Klášter Chotěšov

Historie

Ženský klášter byl založen mezi lety 1202-1210 blahoslaveným Hroznatou na žádost jeho sestry a přesunula se sem část sester premonstrátek z kláštera v Doksanech. Po smrti +more'>Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl klášter i s kostelem v témže roce vypleněn. Po opravě byl kostel roku 1282 znovu vysvěcen.

Freska znázorňující legendu o založení Za vlády +more'>Karla IV. byl opraven konvent a klášter zažíval rozkvět - v jeho držení bylo například 56 vesnic a města Stod, Holýšov a Dobřany.

Na počátku husitských válek došlo k dalšímu poboření a vypálení kláštera. Následná obnova trvala až do roku 1490.

V letech 1271-1339 získal chotěšovský konvent hospodářsky v litoměřické diecézi velmi výnosné zboží, jehož jádrem se staly Encovany na Litoměřicku. Přestože chotěšovský klášter toto zboží často zastavoval a od husitských válek až do roku 1498 byl statek dlouhodobě zastaven, zůstal v jeho držení až do roku 1563. +more V Encovanech vzniklo po roce 1511 dokonce letní sídlo chotěšovských premonstrátek. V postě roku 1533 však strahovský opat Jan zjistil při vizitaci takový pokles kázně, že po marných pokusech zavést opět disciplínu požádal tepelský opat, bezprostřední nadřízený chotěšovského konventu, přímo krále o zakročení. Po ukončení vyšetřování nařídil král Ferdinand I. Encovany roku 1543 zastavit a roku 1563 prodat. Tak zanikl majetek tohoto kláštera na území litoměřické diecéze.

V období vrcholného baroka byla roku 1756 dokončena čtyřkřídlá budova konventu, zřejmě podle projektu Jakuba Augustona. Autorem freskové výzdoby byl František Julius Lux.

22. +more března 1782 císař Josef II. klášter zrušil. Řádové sestry dostaly rentu a musely se vystěhovat. Klášter i se svými majetky byl poté předán do správy náboženského fondu.

V roce 1822 koupil Chotěšov i s panstvím od náboženského fondu kníže Karel Alexander von Thurn und Taxis z Řezna.

Roku 1878 byla budova konventu pronajata sestrám vizitantkám vypovězeným z Porýní. Sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely penzionát pro výchovu dívek.

V roce 1925 byl v rámci zákonů o pozemkové reformě majetek Thurn-Taxisům zkonfiskován a zůstaly jim jen klášterní budovy.

Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost.

V roce 1950 připadl klášter armádě, která jej užívala až do roku 1973. V té době došlo k naprosté devastaci celého areálu kláštera. +more Část své základní vojenské služby si zde od roku 1963 odsloužil i písničkář Karel Kryl.

