodil do obecné školy, kterou ukončil 1906. +more Poté studoval na gymnáziu ve Skalici a maturitu složil 1914 v Šoproni. Na podzim nastoupil studium na teologické fakultě v Bratislavě. Po měsíci studia byl za pobuřování a provokaci písní Hej Slováci po atentátu na Ferdinanda d Este zatčen a odsouzen na sedm měsíců vězení. Po odpykání trestu nastoupil vojenskou službu do C. K. armády a v květnu 1915 jako kadet odvelen k marš batalionu v Bratislavě. V prosinci byl odvelen jako velitel čety na východní frontu u Gorodišče. Na jaře 1916 byl převelen na italskou frontu, kde se v říjnu dostal do zajetí. V únoru 1918 zběhl do československých legií a během srpna se zúčastnil bojů na Monte Baldo a získal hodnost poručíka.

Československo

Po vzniku Československa osvobozoval území Slovenska a působil jako velitel vojsk v Nitře ve válce proti Maďarsku, která probíhala až do roku 1919. V dubnu 1920 byl přijat do čs. +morearmády a za zásluhy obdržel čs. válečný kříž a hodnost kapitána. V letech 1921 - 1922 studoval ve Francii na École spéciale militaire v Saint-Cyr. Přestože ho každoročně jeho velitelé doporučovali na mimořádné povýšení, zůstal až do počátku 30. let v hodnosti štábního kapitána pěchoty. Jednou z příčin bylo jeho nacionalistické slovenské smýšlení.

V roce 1927-30 absolvoval Vysokou vojenskou školu v Praze kde se seznámil se svou první ženou Vlastou Kabešovou. Poté působil na personálním oddělení u 9. +more divize v Bratislavě. Od 1. ledna 1931 se stal majorem a od února 1935 působil na zemském velitelství. V roce 1936 byl převelen na vojenský zeměpisný ústav do Prahy a v roce 1937 byl povýšen na podplukovníka generálního štábu. Tato skutečnost byla pozoruhodná tím, že v československé armádě bylo v té době 1004 podplukovníků a z nich byli pouze dva slovenské národnosti - Augustín Malár a Ferdinand Čatloš.

V roce 1938 působil na ministerstvu národní obrany a zastihlo jej vyhlášení Slovenské autonomie. Byl členem československé delegace na jednání s Maďarskem v Komárně (9. +more - 13. října 1938). Poté působil na Hlavním velitelství v Bratislavě. Po odtržení Slovenska 14. března 1939 podepsal Memorandum proti vyhlášení Slovenského státu. Na druhý den 15. března složil přísahu nové Tisově vládě a byl ustanoven velitelem 6. armádního sboru ve Spišské Nové Vsi, která nesla hlavní tíhu bojů v tzv. Malé válce proti Maďarsku a byl povýšen do hodnosti plukovníka. Patřil k nejschopnějším slovenským velitelům a byl v armádě velmi populární.

2. světová válka

Během invaze do Polska operace Fall Weiss byl velitelem 3. divize Rázus, která do 11. +more září postoupila na čáru Bukowsko-Kulszne-Baligród-Jablonka-Ciszna. Za zásluhy obdržel Železný kříž II. třídy. Po zřízení Vysoké vojenské školy v Bratislavě, byl od 15. února 1940 jejím prvním velitelem. Zároveň zastával funkci inspektora armádních škol a zůstal velitelem 1. pěší divize v Trenčíně. Během útoku na Rusko a operace Barbarossa byl od 24. června 1941 velitelem 2. divize, která byla součástí Rundstedtovy skupiny armád jih a 14. Listovy armády. Během prvních bojů u Lipovce došlo k reorganizaci vojska a od listopadu se stal velitelem Rychlé divize. Ta musela čelit tvrdé ruské ofenzívě u Rostova na Donu. Dne 2. ledna 1942 kdy byl povýšen na generála II. třídy a za zásluhy jej Hitler vyznamenal Rytířským křížem železného kříže. V květnu se velení Rychlé divize ujal gen. Jozef Turanec a Malár se vrátil na Slovensko. Poté působil dva roky jako vojenský velvyslanec v Římě, Budapešti a Berlíně. Zde se v únoru 1944 podruhé oženil a vzal si za manželku mladou německou zubařku Margot Grosse, čímž si získal důvěru Němců a potvrdil nedůvěru Čechů a Edvarda Beneše. Avšak jeho manželka pocházela z rodiny, která byla perzekvována nacisty (viz tv dokument z 2019 Východoslovenská armáda). Z manželství se mu narodil syn Borivoj Malár (4. 11. 1944 - 25. 4. 2016). Borivoj a Margot Malárovi emigrovali v 1974 do Německa. kde si Borivoj změnil jméno na Claus Brust a žil v městě Simmerath s rodinou - manželka Birgitt a synové Borivoj, Andreas a Martin (Novomestský spravodajca z října 2017). Navštívili později také Slovensko.

