Holýšov

Město Holýšov (v místním nářečí Holejšov) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije v něm obyvatel. Jde o třetí největší město v okrese Plzeň-jih (po Přešticích a Dobřanech). Jeho poloha je na pravém břehu řeky Radbuzy, jihozápadním směrem od města Plzeň a severovýchodním směrem od města Domažlice. Holýšov leží na úpatí vrchu Trný (516 m n. m.) a Makového vrchu (480 m n. m.). Město je ze tří stran obklopeno lesy.

Historie

Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. V letech 1202 až 1210 se předpokládá založení ženského kláštera Vojslavou, sestrou blahoslaveného Hroznaty. +more První písemné záznamy o existenci města jsou z 23. května 1272, kdy papež Řehoř X. vydal v Orvietu na požádání třetího chotěšovského probošta Mírka listinu, kterou chotěšovskému klášteru nejen potvrdil nový majetek, ale i všechny dřívější statky, práva a výsady, stejně jako i přijetí pod ochranu papežské stolice. Mezi 22 vesnicemi, které klášteru daroval kníže Hroznata, je město zmíněno pod názvem Holissono. V roce 1383 je doložena existence kostela. Ve 14. a 15. století patřil Holýšov do majetku Lobkoviců. Po období husitských válek se v držení obce vystřídalo několik okolních šlechtických rodů.

Novověk

V 16. století byli majiteli obce Lobkovicové, kteří sídlili na zámku v nedalekém Horšovském Týně. +more Poté byla obec vrácena zpět chotěšovskému klášteru a po jeho zrušení v roce 1782 se majitelem Holýšova stává kníže Thurn-Taxis. V majetku tohoto rodu byl Holýšov do roku 1919. Jižním směrem od obce se počátkem 19. století těžilo černé uhlí. Kromě uhlí se v okolí Holýšova těžilo také olovo, zinek, stříbro a tuha. Samotný Holýšov byl zemědělskou obcí až do roku 1897, kdy zde byla sklářskou rodinou Zieglerů založena rozsáhlá sklárna na tabulové a zrcadlové sklo. Šlo o největší podnik svého druhu v Rakousko-Uhersku, který čítal kolem 900 zaměstnanců. Černé uhlí z nedalekých dolů bylo do továrny dopravováno lanovkou. Sklárna ročně produkovala až 1000 vagónů skla (asi deset tisíc tun skla), které se vyváželo do celé Evropy a Ameriky. V roce 1934 byl provoz sklárny ukončen v důsledku hospodářské krize, vyčerpání blízkých nalezišť černého uhlí a nárůstu konkurence. Ve druhé polovině 30. let obcí procházela linie betonového opevnění. Šlo o lehké opevnění vz. 36 a vz. 37.

Druhá světová válka

Holýšov byl mezi světovými válkami převážně německy mluvícím městem, a proto se stal součástí Sudet a po podepsání Mnichovské dohody připadl do Říše. Bývalá sklárna byla v roce 1939 přebudována na muniční továrnu MWH (Metalwerke Holleischen) vyrábějící letadlovou a protiletadlovou munici. +more V továrně pracovalo asi 6000 pracovníků, které tvořili totálně nasazení, váleční zajatci a vězni. Na území obce vzniklo 6 pracovních a zajateckých táborů a v roce 1944 také pobočný ženský koncentrační tábor tábora ve Flossenbürgu. Pro mistry a výše postavené zaměstnance továrny, jakož i pro dozorce bylo v obci vystavěno rozsáhlé sídliště v saském stavebním stylu prostě označované jako (sídliště), po válce mu byl přidělen název Výhledy. V prostorách bývalé sklárny se vyráběly pouze mechanické součástky, v lese severním směrem od města pak měla továrna svůj pobočný závod, kde docházelo k chemické výrobě složí a finální kompletaci střel. V těchto prostorách po válce vznikla vojenská kasárna československé armády. Továrna byla koncem války bombardována spojeneckými jednotkami, ale většina zásahů ji minula.