Kronika událostí z let 1782-2011

22. 3. +more 1782 - na základě patentu Josefa II. ze 7. prosince 1781 byl ženský kláštera v Chotěšově zrušen. 18. března 1782 se dostavil plzeňský hejtman von Widersperg, aby oznámil zrušení kláštera. Musel však skoro týden čekat, než dostal biskupské zrušení klausury. Jeptišky (celkem 44 řádových sester) setrvaly v konventu až do 22. července 1782, kdy obdržely odstupné 200 zlatých. Poté si našly různá zaměstnání. Probošt páter Pavel Joseph Nowak dostal odstupné 4500 zlatých, zakoupil dům v Dobřanech, kde žil do roku 1797. Téhož roku bylo do správy Náboženského fondu předáno: 3 města, 39 obcí, 8 statků se všemi polnostmi, 5 mlýnů, 32 000 měřic lesa a 14 rybníků. * 1788 - číslování domů podle dekretu Marie Terezie z roku 1770. Klášter obdržel číslo popisné 1. V Chotěšově bylo zapsáno 82 domů. * 1802 - byl zbořen poutní kostel sv. Kříže na Křížovém vrchu. * 1. ledna 1822 Chotěšovské panství zakoupil kníže Karel Alexander Thurn-Taxis z Regensburgu za 1 080 000 zlatých stříbrné měny. * 3. 9. 1837 - v klášterním dvoře vznikl požár, shořely 3 stodoly, sýpka, kolna na vozy, obydlí pro správce a dvě přilehlé věže k prelatuře. Požár se přenesl i na kostel sv. Václava, jenž byl od roku 1782 uzavřen a chátral. Vyhořela věž s krásnými hodinami a následně i druhá. Věže byly opatřeny měděnými plechovými střechami a pěknými zvony. Špička hořící věže nespadla naštěstí na budovu konventu, ale do dvora a zabořila se do země do hloubky jednoho sáhu. Lomový kámen ze zříceného kostela byl téhož roku použit na stavbu velkého ovčína. * 1859 - na Křížové hoře byla zahájena stavba nového poutního kostelíka Tří sv. Janů. Dodatečně přistavěn hostinec. * 12. června 1878 - budova konventu byla pronajata sestrám řádu Navštívení Panny Marie vypovězeným z Porýní, z německého Moselweissu (dnes předměstí Koblenze). Sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely pensionát pro výchovu dívek. Tuto rodinnou školu navštěvovaly dívky z bohatých rodin, které se zde vzdělávaly v cizích jazycích a dalších středoškolských předmětech. * 1900 - na Křížovém vrchu byla postavena Křížová cesta. * 24. 10. 1901 - byl vysvěcen kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který byl přistavěn ke konventu podle plánů chebského architekta Adama Haberzettla. * 17. 10. 1911 - v zahradě pod klášterem vysvěcena socha Krista z bílého mramoru ke třísetletému výročí založení řádu Navštívení Panny Marie francouzským biskupem sv. Františkem Saleským. * 2. 2. 1919 - slavnostní otevření české soukromé matiční školy v Chotěšově. Přihlásilo se 195 českých dětí. Dvě třídy a byty učitelů byly umístěny v severovýchodní části konventu, dvě třídy v německé škole. * 1925 - na základě zákonů o první pozemkové reformě byl majetek Thurn-Taxisů zkonfiskován. Dvory byly dílem prodány městu Plzni, dílem pachtýřům. Pouze historicky cenné klášterní budovy byly ponechány dosavadnímu majiteli. * 1927 - ke kostelíku na Křížové hoře přistavěna sakristie. * 1. 9. 1928 - začalo vyučování v nově postavené české škole čp. 388. Původní matiční škola v klášteře byla zrušena. * 1931 - ke kostelíku na Křížové hoře přistavěna věž. * 1937 - sestry od Thurn-Taxise za symbolickou cenu odkoupily konvent s přilehlými budovami a zahradami. * Říjen 1938 - činnost řádové školy a penzionátu byla v důsledku válečných událostí ukončena. Chotěšov byl jako součást Sudet přivtělen k Říši. * 1941 - během války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. Kromě toho bylo v jednom křídle ubytováno 200 totálně nasazených dívek, které pracovaly v okolních muničních továrnách. * 1945 - 24. 5. vydal Zemský národní výbor v Praze výnos č. 105ú45, jímž pověřuje Charitu převzít německé sociální ústavy do své správy a dosadit do nich české vedení. 28. 5. se stala představenou kláštera Sr. Marie Josefa Štruncová. Pod vedením Státní památkové správy v Plzni došlo k výměně oken na prelatuře, oplechování báně nad kaplí v prelatuře a dalších bání. * 1946 - bylo vysídleno neboli odsunuto německé obyvatelstvo. Asi 23 řádových sester německé národnosti odvezli američtí vojáci již v roce 1945. O provoz starobince pečovalo asi 22 zbylých českých řádových sester. * 31. července 1950 - sestry a starobinec byly vystěhovány do Litoměřic a do celého kláštera se nastěhovala Československá armáda. * 1956 - v konventu dokončena stavba kotelny na ohřev teplé vody. * 1957 - provedena výměna tašek na konventu. * 1958 až 1959 provedeno oplechování obou věží nad kostelem a obou kalichů nad konventem. * 1967 - vrchol Křížové hory obsadila armáda a využívala jej k protiletecké obraně. * 1973 - když 22. 3. armáda objekt opustila, vyzněl její pobyt přiznáním 10milionové škody, která nebyla nikdy uhrazena. V červnu hodlala Výpočetní a kontrolní ústředna spojů zřídit v přízemí konventu výpočetní stanici, proto do sálů začali stěhovat děrnoštítkové stroje. Jelikož však neobdrželi příděl pracovních sil, bylo stěhování zastaveno. Činnost se omezila jen na skladování poštovních platebních ústřižků. Definitivně se VAKUS vystěhoval 31. prosince 1994. * 1976 - v obytné budově vedle barokního pavilonu byl zřízen pobočný sklad knih pro Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni. Bylo zde uskladněno asi 1700 m knih. Sklad byl vystěhován v roce 1990. * 1977 - závod Obráběcí stroje Škoda Plzeň měl pronajaty sklady v hospodářských budovách u silnice na skladování nadnormativních zásob. (Škodovka se vystěhovala r. 1994) * 1990 - k 1. 1. přešel klášter do správy podniku Restaurace a jídelny Liberec, který začal opravovat střechu konventu. 4. 11. vypukl na střeše požár. Způsobili ho zřejmě pokrývači, kteří ten den pracovali na střeše.

