Koncentrační tábor Flossenbürg

Koncentrační tábor Flossenbürg (německy: Das Konzentrationslager Flossenbürg) byl nacistickým koncentračním táborem zřízeným v květnu 1938 ve Flossenbürgu v Horní Falci (Bavorsko), poblíž hranic s Československem. Až do osvobození v dubnu 1945 prošlo táborem přibližně 100 000 vězňů, z nichž nejméně 30 000 zahynulo.

Historie

Před 2. světovou válkou

Flossenbürg založili nacisté jako tábor pro „antisociální“ (vesměs političtí oponenti) a „kriminální“ živly. Umístění tábora bylo vybráno tak, aby vězni mohli být využiti jako bezplatná pracovní síla pro nedaleké žulové lomy. +more Ty patřily firmě Deutschen Erd- und Steinwerken (DESt - Německé zemní a kamenické práce) vlastněné SS. Flossenbürg náležel do druhé generace nacistických táborů. Je jedním z prvních, v nichž byla uplatňována nová forma teroru pod heslem „Vernichtung durch Arbeit“ (likvidace prací). Vězňové zde museli velmi tvrdě pracovat, aniž by za to dostávali odpovídající stravu a zdravotní péči, přičemž za každý přestupek byli nelítostně trestáni.

Za 2. světové války

Během 2. světové války pocházela většina vězňů poslaných do Flossenbürgu a jeho přibližně 100 pobočních táborů z Němci okupovaných východních zemí. +more Vězni byli ubytováni v 16 dřevěných barácích, krematorium leželo v údolí hned vedle tábora. Počet baráků se postupně zvyšoval. V září 1939 převedly jednotky SS 1 000 politických vězňů do Flossenbürgu z Dachau.

V letech 1941-1942 bylo do tábora dovezeno 1 500 polských zajatců, většinou členů polského hnutí odporu. V červenci 1941 stráže SS zastřelili 40 Poláků na střelnici mimo tábor. +more Do září 1941 esesmani popravili asi třetinu z těchto polských zajatců.

Koncem roku 1941 zde Němci popravili asi 1 000 sovětských válečných zajatců. Kvůli přílivu sovětských zajatců byl v táboře zřízen speciální vnitřní tábor. +more Jejich popravy sporadicky pokračovaly až do roku 1944. V táboře Mülsen St. Micheln, což byla pobočka Flossenbürgu, došlo 1. května 1944 k povstání vězňů. Ti zapálili své pryčny a zabili několik kápů. Stráže SS povstání potlačily, přičemž žádný z vězňů nepřežil. Část povstalců Němci převezli do Flossenbürgu, kde je později popravili.

V únoru 1943 žilo v hlavním táboře Flossenbürg přes 4 000 vězňů. Více než polovina z tohoto počtu byli političtí vězni - Sověti, Češi, Nizozemci a Němci. +more Téměř 800 dalších byli němečtí kriminálníci, více než 100 homosexuálů a 7 Jehovistů. V průběhu války vzrůstala potřeba nucené práce pro potřeby Třetí říše. Výsledkem bylo zřízení mnoha pobočních táborů (Němci je nazývali Außenlager), které patřily pod Flossenbürg. Celkem jich vzniklo asi 100 a nacházely se hlavně v jižním Německu a na západě bývalého Československa. Pohled na tábor v dubnu 1945, krátce po osvobození Od 1. září 1944 se tábor stal výcvikovým centrem pro obrovské množství ženských strážných (Aufseherinnen), které se rekrutovaly většinou z továrních dělnic v Německu a Polsku. Bylo vycvičeno přes 500 žen, které pak sloužily v pobočných táborech Dresden Ilke Werke, Freiberg, Helmbrechts, Holleischen (Holýšov), Leitmeritz (Litoměřice), Mehltheuer, Neustadt (u Koburgu), Nürnberg-Siemens, Oederan, Zwodau (Svatava u Sokolova) a dalších.

V roce 1945 zahrnoval táborový systém Flossenbürgu a jeho pobočných táborů na 40 000 vězňů, z čehož bylo téměř 11 000 žen. Vězni pracovali především ve zbrojním průmyslu a v lomech. +more Stejně jako vězni v ostatních nacistických táborech trpěli podvýživou, nemocemi, přepracováním a krutým zacházením. Krematorium Odhaduje se, že mezi dubnem 1944 a dubnem 1945 bylo zabito více než 1 500 vězňů. Došlo k instalaci 6 nových šibenic. Koncem války přesáhl počet mrtvých kapacitu krematoria. Výsledkem bylo, že esesmani začali těla házet na hromadu, kterou poté polili benzínem a zapálili. Vězni odsouzení na smrt byli drženi o hladu a samotě v tmavé kobce zvané „bunkr“ předtím, než byli popraveni.

Denní režim

Léto: * 4:00 hod. budíček * 5:15 hod. +more nástup s počítáním * 6:00-12:00 hod. práce * 12:00-13:00 hod. oběd * 13:00-18:30 hod. práce * 19:00 hod. večerní nástup s počítáním (trval asi 1 hodinu) * 20:45 hod. „Všichni v barácích“ * 21:00 hod. „Všichni v postelích“ (světla zhasnuta).