===== Osvobození ===== Holýšovský koncentrační tábor byl osvobozen 5. května 1945 polskou Svatokřižskou brigádou, která přes protektorát Čechy a Morava ustupovala před Rudou armádou. +more Polská brigáda vnikla i do areálu muniční továrny, kde zajala tamní stráž a jejího velitele, poté však narazila na odpor v ulicích a byla donucena se stáhnout. Podle popisu velitele brigády měl velitel koncentračního tábora rozkaz celý tábor i s vězeňkyněmi spálit, jakmile se Američané přiblíží k obci. Tomu Svatokřižská brigáda zabránila. Polská brigáda vedla s Američany jednání a byla začleněna mezi spojenecké jednotky. Dne 6. května 1945 do obce v ranních hodinách vstoupila 2. pěší divize americké armády, kterou následovaly další spojenecké jednotky a obec byla bez dalšího odporu definitivně osvobozena. Součástí americké armády byl i 17. belgický střelecký prapor, v němž sloužili dobrovolníci z Belgie, kteří si v Holýšově po válce zřídili velitelství a až do listopadu 1945 dohlíželi na propouštění vězeňkyň a jejich úspěšný návrat do jejich domovů. Značnou část vězeňkyň tvořily Francouzky, ale byly zde vězněny i Polky, Rusky, Maďarky a ženy dalších národností. V roce 2008 byli tři váleční veteráni z Belgie - Albert Gélise, Louis A. H. Gihoul a Arthur Otto - oceněni čestným občanstvím města Holýšov a na základě této události pak v roce 2012 belgický 17. střelecký prapor předal městu svoji standartu. Po válce byly bývalé pracovní a zajatecké tábory využity jako sběrné tábory pro německy mluvící obyvatelstvo žijící v Holýšově a jeho okolí. Z těchto sběrných táborů bylo vypraveno 11 transportů, ve kterých bylo z Československa vyhnáno 13 410 jeho bývalých německy mluvících občanů. Holýšov tak byl téměř vylidněn a postupně se tak do města přistěhovávali noví obyvatelé.

Poválečný vývoj

Z bývalé sklárny a muniční továrny byla po válce vybudována továrna SVA Holýšov. Podnik se zaměřoval na výrobu náhradních dílů všech automobilů, které se tehdy v Československu vyráběly. +more Později se továrna začala orientovat na výrobu a generální opravy autobusových karoserií. V roce 1960 byla obec Holýšov povýšena na město a továrna se dostala na vrchol svého významu. Podnik se mimo jiné proslavil především výrobou autobusu Škoda 706 RTO. Tento model se rozšířil po celém Československu a v SVA Holýšov se denně vyrábělo až 8 autobusů. Dále zde bylo vyrobeno několik přenosových vozů pro československou televizi. V roce 1972 byla výroba tohoto modelu ukončena a závod byl začleněn pod národní společnost LIAZ.

Po sametové revoluci byl LIAZ privatizován a v současnosti je pod značkou Daimler Buses (dříve EvoBus) součástí firmy Mercedes-Benz.

Obyvatelstvo

Holýšov se vlivem průmyslu dále rozvíjí a stoupá i počet jeho obyvatel. V roce 2006 jich v Holýšově žilo 4 813, počátkem roku 2012 jich bylo 4 943 a v roce 2016 měl Holýšov 5 023 obyvatel.

Městská správa

Do konce roku 2020 spadal Holýšov do okresu Domažlice, od začátku roku 2021 je součástí okresu Plzeň-jih.

Holýšov je obec s pověřeným obecním úřadem pro obce: * Bukovec * Čečovice * Černovice * Horní Kamenice * Kvíčovice * Neuměř * Štichov * Všekary

Holýšov je začleněn do svazku obcí Mikroregion Radbuza.

Části města

Holýšov (včetně ZSJ Nový Dvůr) * Dolní Kamenice

Od 1. října 1984 do 23. +more listopadu 1990 k městu patřil i Bukovec, Čečovice, Černovice a Nemněnice.

Městské symboly

Znak byl městu udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993 a vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 24. +more listopadu 2014.

Blason znaku: Zlato-modře dělený štít. V horním poli troje černé paroží (2+1), v dolním poli křížem přeložený klíč a meč, vše stříbrné.

Horní polovinu štítu tvoří paroží, symbol českého vladyky Hroznaty, zakladatele tepelského a chotěšovského kláštera, ke kterému obec v minulosti patřila. Skřížený klíč a meč v dolní polovině jsou potom atributy svatého Petra a Pavla, jimž je zasvěcen holýšovský kostel.

Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý. Ve žlutém tři (2, 1) černá paroží, v modrém kosmo klíč zuby nahoru a k dolnímu rohu listu, šikmo podložený mečem hrotem k hornímu cípu listu, obojí bílé. +more Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Ekonomika

Autobus Škoda 706 RTO vyráběný v Holýšově

Mezi tradiční produkty Holýšova patří autobusy LIAZ. V roce 2008 byl provoz továrny jejím majitelem ukončen a její části byly rozprodány nebo od té doby chátrají a zejí prázdnotou. +more Holýšov si přesto zachoval průmyslový ráz a i v současnosti v něm působí celá řada průmyslových podniků a menších firem. Největším podnikem je firma Daimler Buses (dříve EvoBus), která je součástí koncernu Daimler Truck AG a vyrábí karoserie pro autobusy značek Mercedes-Benz a Setra. EvoBus v roce 2018 zaměstnával 640 lidí. Dále vyrábí ve městě firmy Wuppermann, MAHLE Behr či kabelovna Kabex a další firmy, jejichž převážná část působí v průmyslové zóně, která vznikla na místě bývalých vojenských kasáren.