Jména a doba působení jednotlivých proboštů

# Zdislav 1227-1249 # Gothard 1249-1266 # Mirek 1266-1271 # Miroslav 1271-1298 # Konrád 1298-1303 # Vyšemír 1303-1310 # Žibřid (Siegfried)1310-1312 # Pernold 1312-1326 # Petr I. 1326-1354 # Jan I. +more 1354-1363 # Ješek 1363-1368 # Oldřich 1368-1380 # Hartmann 1380-1384 # Sulek 1384-1412 # Hynek 1412-1423 # Petr II. 1423-1431 # Václav 1431-1453 # Jiří I. Plotner 1453-1481 # Tristram 1481-1492 # Erhard Mügler 1492-1504 # Klement 1504-1519 # Zikmund Gürl 1519-1521 # Matěj I. 1521-1549 # Havel 1549-1552 # Jan II. Muth 1552-1558 # Adam I. Hasler 1558-1585 # Matěj II. Herold 1585-1588 # Vavřinec Kastl 1588-1593 # Jiří II. Scheitler 1593-1598 # Adam II. Rudrisch 1598-1633 # Pavel I. Herold 1633-1639 # Zachariáš Bandhauer 1639-1657 # Vojtěch Pelletz 1657-1666 # Michael Kastl 1666-1698 # Ondřej Fabricius 1698-1706 # Dominik Peterka 1706-1736 # Kryštof Schmidl 1736-1761 # Siard Pfeifer 1761-1779 # Pavel II. Novák 1779-1782.

Správní úřad - tzv. Lesovna

Budova správního úřadu chotěšovského kláštera je postavena na obvodu klášterního dvora, v jeho jižní části. Je to obdélná patrová stavba s podélnou osou ve směru jihovýchod - severozápad, jež kdysi sloužila pro správu panství ve vlastnictví kláštera. +more Na severozápadní štítové průčelí navazuje užší přístavek, v němž bývala brána, jíž se kdysi vstupovalo do kláštera. Kolmo na něj je napojen přístavek schodiště do patra a vně přístavků navazují sklepy.

Lesovnu nechal spolu s klášterní bránou, věží a stodolou postavit u severozápadní zdi někdy kolem roku 1660 probošt Vojtěch Pelletius (1657-1666). V té době se klášter těšil plnému rozkvětu a blahobytu.

Jedná se o stavbu zděnou převážně z kamenného zdiva, která je částečně podsklepena a zastřešena sedlovou střechou. Jihovýchodní průčelí má strmou valbu, střešní krytinu tvoří tašky bobrovky. +more Lesovna prošla v 19. století stavebními úpravami.

Objekt původně sloužil jako hospodářská a správní budova, po roce 1782 v něm sídlil lesní úřad panství, dále zde byl šenk a byty. Od roku 2009 probíhá její celková rekonstrukce.

S objektem souvisí i rozlehlá klášterní zahrada. Vstupuje se do ní v západní části branou z veřejné komunikace. +more Podle veduty z roku 1734, jež zachycuje renesanční, či spíše raně barokní podobu kláštera, bývala tomto prostoru vinice. Po zrušení kláštera koncem 18. století byla plocha zahrady oddělena. Dnes v ní rostou staré ovocné stromy.