Zima: * 5:00 hod. budíček * Práce - od rozednění do setmění

Významní vězni

Jack Agazarian, britský agent Secret Intelligence Service. * Dietrich Bonhoeffer, německý luteránský pastor a teolog. +more * Wilhelm Canaris, velitel zpravodajské služby Abwehr v letech 1935-1944. Popraven 9. dubna 1945. * Filip, lankrabě hesenský, pravnuk královny Viktorie, guvernér Hesenska-Kasselu, člen NSDAP. Později od strany odpadl, Hitler měl navíc podezření, že lankrabě má podíl na pádu Mussoliniho. Uvězněn v táboře v září 1943. Věznění přežil a zemřel v roce 1980. * Ján Golian a Rudolf Viest, slovenští generálové a velitelé Slovenského národního povstání. Zřejmě popraveni v táboře. * Jaromír Hirschau (v roce 1945 si změnil jméno na Horák) - domažlický muzikant, zpěvák lidových písní. * Andrij Juščenko, otec bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. * Václav Hošek, československý olympionik. Zastřelen při pokusu o útěk. * Záviš Kalandra, český historik a novinář. * Dmitrij Karbyšev, generál Rudé armády v letech 1943-1944. * Jan Kefer, český astrolog, hermetik a publicista. * Ferdinand Knobloch, český psychiatr * Ignacy Oziewicz, první velitel polské odbojové armády Narodowe Sily Zbrojne. * Hjalmar Schacht, říšský ministr hospodářství (1934-1937), prezident říšské banky (1924-1930; 1933-1939). * Kurt Schumacher, budoucí hlava německé sociální demokracie SPD. * Kurt von Schuschnigg a jeho žena, rakouský politik. * Vladimír Škacha, československý voják, příslušník výsadku Silver B. * Václav Valek JUDr. , český právník a člen Sokola. * Václav Valek ml. , student právnické fakulty v Praze. * Marcel Verfaillie, francouzský komunista a člen protinacistického odboje. Popraven v táboře. * Jan Francl, ředitel gymnázia Benešov.

Pochod smrti a osvobození

Současná podoba budovy velitelství tábora Začátkem dubna 1945, když se americké jednotky začaly blížit k táboru, popravili nacisté skupinu lidí, kteří byli zapleteni do +more_července_1944'>atentátu na Hitlera v červenci 1944. Jednalo se o generála Hanse Ostera, admirála Wilhelma Canarise, rev. Dr. Dietricha Bonhoeffera, Dr. Karla Sacka, Dr. Theodora Strüncka a generála Friedricha von Rabenau. Spolu s nimi byl zabit francouzský odbojář Simone Michel-Lévy, který v táboře organizoval povstání. 20. dubna 1945 začala násilná evakuace 22 000 vězňů. V táboře byli ponecháni jen ti velmi slabí. Cílem pochodu smrti byl lágr Dachau. Předtím, než vězni dosáhli svého cíle, jich více než 7 000 zemřelo vysílením nebo je zastřelily stráže SS. V druhé polovině dubna 1945 byl vypraven transport 2 500 až 3 000 vězňů do koncentračního tábora Mauthausen, dne 21. dubna dorazil transport do Horní Břízy, kde i přes pomoc místních občanů zemřelo 35 vězňů hlady.

Než americká armáda tábor 23. dubna 1945 osvobodila, zahynulo ve Flossenbürgu více než 30 000 vězňů. +more Vojáci jednotek 90. a 97. pěší divize našli v táborových barácích asi 1 600 nemocných a slabých vězňů.

Velitelé tábora

SS-Sturmbannführer Jacob Weiserborn - květen 1938 - leden 1939. * SS-Obersturmbannführer Karl Kunstler - leden 1939 - červenec 1942. +more * SS-Hauptsturmführer Karl Fritzsch - červenec 1942 - září 1942. * SS-Sturmbannführer Egon Zill - září 1942 - duben 1943. * SS-Sturmbannführer Max Kögel - duben 1943 - duben 1945.

Poválečný soudní proces

Soud se zločinci z Flossenbürgu začal v Dachau 12. června 1946 a skončil 22. +more ledna 1947. 46 (někdy se udává 52) bývalých „zaměstnanců“ tábora bylo americkým vojenským soudem obžalováno ze zločinů vraždy, mučení a hladovění vězňů. 40 bylo shledáno vinnými: 15 z nich bylo odsouzeno k smrti, 11 dostalo doživotí a 14 obdrželo trest od 1 roku do 30 let vězení.

Současnost

22. července 2007 bylo ve Flossenbürgu otevřeno muzeum holokaustu. +more Ceremonii navštívilo 84 bývalých vězňů tábora a prezident Ukrajiny Viktor Juščenko, jehož otec byl v táboře 5 měsíců vězněn.

Flossenbürg v literatuře

Koncentrační tábor Flossenbürg hraje důležitou úlohu ve slavném autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi německého spisovatele Max von der Grüna.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. holocaust. +morecz/cz2/history/camps/flossenbuerg]Holocaust. cz - Flossenbürg[/url] * [url=https://www. irozhlas. cz/veda-technologie_historie/v-roce-1945-projizdela-horni-brizou-v-transportu-smrti-ted-se-do-mesta-vratila_201305061842_akottova]Transport smrti v Horní Bříze[/url].

Flossenbürg Kategorie:Muzea v Německu Kategorie:Vzniklo 1938 Kategorie:Zaniklo 1945 Kategorie:Pomníky a památníky v Německu Kategorie:Zločiny proti lidskosti