Doprava

Město leží na silnici č. I/26 na trase Plzeň - Folmava-Bavorsko a železniční trať Plzeň - Domažlice - Furth im Wald. +more Na železniční trati se nachází stanice Holýšov.

Městem projíždí také celá řada zejména místních autobusových linek s hlavní zastávkou U obuvi, asi 700 m od náměstí. Nejvýznamnějšími spoji jsou asi linky Plzeň-Domažlice a dálková linka Praha - Plzeň - Domažlice. +more Ostatní linky slouží zejména ke spojení okolních vesnic s městem.

Školství

Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu. V Táborové ulici je základní škola. +more Město má také základní uměleckou školu, která se nachází ve školní ulici. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích. Ve městě je také zdravotní středisko.

Sport

V Holýšově se nachází fotbalový stadion, vedle něj jsou tenisové kurty, o kousek dál se nachází kuželky. V místech bývalých kasáren se nachází paintballový areál.

Sportovní kluby v Holýšově

Logo FK Holýšov

* HC Holýšov působí v Plzeňské krajské soutěži - sk. C, sedmé české nejvyšší soutěži ledního hokeje. +more Klubové barvy jsou modrá a bílá. * FK Holýšov založený v roce 1925 * TJ Holýšov * oddíl Zápasu-Wrestling Holýšov.

Pekelný ostrov

U města se od roku 2012 v červenci koná hudební open-air festival Pekelný ostrov pořádaný společnosti Westmusic. Převážnou část hudební nabídky tvoří české i zahraniční rockové kapely. +more Místem konání je areál ostrova o rozloze 2,5 ha u města Holýšov vymezeného náhonem a řekou Radbuzou. Jedná se skutečně o ostrov, který je lemován z části náhonem a z části řekou Radbuzou.

Volby

Pamětihodnosti

Holýšovská radnice na náměstí 5. května, vystavěná v roce 1927 * Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí 5. +more května * Dům dějin Holýšovska na náměstí 5. května - malé muzeum otevřené v roce 2014, zaměřené především na historii města za první republiky a za druhé světové války * Pamětní deska u bývalého Koncentračního tábora Holýšov * Pomník padlých na třídě 1. máje * Sídliště Výhledy, vystavěné válečnými zajatci během druhé světové války * Areál SVA Holýšov, dříve sklárna, za druhé světové války muniční továrna, poté výrobna náhradních dílů, autobusů a karoserií * Objekty lehkého opevnění * Na vrchu Trní severovýchodně od města se nachází pozůstatky holýšovského hradiště z pozdní doby halštatské. * Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem druhé světové války.

Osobnosti města

Patrik Stoklasa (1981-2004), zpěvák a muzikálový herec * Jiří Vaněk (tenista) (* 24. dubna 1978), tenista * Oldřich Vlach (3. +more července 1941), herec * Štěpánka Haničincová (30. září 1931 - 27. října 1999), herečka, scenáristka, dramaturgyně a televizní moderátorka * Filip Grznár (1. února 1985), kulturista soutěžící ve federaci WBFF * Pavel Beran (14. června 1993), profesionální kulturista soutěžící ve federaci IFBB PRO.

Partnerská města

Kümmersbruck, Německo * Port, Švýcarsko

Vodstvo

Vodní tok: řeka Radbuza * Rekreační Holýšovský rybník (70 ha)

Další fotografie

Soubor:Holýšov - radnice 1. jpg|Holýšovská radnice Soubor:Holýšov - náměstí 5. +more května 2. jpg|Náměstí 5. května Soubor:Dům dějin Holýšovska. jpg|Dům dějin Holýšovska Soubor:Holýšov, church. jpg| Kostel sv. Petra a Pavla Soubor:Holýšov, 5. května square, restaurant. jpg| Restaurace na nám. 5. května Soubor:Holýšov, train station. jpg| Nádraží Soubor:Holýšov, Táborová street. jpg| Táborová ulice.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Plzeň-jih Kategorie:Mikroregion Radbuza Kategorie:Místní akční skupina Český les Kategorie:Svazek Domažlicko Kategorie:Města v okrese Plzeň-jih Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině Kategorie:Sídla na Radbuze