Spolky

Spolky, jež se podílejí na obnově památky a kláštera Chotěšov: * Obecně prospěšná společnost: Brána Kláštera Chotěšov (původně Klášter Chotěšov - Lesovna); založeno: 2009 * Správa kláštera premonstrátek v Chotěšově, z. ú. +more * Spolek (původně občanské sdružení): Klášter Chotěšov * Občanské sdružení: Klášterní zahrada * Občanské sdružení: Chotěšovská vlna, pořadatel benefiční akce Večer pro klášter Chotěšov.

Klášter ve filmu

V klášteře se natáčely některé scény následujících filmů a seriálů (uvedený rok je rokem uvedení, nikoliv natáčení): * Žert (1968, režie Jaromil Jireš) * Dobrodružství kriminalistiky, druhý díl seriálu nazvaný Jed (1989, režie Antonín Moskalyk) * Celý muž (1997, režie Alois Ditrich) * Bez rodiny (Sans famille, 2000, režie Jean-Daniel Verhaeghe, koprodukce Francie, Česko, Německo) * Andělská tvář (2001, režie Zdeněk Troška) * Česká spojka (2002, režie Joel Schumacher) * Ruiny (natáčeno 2004, studentský film, režie Urša Žgank) * D´Artagnan a tři mušketýři (D'Artagnan et les trois mousquetaires, 2005, režie Pierre Aknine, koprodukce Francie, Kanada, Česko, Velká Británie) * Zjevení (Revelations), seriál (2005, koprodukce USA, Česko) * 3 sezóny v pekle (2009, režie Tomáš Mašín, koprodukce Česko, Slovensko, Německo) * Královská aféra (2012, režie Nikolaj Arcel, koprodukce, Dánsko, Švédsko, Česko) * Muž, který se směje (L'Homme qui rit, 2012, režie Jean-Pierre Améris, koprodukce Francie, Česko) * Tři mušketýři (The Musketeers), šestý díl druhé řady Zatmění Slunce (2015, režie Andy Hay, Velká Británie) * Poslední rytíři (Last Knights, 2015, režie Kazuaki Kirija) * Borgiové (The Borgias), seriál (koprodukce Kanada, Irsko, Maďarsko) * Kurýr (Le transporteur - la série), seriál (koprodukce Kanada, Francie, USA, Německo) * Satisfakce 1720 (2016, režie Henrik Ruben Genz, koprodukce Dánsko, Norsko, Švédsko, Česko) * Zraněná srdce (The Aftermath, 2019, režie James Kent, koprodukce Velká Británie, USA, Německo) * Mordparta, 3. díl druhé série Klášter (2017, režie Peter Bebjak) * Balada o pilotovi (2018, režie Ján Sebechlebský)

Odkazy

Reference

Literatura

FOLTÝN, Dušan - SOMMER, Petr - VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997, s. +more 254 - 255. * MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, str. 211. * HLINOMAZ Milan, Dějiny kláštera premonstrátek Chotěšov, Veduta, České Budějovice 2009,.

Související články

Chotěšov (okres Plzeň-jih) * Encovany (zámek)

Externí odkazy

[url=http://chotesovskyklaster. cz/]Klášter Chotěšov[/url] - oficiální stránky Správy kláštera premonstrátek v Chotěšově * [url=http://klasterchotesov. +moreeu/]Klášter Chotěšov[/url] - oficiální stránky Spolku Klášter Chotěšov * [url=http://klasterchotesov. cz/]Oficiální stránky Obecně prospěšné společnosti - Klášter Chotěšov - Lesovna[/url] - pořádající Chotěšovské zahradní slavnosti * [url=http://www. obec-chotesov. cz]Oficiální stránky Obce Chotěšov[/url] * [url=http://www. klasternizahrada. cz]Občanské sdružení Klášterní zahrada[/url] * [url=http://vecerproklaster. cz/]Večer pro klášter Chotěšov[/url] - stránky tradiční kulturní benefiční akce na podporu památky.

Chotěšov Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Plzeň-jih Chotěšov Kategorie:Bývalé kláštery v Plzeňském kraji Kategorie:Zaniklé kláštery v Plzeňském kraji Kategorie:Chotěšov (okres Plzeň-jih) Chotěšov