Slovenské povstání

Pravděpodobně počátkem jara 1944 se Malár vrátil opět na Slovensko. Společně s ministrem obrany Ferdinandem Čatlošem iniciovali již 12. +more února vznik Východoslovenské armády, která byla vyjmuta pozemnímu velitelství v Banské Bystrici a podléhala ministrovi obrany a prezidentovi Tisovi. Společně s Čatlošem připravovali vojenský převrat a záchranu slovenské samostatnosti. Pravděpodobně od 10. června převzal velení Východoslovenské armády po sudetském Němci plk. Rudolfovi Pilfouskovi. Malárova armáda se stala součástí wehrmachtu od 3. srpna 1944, byla jí podřízena a podařilo se jí zpravodajsky infiltrovat. V srpnu 1944 jednal v Piešťanech s umírněnými Hlinkovci o přípravě ozbrojeného povstání Slovenska. Po předčasném vypuknutí povstání se oproti očekávání Goliana nepřidal k povstalcům a zůstal loajální ministrovi obrany Ferdinandu Čatlošovi, kterému jeho alibistický politický plán u sovětů nevyšel. (tzv. Čatlošovo memorandum). Ve středu 30. srpna odletěl z Prešova do Bratislavy a zástupci armády plk. Talskému slíbil, že se do večera vrátí. Po cestě přistál v Popradu a nabádal vojáky, aby neposlouchali Goliana a exilovou Benešovu vládu a odešli zpět ke svým útvarům. Když se dostavil do prezidentské kanceláře, zjistil, že Čatloš již není velitelem armády a Bratislavu kontroluje německý vyslanec Ludin. V rozhlasovém projevu ze dne 30. srpna 1944 se postavil proti povstání a vyzval všechny vojáky, aby se vrátili do kasáren, čímž vyvolal nejen v armádě, ale v celé společnosti dokonalý zmatek, neboť byl uznávanou vojenskou autoritou. Všem posádkám vzkázal, že "ešte neprišiel náš čas" a své Východoslovenské armádě vzkázal, ať vyčká jeho příjezdu. Na druhý den odpoledne 31. srpna tajně odletěl z Bratislavy, ale byl skupinou Mathias na letišti v Prešově ihned zajat i s jeho velitelským štábem. Jako vojenský stratég chtěl, aby Čatlošova akce skončila úspěchem, ale svoji činnost společně dobře nepromysleli a zcela podcenili.

Nejasné úmrtí

Po zatčení v Prešově byl zřejmě vyslýchán v Bratislavě a poté eskortován do rakouského zajateckého tábora v Kaisersteinbruchu poblíž Vídně a odtud do pevnosti Königstein v Sasku, kde bylo umístěno více zajatých generálů. Zpočátku s ním německé orgány zacházely slušně a byl zde identifikován vězni podle nepřehlédnutelné uniformy s německým vyznamenáním, kterou směl nosit. +more Později zřejmě v prosinci, byl Malár převezen do ústředí gestapa na Prinz Albrecht Strasse v Berlíně, kde mu byla uniforma odebrána a byl zbaven vojenské hodnosti i rytířského kříže. Jeho výpovědi byly konfrontovány společně s generálem Štefanem Jurechem, bankéřem Imrichem Karvašem a veliteli slovenského povstání Janem Golianem a Rudolfem Viestem a dalšími. Zahynul pravděpodobně společně s dalšími slovenskými generály Rudolfem Viestem, Janem Golianem a Štefanem Jurechem v koncentračním táboře Flossenbürg počátkem března 1945. ( V lednu 1952 Okresní soud v Bratislavě stanovil období jeho úmrtí do 28. února 1945. ).

Vyznamenání

Železný kříž Železný kříž, Rytířský kříž Železného kříže 1939, udělen 06. +more02. 1942 (Nacistické Německo) * Slovenský válečný vítězný kříž Slovenský válečný vítězný kříž, III. třída (Slovenský štát) * mzh Medaile Za hrdinství , II. stupeň (Slovenský štát) * mzh Medaile Za hrdinstvo, III. stupeň (Slovenský štát) * pmzo Pamětní medaile Za obranu Slovenska v březnu 1939, (Slovenský štát) * Železný kříž Železný kříž, II. třídy (Nacistické Německo) * Croce al merito di guerra Croce al merito di guerra (Itálie) * Medaglia commemorativa dell'Unità d'Italia Medaglia commemorativa dell'Unità d'Italia (Itálie) * Medaglia commemorativa Medaglia commemorativa della guerra italo-austriaca 1915-1918 (Itálie) * 60px| Řád Rumunské hvězdy , V. třída s meči, (Rumunsko) * Československý válečný kříž 1914-1918 Československý válečný kříž 1914-1918 * Československá medaile Vítězství Československá medaile Vítězství * Československá revoluční medaile Československá revoluční medaile * 60px| Medaile za statečnost , malá stříbrná (Rakousko-Uhersko).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=://www.staratura.sk/item/general-augustin-malar/ *[/url]url=://snn.sk/augustin-malar-popravili-nemci-styroch-slovenskych-generalov/

[[Kategorie:Českoslovenští vojáci]url=https://forum. valka. +morecz/topic/view/47678/Malar-Augustin]Valka. cz, Augustín Malár[/url] * [url=https://www. staratura. sk/item/general-augustin-malar/]Stará Turá Oficiální stránky města, Malár Augustín - generál[/url] * [url=https://www. osobnosti. sk/osobnost/augustin-malar-1507]Osobnosti. sk Augustín Malár (Generál slovenskej armády[/url] *[/url]] Kategorie:Slovenští generálové Kategorie:Absolventi École spéciale militaire de Saint-Cyr Kategorie:Osobnosti maďarsko-československé války Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Nositelé Rytířského kříže Železného kříže Kategorie:Nositelé Medaile Za statečnost (Rakousko) Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914-1918 Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Válečného záslužného kříže (Itálie) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Narození 18. července Kategorie:Narození 1894 Kategorie:Narození v Horních Rakousích Kategorie:Úmrtí 1945 Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Flossenbürg Kategorie:Muži.