Autoevaluace školy

Příklad autoevaluace školy, téma: Propojení naší školy s vnějším světem.

Autoevaluace (z francouzského évaluer - vyhodnotit a řeckého άυτο - auto) je vlastní hodnocení školy, může být také označována jako vnitřní nebo interní evaluace školy. V české odborné literatuře neexistuje jednoznačná terminologie, používány jsou v tomto kontextu například také pojmy jako sebeevaluace, sebe-evaluace, sebeoceňování, sebeposuzování nebo sebehodnocení.

Obsahem autoevaluace je systematické hodnocení dosažených cílů dle předem stanovených kritérií, prováděné pracovníky školy. Toto hodnocení má poskytovat zpětnou vazbu o kvalitě a úrovni dosažených cílů vzhledem k cílům projektovaným. +more Jednou z možností, jak autoevaluaci realizovat, je pověřit hlavními činnostmi určitou skupinu. Může jít o iniciativní skupinu složenou z lidí zastávajících ve škole různé role (učitelé, žáci, rodiče apod. ) anebo o homogenní skupinky zaměřené na některé aspekty autoevaluace.

Ve vyhlášce č. 15/2005 Sb. +more je autoevaluace školy charakterizována několika body: * dohodnutými cíli oblasti pro autoevaluaci * explicitními vyjádřeními ukazateli kvality pro úspěch autoevaluace * plánem evaluace popisujícím, kdo bude data shromažďovat, kdy je bude shromažďovat a jaký bude zdroj informací * systematickým přístupem ke shromažďování a zaznamenávání informací, kdy všichni zúčastnění používají vhodné dohodnuté nástroje pro evaluaci.

Fáze autoevaluace

Sebehodnocení školy by mělo probíhat následovně:

# plánová evaluace # stanovení priorit # výběr z priorit # sběr dat # analýza dat # zprávy o výsledcích # využití dat

Podoba sebehodnocení školy

O podobě autoevaluace rozhoduje vedení školy, zásadním je význam místního kontextu - neexistuje jeden určený vzor pro sebehodnocení. V rámci prováděného sebehodnocení je důležitá především dovednost společné práce a souslednost, návaznost a cykličnost autoevaluace. +more Autoevaluace by měla zahrnovat hodnocení rolí a aktivit jednotlivců, výuky a práce školy, hodnocení vedení školy a školy jako celku a následné podání zpráv o těchto aktivitách a reflexe výsledků získaných v praxi.

Příklad autoevaluace jako řízení prostřednictvím ustavení seberegulující skupiny: # Ředitel dochází se skupinou pracovníků ke shodě v tom, že se budou angažovat na společném úkolu a realizovat určitý plán. # Ředitel určuje, kdo bude vykonávat funkci vedoucího pracovní skupiny; vedoucí skupiny by měl být kompetentní k vedení skupinových procesů rozhodování podle pravidel participativního vedení. +more # Ředitel s pracovní skupinou důkladně diskutuje celkový plán školy: jeho cíle, fáze, standardy, rozpočet apod. a ukazuje, že plán je vytvořen v souladu s obecnou politikou školy. # Ředitel naznačuje, v jakých oblastech má pracovní skupina volnost pro vytváření svého vlastního plánu. # Ředitel požaduje, aby se členové pracovní skupiny dohodli - v rámci naznačené míry volnosti - na plánu skupiny (cílech, záměrech, standardech, dostupném rozpočtu a jiných prostředcích, časovém rozvrhu apod. ) a také na tom, v jaké oblasti a nakolik samostatně bude skupina na realizaci tohoto plánu pracovat. # Pracovní skupina navrhuje svůj vlastní plán řediteli; z tohoto návrhu je jasné i to, jakým způsobem a jak často bude skupina podávat řediteli pravidelné zprávy o práci skupiny. # Pokud ředitel s tímto návrhem souhlasí, může začít skupina plán realizovat. # Skupina informuje ředitele během procesu realizace plánu v pravidelných intervalech, ale také v případě neočekávaných událostí. # V rámci pracovní skupiny vykonávají její členové specifickou vzájemnou kolegiální kontrolu; vedoucí skupiny má ve skupině specifickou kontrolní funkci.

Autoevaluační metody, nástroje a techniky

Autoevaluaci lze provádět mnoha způsoby, mezi které mj. patří:

* Analýza edukačních produktů - zkoumání vlastností, struktury a obsahu různých textů a neverbálních komunikátů, které byly ve škole vytvořeny. * Analýza dokumentů - získávání informací z veškerých písemných záznamů o škole. +more * Brainstorming. * Diskuse. * Evaluace pomocí obrazu - např. studentské kresby. * Hospitace. * Měření školních výkonů - sledování přidané hodnoty školy. * Portfolio. * Průzkum. * Test.

Reference

Literatura

Autoevaluace: výběr příspěvků z Metodického portálu www. rvp. +morecz. (2007). (108 s. ) V Praze: Výzkumný ústav pedagogický. * Průcha, J. (1996). Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. (Vyd. 1. , 166 s. ) V Brně: Masarykova univerzita v Brně. * Průcha, J. , Walterová, E. , & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. (7. , aktualiz. a rozš. vyd. , 395 s. ) Praha: Portál. * Seberová, A. , Malčík, M. , & Mareš, J. (2009). Autoevaluace školy - od teorie k praxi a výzkumu. (Vyd. 1. , 133 s. ) V Ostravě: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. * Štybnarová, J. ([2012]). Vzájemné učení škol v oblasti autoevaluace. (1. vyd. , 181 s. ) Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Externí odkazy

http://www. msmt. +morecz - Ministerstvo školství, mládeže a tělevýchovy * http://www. nuov. cz - Národní ústav odborného vzdělávání * http://www. nuv. cz/ - Národní ústav pro vzdělávání * http://rvp. cz - Metodický portál RVP Stránka Pedagogická evaluace.

Kategorie:Studium Kategorie:Pedagogika